Kostel svatého Václava (Výsluní)
Kostel svatého Václava ve Výsluní | |
---|---|
Kostel sv. Václava, 2010 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Výsluní |
Souřadnice | 50°27′53,95″ s. š., 13°14′21,61″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Chomutov |
Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Výsluní) |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Současný majitel | město Výsluní |
Zasvěcení | svatý Václav |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | Rungbogenstil |
Výstavba | 1851–1857 |
Další informace | |
Kód památky | 49795/5-5842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Monumentální římskokatolický kostel svatého Václava ve městě Výsluní, 13 km západně od Chomutova,[1] byl postaven v 50. letech 19. století. Od roku 1998 je chráněn jako kulturní památka.[2] Kostel je ve vlastnictví města Výsluní.
Historie
První dřevěný kostel byl v obci postaven v polovině 16. století. Když však byla 27. března 1640 zapálena Švédy, téměř celá vyhořela a za oběť požáru padl i kostel. Druhý kostel byl v obci postaven až v letech 1658–1659. I tento kostel však vyhořel, stalo se tak roku 1843 poté, co blesk zapálil věž.
Třetí, současný kostel, byl vystavěn v letech 1851–1857. Tento pseudorománský chrám postavil A. Wild z Prahy podle projektu architekta Karla Řivnáče. Jeho délka dosahuje 35 metrů a šířka 20 metrů, míval pět oltářů.
Po odsunu Němců od 50. let 20. století začal chátrat. V roce 1959 se v něm konala poslední svatba a křtiny. Poté byl uzavřen a začala jeho rychlá devastace. Inventář byl v tomto období ze značné části vykraden nebo zničen. Varhany byly shozeny z kůru do lodě kostela.[3] V roce 1981 jej od svíčky zapálili dva nepozorní chlapci. Následný požár kostel připravil o střechu i věž, a jeho nekrytý interiér tak vystavil povětrnostním vlivům. Zdaleka viditelný kostel, pro svou velikost někdy označovaný jako katedrála Krušných hor, byl určen k demolici. Pro nedostatek financí však nebyla provedena oprava.[3] Po sametové revoluci chtělo vedení města kostel prodat jako sklad nebo zbourat.
V roce 1997 byla založena nadace Kostel sv. Václava, jejímž cílem je kostel zachránit. V následujícím roce byla zahájena jeho rekonstrukce, byly postaveny nové krovy i střecha, obnovena věž.
V kostele se od zahájení rekonstrukce opět konají svatby, je využíván také ke kulturním akcím. Konaly se zde např. výstavy na téma voroplavby nebo devastace pohraničí, koncerty či divadelní přehlídka.
V úterý 28. září 2021 byla v prostoru kolem chrámu obnovena tradice Svatováclavských poutí.
Ve filmu
Roku 1996 v ještě zdevastovaném kostele režisér Vladimír Michálek natáčel scény filmu Zapomenuté světlo. V roce 2001 zde němečtí filmaři natáčeli pohádku Lenya. V následujícím roce jej Petr Zelenka využil ve filmu Rok ďábla a německá metalová skupina Rammstein ve svém klipu Feuer frei! Při tomto natáčení však začala opadávat omítka a byla poškozena nová dlažba kostela. V roce 2009 posloužil kostel jako kulisa pro film Jindřich IV. Peníze za natáčení umožňují městu realizaci dalších oprav.[4]
Pohled na Výsluní s kostelem od jihozápadu se objevil i seriálu 30 případů majora Zemana v díle Vyznavači ohně.[5]
V roce 2020 se v kostele natáčela kriminální série Zrádci, v kostele byl situován policejní štáb.[6]
V roce 2020 zde natáčela americká produkce scény pro seriál Kolo času.[7]
V roce 2022 se v kostele a kolem něj natáčel německý válečný film Krev a zlato.
Odkazy
Reference
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Chomutov (okres Chomutov, 4f), s. 82.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-06]. Identifikátor záznamu 162846 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Historické památky obce [online]. Město Výsluní [cit. 2015-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-01.
- ↑ Nadšenci z Výsluní vrátili tvář odepsané krušnohorské katedrále. E15.cz [online]. 2010-5-7. Dostupné online.
- ↑ 2. Vyznavači ohně. Filmová místa [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Zrádci. Filmová místa [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Kolo času se otáčí a příprava Amazonu na Pána prstenů dala fanouškům naději [online]. art.ceskatelevize.cz, 2021-12-27 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
Literatura
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Výsluní, s. 292.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Výsluní (katalog biskupství litoměřického)
- kostel sv. Václava v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér kostela v r. 2014
Výsluní, pohled na město od jihozápadu. Vpravo kostel svatého Václava.
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: