Kostel svatého Václava (Hora Svatého Václava)

Kostel svatého Václava
pohled na kostel od severozápadu
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Domažlice
Obec	Hora Svatého Václava
Souřadnice	49°31′11,77″ s. š., 12°44′36,92″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Farnost	Poběžovice
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Výstavba	třetí čtvrtina 14. století
Specifikace
Stavební materiál	kamenné zdivo
Další informace
Kód památky	30625/4-2074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální kostel svatého Václava v Hoře Svatého Václava je monumentální stavba pocházející ze třetí čtvrtiny 14. století. Původně gotická jednolodní stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem a věží čtvercového půdorysu se nachází na návrší, které bývalo dříve opevněno, a v 17. století prošla barokní přestavbou. Zdejší farnost zanikla v roce 2005 sloučením s poběžovickou farností, bohoslužby se zde konají každou neděli.

Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Kostel stojí na přirozeném nízkém návrší („hoře“) na místě, které bylo od počátku zamýšleno jako obranný bod. Podloží kolem kostela je spíše skalnaté a pro zemědělskou činnost se příliš nehodí. I z tohoto důvodu nikdy nedošlo k rozšíření vsi a kostel zůstal obklopen jen pár grunty.

Kostel je poprvé zmíněn roku 1345 jako kostel „na hrubejch“ – tedy na hrobech.^[2] Nejstarší zachovalou částí gotického kostela je mohutná věž na půdorysu 6×7 metrů z třetí čtvrtiny 14. století. V suterénu věže se nalézá klenutý sklípek, který mohl sloužit jako kostnice. Loď a presbytář byly zřejmě pobořeny za husitských válek a k jejich znovupostavení došlo kolem poloviny patnáctého století. Otázky vzbuzuje použití hrubozrné žuly v pilířích kněžiště a jemnozrného pískovce ve špaletách oken kněžiště. Loď byla během barokní přestavby v 18. století výrazně zvýšena a zaklenuta valenou klenbou, původní výše lodi je dobře patrná na armatuře jejího jihovýchodního nároží. Okna byla snížena a zaklenuta obloukem. V jižní zdi byl také zazděn gotický portál s profilovaným ostěním a nalevo od něj vstup na kůr.

K mohutné kostelní věži na severní straně přiléhá pětiboké kněžiště s osmi opěrnými pilíři. Na kněžiště navazuje rozšířená a zvýšená obdélníková loď se čtyřmi opěrnými pilíři, po dvou z každé strany. K hladkému kolmému západnímu průčelí lodi s polovalbovou střechou pak přiléhá drobná čtyřúhelná sakristie. Okna nejsou symetricky rozmístěna, proti třem oknům na jižní straně lodi je proraženo jen jedno okno na straně severní a tři okna do kněžiště jsou umístěna z jihu, jihovýchodu a východu. Uvnitř jsou stěny lodi zesíleny čtyřmi pilíři z první poloviny 19. století, výmalba kleneb pochází až z konce dvacátých let 20. století.^[3]

• 
  presbytář kostela
• 
  interiér s oltářem
• 
  hřbitov kolem kostela

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons