Kostel svatého Václava (Křižanov)

Kostel svatého Václava
v Křižanově
pohled od jihu
pohled od jihu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
ObecKřižanov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátvelkomeziříčský
FarnostKřižanov
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Stavební slohrománský, gotický, barokní
Výstavbaod 1. poloviny 13. století
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen, cihla
Další informace
UliceBenešovo náměstí
Kód památky38051/7-4170 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám v městysi Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou. Jednolodní románský chrám vznikal od 1. poloviny 13. století, v 17. a 18. století prodělal barokní úpravy. Je farním kostelem farnosti Křižanov[1] a je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

První písemná zmínka o vsi a kostelu pochází z roku 1239.[3] Pravděpodobně nejstarší částí kostela je věž, jejíž výstavba započala v první polovině 13. století. Ve 2. polovině 13. století k ní přibyla loď s kněžištěm, sakristie a boční kaple s kostnicí. Zaklenuto bylo pouze kněžiště, a to křížovou klenbou.[4] Údajně ve 20. letech 15. století chrám vyhořel. Na konci 16. století byly fasády pokryty sgrafitovou rustikou.[4]

Koncem 70. let 17. století došlo k propojení lodě a jižní kaple, oba prostory zaklenula valená klenba. Pravděpodobně v této době byla též zaklenuta sakristie a nad ní vytvořena oratoř. Dále byla proražena nová široká okna na severní fasádě lodi a jižní fasádě kaple. K jižní straně kaple přibyla předsíň, mezi ni a jižní stěnu věže bylo doplněno točité schodiště. Interiér lodi doplnila vestavba hudební kruchty se schodištěm.[4] Tuto barokní přestavbu nechala provést hraběnka Eleonora z Oppersdorfu rozená Dietrichsteinová.[3]

Roku 1719 údajně kostel těžce poškodil úder blesku, opravy proběhly až v roce 1732. Pravděpodobně tehdy také vznikly portály v severní zdi lodi a jižní zdi kaple. Další opravy věžní střechy se udávají k roku 1810. V roce 1832 byl zrušen hřbitov kolem kostela a zbořena ohradní zeď. Byl také vytvořen nový vstup do kostela v západním průčelí lodi, doplněný předsíní. Koncem 19. nebo počátkem 20. století proběhly novogotické úpravy klenby kněžiště. Poslední úpravy kostel prodělal ve 3. třetině 20. století.[4]

Popis

Architektura kostela

Kostel svatého Václava stojí v centru městyse, na severozápadním okraji Benešova náměstí. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným, polygonálně ukončeným kněžištěm. K jeho severní straně přiléhá obdélná sakristie. Na jižní stranu lodi navazuje obdélná kaple svatého Michala, zakončená polygonálním kněžištěm. K jižní zdi kaple je přistavěna předsíň obdélného půdorysu. Mezi západní průčelí kaple a jižní stěnu lodi je vsazena mohutná věž na půdorysu čtverce. Závěry kněžiště i kaple zesilují neodstupňované opěrné pilíře. Opěráky kněžiště jsou armovány kamennými kvádry. Severní stěnu lodi zpevňují dodatečně přistavěné, třikrát stupňované opěrné pilíře, s armováním kamennými kvádry. Další stupňovaný opěrný pilíř je umístěn k severozápadním rohu lodi.[4]

Kněžiště je opatřeno vysokými a úzkými okny s lomeným záklenkem. Severní strana lodi obsahuje tři nízká a široká barokní okna s půlkruhovým zaklenutím. Stejné okno je i v jižní stěně kaple. V závěru kaple a její jižní stěně jsou umístěna původní úzká románská okna s lomeným záklenkem. Výplně oken kostela vytvořil v roce 1974 Ludvík Kolek. Kněžiště je zaklenuto dvěma poli křížové klenby s paprsčitým závěrem. Prostor kněžiště a lodi odděluje půlkruhově zaklenutý vítězný oblouk. Klenba lodi je valená s výsečemi. V její západní části stojí hudební kruchta, podklenutá valenou klenbou. Prostor lodi a jižní kaple propojuje dvojice půlkruhových arkád s hranolovými pilíři. Loď kaple nese barokní valenou klenbu s výsečemi, závěr kaple kryje koncha s fragmenty pozdně gotické malby. Sakristie má valenou klenbu, nad ní je plochostropá oratoř.[4]

Vstup do kostela je na západní straně lodi, krytý křížově zaklenutou předsíní. Další vstup je v jižní straně kaple, krytý předsíní zaklenutou valeně. Také v severní zdi lodi se nachází vstupní portál, v současnosti z poloviny zazděný. Severní i jižní portál jsou vytvořeny ve stylu gotizujícího baroka.[4]

Kostelní věž tvoří původní středověká kamenná část, nad ní je barokní zvonicové patro vystavěné z cihel. Přízemí věže je plné, v prvním patře se nachází valeně zaklenutá kobka, přístupná točitým schodištěm mezi věží a kaplí. Zvonicové patro je prosvětleno půlkruhově zaklenutými sdruženými okny. Ve zvonicí visí velký zvon datovaný 1508. Věž je kryta plechovou cibulovou helmicí.[4]

Zařízení

Hlavní oltář je novogotický, z roku 1884. Obsahuje sochy sv. Václava, sv. Cyrila a sv. Metoděje. V boční kapli je umístěn obraz sv. Dionýza a sv. Václava, pocházející z původního raně barokního hlavního oltáře. Oltář v kapli sv. Michala vytvořil roku 1975 Ludvík Kolek. V lodi se nachází cínová křtitelnice z konce 15. století. Do zdi kaple jsou vsazeny renesanční mramorové náhrobníky Zdeňka Lhotského z Ptení (†1571), jeho manželky Anny Podstatské (†1572) a dcery Kateřiny (†1564).[4]

V chrámu je rovněž reliéf sv. Zdislavy, která se v Křižanově narodila.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. farnost Křižanov [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-29]. Identifikátor záznamu 150008 : kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b O farnosti [online]. Římskokatolická farnost Křižanov [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. 
  4. a b c d e f g h i SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 262–266. 

Literatura

  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 262–266. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“