Kostel svatého Václava (Svojšice)

Římskokatolický kostel sv. Václava
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Kolín
Obec	Svojšice
Souřadnice	50°0′9,38″ s. š., 15°2′38,43″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	Kolín
Farnost	Kostelec nad Černými lesy
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Architekt	Jan Josef Wirch
Stavební sloh	baroko
Další informace
Kód památky	33142/2-859 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava stojí na návrší v obci Svojšice. Původně gotická sakrální stavba z poloviny 14. století byla obnovena v raně barokním stylu v roce 1773 a upravována v 19. století. Kostel s márnicí, výklenkovou kaplí, farou a pozemky s ohradními zdmi s branami je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod číslem 33142/2 – 859.^[1] Bohoslužby se konají každou sobotu od 14:00 hodin.

Historie

V roce 1352 byl kostel poprvé připomínán v „registrech papežských desátků“. Od roku 1421 sloužil ultrakvistům. V roce 1626 přestoupil majitel panství Karel Eusebius Mracký na katolickou víru a kostel byl obnoven v katolickém stylu. Hrabě Michael Osvald z Thun-Hohensteinu nechal provést v roce 1678 přestavbu v raně barokním stylu. V roce 1773, podle návrhu pražského architekta Jana Josefa Wircha, byl kostel přestavěn na náklady stavebníka hraběte Michaela Jana V. z Althannu. Na jaře roku 1798 udeřil do kostelní věže blesk a značně objekt poškodil. Oprava byla dokončena až v roce 1807. K západnímu průčelí byla v roce 1825 přistavěna předsíň. Rekonstrukce zastřešení objektu proběhla v roce 1846. Původní šindel byla nahrazena pálenou střešní taškou. V letech 1974–1975 byla opravena fasáda.^[2][3]

Kostel

Kostel byl postaven na návrší a tvoří dominantu vsi. Je obklopen bývalým hřbitovem, který je uzavřen oválnou zdí. Na její západní straně byla postavena klenutá ozdobná brána. Do jihovýchodní strany zdi byla vestavěna márnice. K její vnější straně přiléhá výklenková kaple. Na východní straně kostela stojí bývalá fara, obklopena zahradou s ohradní zdí.^[1]

Exteriér

Jednolodní kostel má odsazené čtvercové kněžiště. Na jeho severní straně je obdélná sakristie. V ose západního průčelí kostela byla postavena trojboká předsíň. V jejím štítu je oválná pískovcová deska s latinským nápisem připomínajícím přestavbu kostela v roce 1773.

Před­ní stěnu předsíně člení dvě nárožní lizény. Prostor mezi nimi vyplňuje jednoduchý portál. Boční stěny s malými okénky ohraničuje také lizénový rám. Západní průčelí kostela s vysokým soklem člení dva páry hladkých pilastrů s patkami a hlavicemi s volutami, které nesou korunní římsu. Blíže středu člení fasádu dvě lizény, které končí pod římsou. V ose nad předsíní je umístěno zamřížované lunetové okno orámované šambránou s klenákem. Nad okapní římsou je půlkruhový štít s předstupující členěnou atikou, kterou kryjí prejzy. Atika končí na stranách pilíři s vázami. Ve štítu je kamenný reliéfní erb rodu Althannů. Trojúhelný štít s volutami je ukončen jehlanem se železným křížem.

V jižní i severní stěně lodi jsou půlkruhová okna, která zdobí jednoduché kamenné šambrány a pod dolními rohy ještě tři kapky. Korunní římsa obíhá kolem celé stavby. Při severozápadním nároží kostela byl postaven obdélný portálek. Podobný portálek má také sakristie.

U jižní strany lodi kostela stojí čtyřpatrová hranolová věž. Její jižní stěnu zdobí portálek s olištovaným ostěním. Věž je zakončena zděnou cibulovitou báňí, která je dvakrát odstupňovaná a na vrcholu zakončena makovicí s železným křížem. Nad kněžištěm je sanktusník s lucernou.^[3][4]

Interiér

Strop kostelní lodi vytváří dojem klenby. Jedná se o dřevěnou konstrukci, složenou ze tří polí českých placek, oddělených pasy. Malby na stropě ze sedmdesátých let 18. století Václava Prokopa Kramolína byly při požáru v roce 1798 poškozeny a během oprav zabíleny. V roce 1929 vytvořil Jaroslav Major eklektické historizující malby. Figurální scénu s knězem, který podává hostii svatému Václavovi a svaté Ludmile, umístil ve středním poli. Na klenbě směrem k západu jsou zachyceni andělé v malovaném průhledu do nebe.

Kněžiště kostela je zaklenuto jedním polem křížové klenby bez žeber. Nad sakristií je malá zasklená oratoř, zaklenutá obloukem. Na západní straně lodi byla v roce 1733 vestavěna kruchta s valenou klenbou a balustrádou, která má uprostřed balkonek.

Barokní hlavní oltář pochází z roku 1773. Nad oltářní menzou nesou dvě sochy andělů vykrajovaný rámec s polovičními volutovými římsami. Po stranách oltáře jsou dvě zdobené obloukové branky. Barokní kazatelnu zdobí baldachýn se třemi postavami církevních otců. Stranu vítězného oblouku zdobí vyřezávaný barokní baldachýn s draperiemi také z roku 1773. Cínová křtitelnice pod obloukem pochází z roku 1678.

