Kostel svatého Václava (Lažany)

Filiální kostel svatého Václava
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Okres	Chrudim
Obec	Skuteč
Lokalita	Lažany
Souřadnice	49°50′12,14″ s. š., 16°1′6,65″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	chrudimský
Farnost	Skuteč
Zasvěcení	svatý Václav
Další informace
Adresa	Skuteč, Česko Česko
Kód památky	32192/6-894 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava se nachází na mírném vršku u hlavní silnice v obci Lažany, části města Skuteč v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Gotický chrám s románskými základy obklopuje zeď s barokní branou. Celý areál kostela je chráněn jako kulturní památka od roku 1964 pod číslem č. 6-894.

Kostel je v písemných pramenech poprvé zmiňován v roce 1350 coby farní kostel, který patřil k biskupství litomyšlskému. Jeho výstavbu lze dát do souvislosti s osídlováním severní části Českomoravské vrchoviny během 11.-13. století za podpory venkovských klášterů. Zde se jednalo o aktivity nedalekého benediktinského kláštera v Podlažicích, který je znám zejména kvůli Kodexu gigas. Po postavení hradu Rychmburk začátkem 13. století byl kostel využíván jeho vlastníky, neboť majitelé rychmburského panství dosazovali kněze i pohřbívali zde členy svých rodin. Roku 1297 patřilo panství Benešovi z Vartenberka, V druhé polovině 14. století byl majitelem panství Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka. Ten ho prodal v roce 1392 Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad, v listině jsou uvedeny všechny vsi a tři městečka panství Skuteč, Svratka a Hlinsko. Za husitských válek byl kostel sv. Václava poškozen, neboť v roce 1425 husitské vojsko táhlo krajem a dobylo hrad Rychmburk (posádka hradu se vzdala výměnou za volný odchod) poté, co byl v Lažanech u rybníka "Spálivce" upálen opat podlažického kláštera. Husitský hejtman Jan Pardus z Horky si hrad na čas přivlastnil. K obnovení kostela došlo za vlastnictví Šťastných z Valdštejna, kteří ho využívali pro pohřbívání rodinných příslušníků. K přestavbám bylo přikročeno v druhé polovině 16. století za přispění Berků z Dubé, kdy byla přistavěna jižní předsíň a zvýšena věž, což dokládají letopočty 1545 a 1599 na portále v 1. patře věže a také dendrologická datace. V roce 1677 byl kostel filiální do Skutče. V roce 1769 byla dána nová střecha, poté byla stavěna brána, což dokládaly letopočty 1775 a 1799. Ve druhé polovině 18. stol. byla také opravena obranná zeď kolem kostela a hřbitova s barokní branou a sochou sv. Václava v nice. V roce 1836 došlo k odstranění svrchní dřevěné části věže a bylo postaveno zděné patro. Od roku 2018 se kostel rekonstruuje, v únoru 2021 byl hotový interiér a omítnuta věž. Při restaurátorských průzkumech předcházejícím rekonstrukci bylo například objeveno sgrafito na věži.

Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce ukončeným presbytářem, k němuž je na severní straně přičleněna lichoběžníková kaple, která slouží jako sakristie. Hranolová věž v západní části má ve spodní části střílnová okénka.

Presbytář je zaklenut jedním polem křížové klenby a paprsčitě v závěru. Klínově vyžlabená žebra dosedají na figurální konzoly s maskarony. Loď je oddělena od presbytáře vítězným obloukem a je plochostropá.

• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2 (K-O). Praha: Academia, 1978. S. 213.
• WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XVI: Politický okres Vysokomýtský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. S. 73–81.
• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. ISBN 80-901587-8-1. S. 224–225

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
• Kostel v Lažanech dostává novou šanci
• Památkový katalog, záznam č.1
• Památkový katalog, záznam č.2
• Kostel sv. Václava Lažany
• Genealogie Valdštejnů