Kostel svatého Václava (Brno-Štýřice)

Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava v 18. století
Kostel svatého Václava v 18. století
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
ObecBrno
Souřadnice49°10′58,39″ s. š., 16°35′43,44″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátbrněnský
FarnostBrno-Staré Brno
Zasvěcenísvatý Václav
Zánik1794
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaBrno, Vídeňská ul.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je zaniklý římskokatolický chrám ve Štýřicích v Brně.

Historie

První zmínka o kostele svatého Václava pochází z roku 1314. Chrám však byl starší, patrně nedlouho před tímto rokem byla k němu přesunuta farní správa větší části Starého Brna od kaple/kostela svatého Prokopa.[1] Kostel svatého Václava se nacházel pod Červeným kopcem na pravém břehu Svratky, na křižovatce středověkých cest ze Starého Brna na jih, na dnešní křižovatce ulice Vídeňské a Vojtovy. (V 18. století byla postavena kolem kostela císařská cesta směrem na Vídeň, dnešní ulice Vídeňská.)[2] Stál na jižním okraji pravobřežního starobrněnského osídlení, které bylo v pozdějších dobách označeno jako Svatováclavská Ulice (dnešní Vídeňská ulice mezi Svratkou a Vojtovou ulicí).[3] Patronátní právo chrámu držel olomoucký biskup.[1] V roce 1323 založila královna Eliška Rejčka u kostela Panny Marie na Starém Brně klášter cisterciaček, čímž zanikla jeho farní působnost. Fara byla přenesena právě k chrámu svatého Václava, kam od té doby spadal i zbytek Starého Brna a rovněž Bohunice.[4] Od roku 1389 patřil chrám pod správu starobrněnského kláštera.[5]

Parčík na křižovatce ulic Vídeňské a Vojtovy v místě zaniklého kostela s druhotně osazeným barokním sloupem

V 18. století byl kostel svatého Václava tvořen obdélnou lodí, pětiboce zakončeným kněžištěm a věží v západním průčelí; kolem kostela se nacházel starobrněnský hřbitov. Od roku 1753 byla součástí starobrněnské farnosti také osada Kamenný Mlýn.[5] Od kostela svatého Václava směrem k jihu, podél silnice na Vídeň, vznikala od roku 1780 předměstská osada Vídeňská Ulice.[6] Za josefinských reforem byl chrám po roce 1783 uzavřen a fara byla přesunuta ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1790 byl uzavřený chrám upraven na vojenské skladiště a roku 1794 byl zbořen.[5] Starobrněnský hřbitov však fungoval i nadále, byl také rozšiřován. Uzavřen byl v roce 1883 souvislosti se zprovozněním Ústředního hřbitova.[6]

V místě kostela svatého Václava se nachází malý park na křižovatce ulice Vídeňské a Vojtovy.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. ISBN 978-80-86736-36-5. S. 667–669. Dále jen Jan. 
  2. ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 532. Dále jen Kuča. 
  3. ↑ Kuča, s. 548
  4. ↑ Jan, s. 666.
  5. ↑ a b c d Kuča, s. 529
  6. ↑ a b Kuča, s. 595–597.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jižní předměstí Brna (polovina 18. století) (cropped - sv. Václav).jpg
Jižní předměstí Brna v polovině 18. století, uprostřed kostel svatého Václava v dnešní Vídeňské ulici. Výřez obrazu Josefa Tadeáše Rottera: Pohled na Brno za pruského obležení z roku 1743, v majetku Augustiniánského opatství na Starém Brně.