Na jižní straně chrámové lodi je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem z roku 1892 od pražského řezbáře Josefa Krejčíka. V lodi jsou dva boční oltáře z roku 1773 s řezanými baldachýny s čabrakou. Zdobí je obrazy. Na severní straně to je Immaculata od Bedřicha Wachsmanna z roku 1904. Po stranách tohoto oltáře stojí vlevo socha svatého Prokopa a vpravo socha svatého Vojtěcha od Eduarda Veselého z roku 1881. Na protější straně je oltář svatého Jana Nepomuckého s obrazem Ludvíka Jaroslava Bernarda z roku 1870. Vlevo stojí socha svatého Vendelína a vpravo socha svaté Nortburgy z mnichovské dílny Meyer.^[4]

Z roku 1773 se dochovaly pozdně barokní dveře ve východní stěně sakristie a dveře do kněžiště s krabicovým zámkem a kovaným závěsem. V kostele vynikají barokní lavice z roku 1678, zdobené vinnou révou, fíky a granátovými jablky. Kazatelnu z let 1770–1773 zdobí zlacená kartuš se scénou ze Starého zákona a rokokovým ornamentem.

V kostelní věži se dochoval ze všech zvonů pouze jeden, z roku 1576, od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Byl pořízen za majitele panství Jana mladšího z Valdštejna.

Vnitřní zařízení kostela pochází ze 17. a 18. století. V druhé polovině 19. století byly zdi lodi doplněny obrazy křížové cesty. K významným památkám barokní zlatnické práce na Kolínsku patřil kalich z první čtvrtiny 18. století od Andrease Krause z Kutné Hory. V devadesátých letech 20. století byl odcizen.^[3][4]

Fara

První zmínka o faře je spojena s kostelem v „registrech papežských desátků“. Fara spolu s kostelem byla vypleněna během lidových bouří v roce 1627. Nově byla postavena v roce 1767 stavebníkem hrabětem Janem Althannem. Po roce 1875 byla upravována a v roce 1829 rozšířena. Byly zde čtyři pokoje, čeledník, kuchyň, komora a sklep. V osmdesátých letech 20. století byla původní šindelová střecha vyměněna za lepenkovou. Vzhledem k použití nekvalitního materiálu byla střecha před koncem tisíciletí opět v havarijním stavu. Od roku 2016 probíhaly opravy objektu, který začal sloužit k obytným účelům.

Objekt fary tvoří kamenná stavba s obdélníkovým půdorysem, na východní straně s užším přístavkem. Je kryta vysokou stanovou střechou s vikýři. Hlavní vstup do budovy je od kostela. Na jižní straně je objekt přízemní se třemi okny. Severní průčelí, které je postaveno do svažité zahrady, je patrové se sklepem v přízemí. Patro má čtyři okna. Okna i dveře nemají ostění ani šambrány.

Chodba prochází budovou v ose stavby a z ní se vchází do jednotlivých místností po stranách. Je sklenuta segmentovou klenbou. Místnosti mají ploché stropy, v jedné jsou zaoblené fabiony. Sklepní prostory jsou klenuté. Netradičně řešeny jsou dva komíny. Nad střechu vystupuje pouze jeden, protože na půdě severní komín ústí obloukem do jižního.^[5]

Výklenková kaple

Výklenková kaplička svatého Václava byla postavena v rámci přestavby kostela v roce 1773, ve hřbitovní zdi a přiléhá k zadní stěně márnice. Portál zaklenutý obloukem tvoří téměř celé průčelí. Štít je trojúhelníkový s profilovanou římsou. Stříška je sedlová.

V roce 2020 byla opravena a znovu vysvěcena dne 3. října 2021. Nad zděnou oltářní menzou visí fotokopie obrazu Apoteózy svatého Václava. Původně zde visel obraz svaté Ludmily a svatého Václava z let 1800–1850 malovaný na plátně.^[6]

Hřbitov

Bývalý hřbitov se prostírá kolem kostela a je obehnán kamennou ohradní zdí. Na hřbitově se dochovaly náhrobky rodu Althannů, kteří sídlili na zdejším zámku v letech 1738–1923. Dochovalo se také několik náhrobků panských úředníků.

• pískovcový náhrobek hraběte Michaela Jana V. Nepomuka z Althanu,
• litinový náhrobek u severní zdi kostelní lodi ředitele svojšického panství Ondřeje Grima ( 25. března 1783 – 6. května 1844),
• pískovcový náhrobek u vnější západní stěny kostelní věže hrabat z Althannu z roku 1848. Je tvořen ozdobnou nikou s pětibokým frontonem a profilovanou římsou s palmetami. Uvnitř niky, na hranolovém soklu je umístěna socha modlící se postavy. Na soklu je umístěna deska ze šedého mramoru s reliéfním aliančním znakem rodu Althannů a Thurnů
• mramorový epitaf na severní stěně lodi kostela Terezie Pfailschmiedové,  
• mramorový epitaf správce hospodářství Antonína Pollaka († 23. 2. 1886) na severní stěně lodi kostela,
• mramorový epitaf správce panství Emila Birharta († 26. 1. 1893) také na severní stěně lodi kostela,
• mramorový pseudogotický sloupový náhrobek hraběte Michaela Maxmiliána Františka z Althannu stojí samostatně na východní straně kněžiště u ohradní zdi^[7]

Galerie

• 
  Kostel sv. Václava
• 
  Vchod do kostela
• 
  Náhrobek hrabat Althanů
• 
  Detail průčelí kostela
• 
  Kostelní věž
• 
  Náhrobek rodu
• 
  Márnice

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
• Galerie na Hrady.cz