Kostel svatého Václava (Nusle)

Kostel svatého Václava v Nuslích
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Kostel svatého Václava v Nuslích
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Nusle
Souřadnice	50°3′41,47″ s. š., 14°26′33,14″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	III. pražský
Farnost	Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Praha-Nusle
Status	farní kostel
Zasvěcení	svatý Václav
Další informace
Adresa	Pod Vilami 333/1 14000 Praha 4-Nusle
Oficiální web	http://www.farnostnusle.websnadno.cz/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Nuslích je římskokatolický farní kostel. Neoklasicistní kostelík byl postaven v roce povýšení Nuslí na město (1898) jako součást školního areálu ve Svatoslavově ulici v Nuslích. Nachází se na nároží ulic Vladimírova a Pod Vilami 333/1 čelem do přilehlého parčíku v městské části Praha 4-Nusle.

Historie

Původně neoklasicistní kaple sv. Václava byla povýšena na farní kostel roku 1903, poté, co bylo samostatné město Nusle vyňato z farní příslušnosti k Michli. Vznikla zde vlastní farnost a kostel sv. Václava se stal farním. Do té doby byla kaple součástí I. nuselské měšťanské školy chlapecké a dívčí v těsné blízkosti (v nuselské Svatoslavově ulici).

Po požáru v roce 1962 prošly interiéry kostela v letech 1967–1968 celkovou úpravou; autorem návrhu, který více respektoval liturgická usnesení druhého vatikánského koncilu byl architekt Jaroslav Čermák (plastika sv. Václava v červené barvě nad kněžištěm). Po roce 1989 byl interiér kostela znovu upraven a kostel získal nové zvony.

V roce 1997 byl na věž kostela zavěšen nový zvon "Sv. Václav" z dílny Rudolfa Pernera v Pasově.

Zvláštností kostela je pozoruhodná výmalba světoznámého českého malíře Jana Kristoforiho znázorňující také Kristovu smrt na kříži o patnácté hodině odpolední v oblacích (1998). Od téhož mistra pochází i 14 zastavení křížové cesty (2000), která zdobí hlavní loď chrámu (moderní obrazy 1 až 7 na epištolní straně, 8 až 14 na evangelní straně chrámového prostoru). Mezi léty 1962 a 2000 nahrazovala původní křížovou cestu, nevratně poničenou žhářem, pseudogotická "cesta" zapůjčená z filiálního kostela svatého Pankráce. Interiér nuselského kostela svatého Václava byl restaurován v roce 1998 díky Magistrátu hl.města Prahy.

Za pozornost stojí také varhany z přelomu 19. a 20. století, které velmi utrpěly při požáru chrámu v roce 1962 a byly nákladem farníků restaurovány firmou "Igra". Tehdejší náhradní nová skříň však nevyhovovala moderním požadavkům a proto byly v roce 1999 na kůru přemístěny a opět restaurovány (rekonstruovány).

V kostele působili např. Mons. Alois Tylínek, P. Benedikt Hudema a P. Zbigniew Krzysztof Ponichtera nebo po první světové válce katecheta A. B. Bíca. Páter Alois Tylínek, papežský komoří a osobní arciděkan, vězeň koncentračních táborů v Terezíně a Dachau, náměstek primátorů Karla Baxy a Petra Zenkla, oslavil také v chrámu sv. Václava, za velkého zájmu nuselských občanů, slavnostní mší a „slyšením“ v červenci 1957 padesáté výročí svého vysvěcení na kněze. ^[1] Tehdy byla nuselská farnost součástí II. pražského vikariátu (jeho sídlem) od roku 1990 patří do III. pražského vikariátu.

Od roku 2020 se udílení svátosti biřmování v chrámu sv. Václava účastnil pan biskup Václav Malý.

V památnou neděli 28. května 2023 vedl slavnost biřmování v nuselském kostele sv. Václava apoštolský nuncius Svatého Otce v ČR pan arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

• 
  Mons. Alois Tylínek
• 
  P. Benedikt Hudema

Současnost

Kostel je pravidelně využíván, správcem farnosti je P. Piotr Henryk Adamczyk. Při kostele svatého Václava působí farní klub v přístavku vpravo od hlavního vchodu do chrámu (případně na faře v blízké Svatoslavově ulici v Nuslích). Filiálním kostelem nuselské farnosti je kostel sv. Pankráce v ulici Na Pankráci, kde jsou rovněž pravidelné bohoslužby.

V kostele sv. Václava je obnovena tradice „Adventních rorátů“ (od 30.11. do 21.12. od 6.30 hod.), vánoční mše svaté na Štědrý den (24. prosince od 16.00 h) a půlnoční vigilie (Půlnoční mše svatá od 24.00) ^[2]. Slavnost Narození Páně na Hod Boží Vánoční (mše svatá na První svátek Vánoční). Děkovná pobožnost (Svátek svaté Rodiny 29. 12., sv. Silvestr 31. 12.) na konci kalendářního roku a také Nový rok (Svátek Matky Boží Panny Marie), jako významný svátek Mariánský. Rovněž 6. leden jako Svátek Zjevení Páně (Tři králové), spojený s následnou nedělí, svátkem Křtu Páně. Pozoruhodný je i další lednový svátek Mariánský 18. ledna, "Panny Marie, Matky jednoty křesťanů". Poté Hromnice 2. února, jako slavnost Uvedení Páně do chrámu (a za týden 11. února další Mariánský svátek Panny Marie Lourdské), volně spojená s pohyblivou Popeleční středou (v roce 2024 se kryje se svátkem sv. Valentýna 14. února), uvozující dobu postní, 46 dní před Hodem Božím Velikonočním (40 postních dnů a neděle).

