Kostel svatého Václava (Louka)

Kostel svatého Václava</ br>v Louce
Pohled na místo zaniklého kostela
Pohled na místo zaniklého kostela
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresSokolov
ObecNová Ves
LokalitaLouka
Souřadnice
Kostel svatého Václava
v Louce
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církevřímskokatolická
Užívánízaniklý
Zasvěcenísvatý Václav
Datum posvěcení26. října 1728
Zánik1987
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1725–1728
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je zaniklý kostelLouce, části obce Nová Vesokrese SokolovKarlovarském kraji.

Historie

Barokní kostel menších rozměrů byl postaven podle návrhu neznámého architekta v letech 1725–1728. K položení základního kamene kostela došlo 26. května 1728. Spadal farou pod kostel sv. Petra a Pavla v Mnichově. Teprve v roce 1788 byla v těsné blízkosti kostela postavena fara a vznikla samostatná farnost Louka. Část vybavení získal kostel roku 1789 z minoritského kláštera ve Stříbře, zrušeného patentem Josefa II. v roce 1785. V letech 1850–1853 byl kostel přestavěn v pseudorománském slohu loketským stavitelem Josefem Scherbaumem. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Obec Louka se octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Kostel přestal plnit svou funkci a v roce 1950 byl zrušen. Po odchodu armády z výcvikového prostoru došlo ještě k opravě stavby, která pak byla využívána státními statky jako seník. Stavba však bez další údržby chátrala a v roce 1987 došlo k její demolici. Pozemek zaniklého kostela patří církvi.[1][2] Na místě kostela roste skupina stromů a stojí autobusová zastávka.[3]

Stavební podoba

Kostel byl jednolodní stavba na obdélném půdorysu se zkosenými nárožími s užším, odsazeným, obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem. Původně šindelová krytina střechy byla roku 1960 nahrazena bobrovkami. V době pseudorománské přestavby v letech 1850–1853 byla k západnímu průčelí přistavena zcela nová hranolová věž završená vysokou štíhlou oplechovanou osmibokou jehlancovou střechou s makovicí a křížem na vrcholu. Stěny věže byly členěny římsami do tří pater a byly prolomeny menšími obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Pod štítem věže se nacházely na všech stranách kruhové plechové ciferníky věžních hodin z 19. století. V přízemí věže se nacházela zaklenutá předsíň. Vnější stěny kostela byly členěny nárožními pilastry s jednoduše zdobenými hlavicemi, při severozápadním nároží lodi zdvojenými, vynášejícími jednoduchou profilovanou pásovou římsu, zdobenou na spodní straně obloučkovým vlysem. Plochostropá loď byla od presbytáře oddělena polokruhovým triumfálním obloukem na hranolových pilířích.[1][2]

Interiér

Převážně barokní vybavení pocházelo ze 17. a 18. století z některého z kostelů tepelského klášterního okrsku. Umělecky hodnotný byl zejména bohatě vyřezávaný hlavní oltář se sloupcovou architekturou retabula. Pocházel z druhé poloviny 17. století. Mohutné postranní sloupy byly tordované (spirálově stočené). Oltářní plátno s obrazem svatého Václava s praporem je nejspíš mladšího data, pravděpodobně z doby přestavby kostela. Na obdélném nástavci oltáře byla po stranách zavěšena barokní olejomalba Korunování Panny Marie. Součástí oltáře byly dřevěné barokní plastiky, umístěné na bočních ochozech. Na evangelní straně stály sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava a svatého Petra, na epištolní straně svatého Pavla, svatého Víta a svatého Ondřeje. Plastiky pocházely z přelomu 17. a 18. století. Postranní oltáře před triumfálním obloukem pocházely ze stejné dílny, jako hlavní oltář. Na evangelní straně stál mariánský oltář, na epištolní straně oltář Srdce Ježíšova. Plastiky těchto oltářů pocházely z konce 19. století. K inventáři patřila zdobená kazatelna a křtitelnice vyrobená z hadce. Na stěnách lodi bývaly mezi okny zavěšeny obrazy křížové cesty. Na kruchtě stály varhany o 12 rejstřících. Nepodařilo se zjistit, kam bylo po druhé světové válce přemístěno vybavení kostela. Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že bylo rozmístěno do několika kostelů ve středních Čechách. Ve věži kostela býval zavěšen zvon z roku 1868, který odlil v Tyrolsku Johann Grassmayr. Další dva zvony byly z roku 1928 od zvonaře Richarda HeroldaChomutova.[1][2]

Odkazy

Reference

  1. a b c Louka - kostel sv. Václava [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. 
  2. a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 562–564. 
  3. ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libry, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 139. 

Literatura

  • KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. 1. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. 186 s. (Průvodce historií západních Čech č. 14). ISBN 80-86125-46-7. S. 135. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Louka místo kde stával kostel prosinec 2020 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Louka, část obce Nová Ves, místo zaniklého kostela, Slavkovský les, okres Sokolov