Kostel svatého Václava (Nusle)
Kostel svatého Václava v Nuslích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Nusle |
Souřadnice | 50°3′41,47″ s. š., 14°26′33,14″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | arcidiecéze pražská |
Vikariát | III. pražský |
Farnost | Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Praha-Nusle |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Václav |
Další informace | |
Adresa | Pod Vilami 333/1 14000 Praha 4-Nusle |
Oficiální web | http://www.farnostnusle.websnadno.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Václava v Nuslích je římskokatolický farní kostel. Neoklasicistní kostelík byl postaven v roce povýšení Nuslí císařem Františkem Josefem I. na královské město (1898)[1] jako součást školního areálu ve Svatoslavově ulici v Nuslích. Nachází se na nároží ulic Vladimírova a Pod Vilami 333/1 čelem do přilehlého parčíku v městské části Praha 4-Nusle.
Historie
Původně neoklasicistní kaple sv. Václava byla povýšena na farní kostel roku 1903, poté, co bylo samostatné město Nusle vyňato z farní příslušnosti k Michli. Vznikla zde vlastní farnost a kostel sv. Václava se stal farním. Do té doby byla kaple součástí I. nuselské měšťanské školy chlapecké a dívčí v těsné blízkosti (v nuselské Svatoslavově ulici).
Po požáru v roce 1962 prošly interiéry kostela v letech 1967–1968 celkovou úpravou; autorem návrhu, který více respektoval liturgická usnesení druhého vatikánského koncilu byl architekt Jaroslav Čermák (plastika sv. Václava v červené barvě nad kněžištěm). Po roce 1989 byl interiér kostela znovu upraven a kostel získal nové zvony.
V roce 1997 byl na věž kostela zavěšen nový zvon "Sv. Václav" z dílny Rudolfa Pernera v Pasově.
Zvláštností kostela je pozoruhodná výmalba světoznámého českého malíře Jana Kristoforiho znázorňující také Kristovu smrt na kříži o patnácté hodině odpolední v oblacích (1998). Od téhož mistra pochází i 14 zastavení křížové cesty (2000), která zdobí hlavní loď chrámu (moderní obrazy 1 až 7 na epištolní straně, 8 až 14 na evangelní straně chrámového prostoru). Mezi léty 1962 a 2000 nahrazovala původní křížovou cestu, nevratně poničenou žhářem, pseudogotická "cesta" zapůjčená z filiálního kostela svatého Pankráce. Interiér nuselského kostela svatého Václava byl restaurován v roce 1998 díky Magistrátu hl.města Prahy.
Za pozornost stojí také varhany z přelomu 19. a 20. století, které velmi utrpěly při požáru chrámu v roce 1962 a byly nákladem farníků restaurovány firmou "Igra". Tehdejší náhradní nová skříň však nevyhovovala moderním požadavkům a proto byly v roce 1999 na kůru přemístěny a opět restaurovány (rekonstruovány).
V kostele působili např. Mons. Alois Tylínek, P. Benedikt Hudema a P. Zbigniew Krzysztof Ponichtera nebo po první světové válce katecheta A. B. Bíca. Páter Alois Tylínek, papežský komoří a osobní arciděkan, vězeň koncentračních táborů v Terezíně a Dachau, náměstek primátorů Karla Baxy a Petra Zenkla, oslavil také v chrámu sv. Václava, za velkého zájmu nuselských občanů, slavnostní mší a „slyšením“ v červenci 1957 padesáté výročí svého vysvěcení na kněze. [2] Tehdy byla nuselská farnost součástí II. pražského vikariátu (jeho sídlem) od roku 1990 patří do III. pražského vikariátu.
Od roku 2020 se udílení svátosti biřmování v chrámu sv. Václava účastnil pan biskup Václav Malý.
V památnou neděli 28. května 2023 vedl slavnost biřmování v nuselském kostele sv. Václava apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.
- Mons. Alois Tylínek
- P. Benedikt Hudema
Současnost
Kostel je pravidelně využíván, správcem farnosti je P. Piotr Henryk Adamczyk. Při kostele svatého Václava působí farní klub v přístavku vpravo od hlavního vchodu do chrámu (případně na faře v blízké Svatoslavově ulici v Nuslích). Filiálním kostelem nuselské farnosti je kostel sv. Pankráce v ulici Na Pankráci, kde jsou rovněž pravidelné bohoslužby.
Prostor kněžiště zdobí původní kamenná křtitelnice a od roku 2000 polychromované sochy svatého Václava s praporcem a Panny Marie s Ježíškem. Monochromatická socha Matky Boží se též nachází od roku 2023 na levé straně za hlavním vchodem do kostela.
Zpovědní místnost u sv. Václava se nachází na straně epištolní, za vchodem do sakristie. Za ní najdou farníci i návštěvníci bohoslužeb i toalety s umyvadly.
Proti západnímu průčelí chrámu je od roku 1925 bezejmenný trojúhelníkový parčík mezi ulicemi Pod Vilami a Svatoslavova, sloužící k odpočinku. V prostoru je od roku 2023 rovněž nová lavička s "knihobudkou". Na parčík ze západu navazují Jiráskovy sady na Náměstí Generála Kutlvašra u Nuselské radnice. Tam měl být, podle projektu, který zpracoval Jaroslav Čermák v roce 1947, uprostřed parku u Nuselské radnice, postaven nový děkanský katolický kostel Panny Marie Lasalettské. Po roce 1948 již nemohl být projekt realizován a vybrané prostředky na stavbu byly předány Nuselské farnosti u sv. Václava. V nuselské ulici Pod Vilami, proti parčíku právě nad chrámem sv. Václava, postavil v roce 1926 pro svou ženu Marii postupně dvě čtyřpodlažní činžovní vily v japonském stylu prasynovec herce Vlasty Buriana architekt Otakar Burian (Nusle čp. 696 a Nusle čp. 747 dokončenou 1927), jež byly základem vilové části Nuslí, vedoucí k ulici Nad Nuslemi a parku Na Jezerce. [3]
Nejbližšími stanicemi MHD jsou „Nuselská radnice“ (autobus 193, tram. 18 a 19) na Táborské a „Horky“ (tram. 11 a 14) na Nuselské třídě.
Reference
- ↑ Obec Nusle povýšena císařem Františkem Josefem I. na Královské město 31. prosince 1898
- ↑ K jubileu byly v roce 1957 vytištěny kvalitní barevné pamětní sv. obrázky s malbami slavných umělců (Carlo Dolci, Raffael Santi, Petr Brandl) a popisem Mons. P. Alois Tylínek, kněz jubiliár, 50 let vysvěcení. Praha Nusle, sv. Václav, červenec 1957
- ↑ Rubrika „Lidé z Prahy 4“: „Bejvávalo v Nuslích“ (Dvě Burianovy vily), in Tučňák 4/2024, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, březen 2024
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Nuslích na Wikimedia Commons
- Stránky farnosti
- Informace o kostele na mapy.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 4-Nusle, kostel sv. Václava
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
P. Benedikt Hudema (* 1974 Dejvice Praha) duchovní a pedagog na pražském Arcibiskupském gymnáziu a Základní škole svaté Voršily. Narozen v rodině nepraktikujících křesťanů. Konvertita (pokřtěn ve věku 18 let); na kněze vysvěcen v roce 2006. Vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a následně studoval teologii na Papežské lateránské univerzitě (Pontificia Universitas Lateranensis) v Římě. Pedagogické činnosti se věnuje od roku 2003.
Alois Tylínek (1884 - 1965), Český politik a římskokatolický kněz.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 4-Nusle, kostel sv. Václava
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Václava v Nuslích, interiér. Snímek z přípravy a průběhu zádušní mše za ilegální protiněmeckou odbojovou skupinu Tři králové (Balabán, Mašín, Morávek) dne 21. března 2022.