Kostel svatého Václava (Světlá nad Sázavou)
| Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí P. Marie, stav 2017 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Obec | Světlá nad Sázavou |
| Lokalita | Světlá nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°40′2,97″ s. š., 15°24′18,01″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | havlíčkobrodský |
| Farnost | Světlá nad Sázavou |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | před rokem 1206 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance–baroko |
| Výstavba | 12. století, přestavován 1569 a 1735 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo, dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Pěšinky 157, 582 91 Světlá nad Sázavou |
| Ulice | náměstí Trčků z Lípy |
| Kód památky | 32082/6-342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou je renesančně-barokní stavba původně zbudovaná ve 12. století jakožto hlavní římskokatolický kostel ve městě. Stojí na vyvýšené plošině v centru města, na zdejším hlavním Náměstí Trčků z Lípy. Kostel byl roku 1958 zapsán jako kulturní památka.[1]
Historie
Na místě stavby stál původně kostel sloužící jako hlavní obecní kostel již od 12. století na ploše návrší nedaleko hlavního obecního náměstí. Postaven byl před rokem 1203, byl zasvěcen sv. Václavovi a patřil do majetku benediktinského kláštera Vilémov. Roku 1343 byl povýšen na farní kostel. Roku 1569 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, podpořený majitelem panství Světlá Burianem III. Trčkou z Lípy. Okolo kostela postupně vznikl také hlavní městský hřbitov. V kryptě kostela bylo zřízeno rodové pohřebiště rodu Trčků z Lípy, sídlícich též na zámku Světlá. V 17. století byli pohřbeni např. manželé a významní členové rodu Jan Rudolf a Marie Magdalena Trčková z Lípy.[2]
V roce 1735 byla z iniciativy hraběnky Černínové dokončena další, barokní přestavba, v rámci které byl kostel rozšířen o dvě boční lodi.
Hřbitov okolo kostela byl roku 1800 zrušen a posléze nahrazen novým městským hřbitovem.
Popis
Trojlodní stavbě kostela orientované směrem do náměstí dominuje centrální věž vysoká 35 metrů, zakončená dřevěným patrem se zvonicí a ochozem, a jehlanovou střechou. V zadní části interiéru je umístěn barokní dřevěný oltář, v jehož pozadí se nacházejí tři okenní vitráže s vyobrazeními sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa od Karla Putze, žáka Maxe Švabinského, instalované roku 1951.[3]
K areálu kostela přiléhá budova fary.
Odkazy
Reference
- ↑ kostel sv. Václava se sochami - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Usedlosti panství Smiřice – Hořiněves od roku 1496. www.smirice.eu [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava - Infocentrum. turistika.kyticesvetla.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
Literatura
- DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Panorama, 1992. 208 s. ISBN 80-7038-284-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Hrady.cz
- Město Světlá nad Sázavou
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 3.0
Světlá nad Sázavou, kostel sv. Václava, renesanční přestavba z 16. století, trojlodní svatyně, věž s podsebitím nese 4 zvony
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Interiér kostela sv. Václava ve Světlé nad Sázavou s vitrážemi sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Vojtěcha (za hlavním oltářem zleva)