A také tradice Velikonoční (Květná neděle, první den "Svatého týdne", se svěcením „kočiček“, ratolestí; Zelený čtvrtek, pátý den "Svatého týdne" v předvečer velikonočního "tridua" (Památka Večeře Páně, odchod z Večeřadla na hoře Sijón v Jeruzalému do Getsemanské zahrady pod Olivetskou horou; v biskupských katedrálách probíhá při dopolední mši svěcení olejů) s umýváním nohou; Velký Pátek, křížová cesta a obřady; Bílá sobota, velikonoční vigilie, vzkříšení se svěcením ohně; Nedělní slavnost Zmrtvýchvstání Páně; Velikonoční Pondělí-mše sv.; krom toho ještě úterní mše sv. "Svatého týdne" u sv. Václava a středeční u sv. Pankráce).^[3] Po Svátku Nanebevstoupení Páně, připadajícím vždy na čtvrtek čtyřicet dní po Velikonocích, navazují novénou Svatodušní svátky, svátek Nejsvětější Trojice a Boží Tělo. A následné dva pátky v liturgickém mezidobí, Slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova i mariánský pohyblivý, Slavnost Neposkvrněného srdce Panny Marie, přeložený na následnou sobotu (z původního 22. srpna, kde je nyní "pevný" Svátek Panny Marie Královny). Nelze opomenout pevný mariánský svátek "Navštívení Panny Marie" (Magnificat) začátkem prázdnin 2. července, přestože jméno Marie již tam není v civilním kalendáři. Nově se připomíná jako závěr Mariánského měsíce 31. května, může se však "sejít", připadne-li poslední květnový den na neděli (jako v roce 2020), se "Slavností seslání Ducha Svatého". Mezi pevné svátky patří i 16. červenec, jímž je slavnost Panny Marie Karmelské (slavená procesím na horu Karmel nad přístavem Haifa). K nepohyblivým svátkům Páně patří 6. srpen, "Svátek Proměnění Páně na hoře Tábor", "Slavnost Nanebevzetí Panny Marie" 15. srpna a rovněž svátek Panny Marie Královny 22. srpna. V září máme hned tři stabilní Mariánské svátky, 8. 9. Narození Panny Marie, 12. 9. Jména Panny Marie (jediná "Marie", která nám "zbyla" v občanském kalendáři) a 15. 9. Panna Maria Sedmibolestná, uctívaná zejména jako patronka Slovenska. A důstojně oslaven bývá i svátek patrona chrámu svatého Václava, 28. září, také zpěvem Svatováclavského chorálu, nejen jako den české státnosti.

Významná je také Slavnost Ježíše Krista Krále (vždy v neděli před první nedělí Adventní; v roce 2023 26. listopadu), oznamující začátek nového liturgického roku. Ten začíná první nedělí Adventní (v roce 2023 3. prosince). Čtvrtá neděle Adventní pak navozuje svátky Vánoční (v roce 2023 je zároveň Štědrým dnem). V čase adventním nalezneme také velký Mariánský svátek slavený 8. prosince, jímž je "Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu", založená na učení "Immaculata conceptio" rodiči Panny Marie sv. Annou a sv. Jáchymem, které římskokatolická církev uznává již od středověku.

Prostor kněžiště zdobí původní kamenná křtitelnice a od roku 2000 polychromované sochy svatého Václava s praporcem a Panny Marie s Ježíškem. Monochromatická socha Matky Boží se též nachází od roku 2023 na levé straně za hlavním vchodem do kostela.

Zpovědní místnost u sv. Václava se nachází na straně epištolní, za vchodem do sakristie. Za ní najdou farníci i návštěvníci bohoslužeb i toalety s umyvadly.

Proti západnímu průčelí chrámu je od roku 1925 bezejmenný trojúhelníkový parčík mezi ulicemi Pod Vilami a Svatoslavova, sloužící k odpočinku. V prostoru je od roku 2023 rovněž nová lavička s "knihobudkou". Na parčík ze západu navazují Jiráskovy sady na Náměstí Generála Kutlvašra u Nuselské radnice. Tam měl být, podle projektu, který zpracoval Jaroslav Čermák v roce 1947, uprostřed parku u Nuselské radnice, postaven nový děkanský katolický kostel Panny Marie Lasalettské. Po roce 1948 již nemohl být projekt realizován a vybrané prostředky na stavbu byly předány Nuselské farnosti u sv. Václava. V nuselské ulici Pod Vilami, proti parčíku právě nad chrámem sv. Václava, postavil v roce 1926 pro svou ženu Marii postupně dvě čtyřpodlažní činžovní vily v japonském stylu prasynovec herce Vlasty Buriana architekt Otakar Burian (Nusle čp. 696 a Nusle čp. 747 dokončenou 1927), jež byly základem vilové části Nuslí, vedoucí k ulici Nad Nuslemi a parku Na Jezerce. ^[4]

Nejbližšími stanicemi MHD jsou „Nuselská radnice“ (autobus 193, tram. 18 a 19) na Táborské a „Horky“ (tram. 11 a 14) na Nuselské třídě.

Průměrná nadmořská výška základů chrámu svatého Václava v Nuslích u hl. schodiště je 210 metrů n.m.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
• Stránky farnosti
• Informace o kostele na mapy.cz