Kostel svatého Václava (Rozbělesy)

Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích
Průčelí kostela sv. Václava v Rozbělesích (v roce 2015)
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
okres	Děčín
Obec	Děčín
Lokalita	Podmokly
Souřadnice	50°45′47,7″ s. š., 14°12′7,71″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	děčínský
Farnost	Děčín-Podmokly
Status	filiální kostel (původně farní kostel[1])
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	jednolodní kostel
Výstavba	1732–1783
Specifikace
Délka	40 metrů
Šířka	22,5 metrů
Umístění oltáře	na jihovýchod
Stavební materiál	kámen, cihly a zdivo
Další informace
Adresa	Ústecká ul. Děčín-Rozbělesy
Oficiální web	web kostela
Kód památky	18577/5-4101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích je barokní sakrální stavba postavená podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera stojící na Ústecké ulici v Děčíně-Rozbělesích. Chrám stojí v průmyslové zóně a je od druhé poloviny 20. století zastíněn okolními továrnami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[2]

Stavba stojí přibližně v místech původního středověkého kostela, který byl v pramenech uváděný od roku 1363. Znovu byl tento původní kostel postaven v roce 1579, a nakonec byl stržen v roce 1731, před započetím stavby současného kostela. Se stavbou, podle Dientzenhoferových plánů, bylo započato roku 1732, ale pro nedostatek peněz se jeho stavba protáhla na padesát let. Dokončen by až roku 1783 podle projektu upraveného místním stavitelem v thunovských službách Janem Václavem Koschem (1718–1798). Tento hraběcí zednický mistr zahynul během stavebních prací při přestavbě děčínského zámku.^[3] K větší opravě došlo v roce 1936. Od 50. let 20. století sloužil jako skladiště. I přes dílčí opravy se dodnes nachází tato barokní památka ve velmi vážném stavu. Na počátku 21. století existuje iniciativa o opravu této barokní kulturní památky.

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 7 300 000 Kč.^[4]

Jedná se o podélnou stavbu s osmibokou lodí. Presbytář je obdélný. Kostel má apsidu a dva postranní přístavky. Průčelí je dvouvěžové, členěné pilastry, které jsou zdvojeny na středí, vyhloubené části. V ose kostela je obdélný portál s bočními pilastry a polokruhově ukončené okno s klenákem. Střední část je zakončena segmentovaným štítem s nástavcem s trojúhelníkovým ukončením, nikou a bočními volutovými zdmi. Nad bočními osami průčelí obou věží se zaoblenými nárožími, lizénovým rámci a okny s odsazeným polokruhem jsou cibulové báně. Na bočních fasádách jsou zdvojené a podložené lizény, obdélná okna zakončená odsazeným polokruhem s velkým klenákem a oválná okna v kladí. Kostel kryje mansardová střecha.

Presbytář je obdélný. Je sklenut plackou a v závěru paprsčitě. Stěny jsou členěny podloženými pilastry a svazky pilastrů. Loď je osmiboká s bočními vysokými slepými arkádami, které jsou v úhlopříčkách rámované dvěma pilastry s úseky kladí a segmentovanou sponou. Loď je zaklenuta plochou oválnou kupolí. Kruchta kostela je konvexně vyložena do prostoru a je podklenuta plackou. Sakristie má valenou klenbu s navzájem se stýkajícími lunetami.

K vybavení kostela patří hlavní rokokový oltář. Je portálový a nověji upravený. Oltář má barokní obraz sv. Václava mezi anděli a sochy sv. Josefa, Ivana a Boha Otce. Je doplněn i o nový obraz Panny Marie. Dva protějškové boční oltáře pocházejí z konce 18. století, avšak byly nově upraveny. Jeden z nich má obraz Zvěstování Panny Marie, který pochází z doby výstavby kostela, a sochy sv. Josefa a Anny. Druhý, pocházející z 19. století, má obraz Ukřižování a sochy sv. Antonína a zřejmě Kláry. Kazatelna je z 2. poloviny 18. století. Je klasicistní se sochami sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty na meandrových konzolách a se sochou sv. Petra na stříšce. Autorem je řezbář, který vyzdobil i hlavní oltář. Kamenná křtitelnice pochází ze 17. století. K interiéru patří i velký barokní krucifix. Vybavení kostela je na začátku 21. století, z důvodu špatného stavu kostela, v depozitáři.

• Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 13. 
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 252–253. 

• Římskokatolická farnost Děčín-Podmokly – oficiální stránky věnované historii a současnosti kostela

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Děčín-Rozbělesy (katalog biskupství litoměřického)
• Program NOCI KOSTELŮ, Děčín-Rozbělesy, kostel sv. Václava
• Kostel sv. Václava v Děčíně-Rozbělesích na Hrady.cz
• Po šedesáti letech se v kostele sv. Václava v Děčíně Rozbělesích konala mše svatá