Kostel svatého Václava (Vysočany)

Kostel svatého Václava
ve Vysočanech
Celkový pohled na areál kostela s farou
Celkový pohled na areál kostela s farou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecHrušovany
LokalitaVysočany
Souřadnice50°23′26,09″ s. š., 13°31′40,62″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohbarokní
Výstavba1727–1738
Specifikace
Umístění oltářejihovýchod
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky21499/5-877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Václavovi ve Vysočanech v okrese Chomutov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v areálu hřbitova spolu s budovou sousední fary v místech zaniklé vesnice. Do areálu hřbitova vede zdobená brána s profilovanými pilíři ukončenými volutovitě stočenými úseky štítu.[2]

Historie

První kostel svatých Andělů strážných ve Vysočanech je zmiňován již v roce 1341. Tento hřbitovní kostel, který stával necelých sto metrů západně od kostela svatého Václava, byl v roce 1964 nebo brzy poté zbořen.[3] Barokní kostel svatého Václava byl spolu se sousední farou vystavěn architektem Octaviem Broggiem v letech 1727–1738.[2] Zadavateli stavby byli osečtí cisterciáci, kteří vykonávali ve Vysočanech v té době duchovní správu.

Kostel svatého Václava z jihu

V roce 1966 byl kostel přeměněn na dočasný depozitář drobných plastik z vesnic zatopených vodou nechranické přehrady, a později i z vesnic zničených těžbou hnědého uhlí. O deset let později došlo poškození a krádeži některých děl neznámými vandaly, a proto bylo rozhodnuto o přemístění památek na jiná místa. Jedenáct z nich bylo přesunuto do Strupčic a jejich okolí, Údlic a františkánského kláštera v Kadani.[4]

První rekonstrukci kostela zahájil až v roce 1992 hrušovanský obecní úřad, kterému se podařilo získat finanční příspěvky od cisterciáckého opatství a elektráren Tušimice.[5] V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 100 000 Kč (600 000 Kč v roce 1998 a 500 000 Kč v roce 1999).[6]

Popis

Kostel je obdélná jednolodní stavba s presbytářem orientovaným k jihovýchodu. Presbytář s trojbokým zakončením a zaklenutý plackovou klenbou má ta také obdélný půdorys. Obdélná sakristie, nad kterou se nachází oratoř, je přiložena k severní straně. Obě jsou zaklenuté valenou klenbou s lunetami. Stejným způsobem jsou zaklenuté také části hlavní lodi, jejíž střed má klenbu plackovou. Nachází se v ním valeně podklenutá kruchta nesená čtyřmi sloupy. Vstupní průčelí je trojosé, členěné pilastry a zakončené nástavcem s volutami. Před jeho střed předstupuje rizalit, který vybíhá do mladší hranolové věže.[2]

Vybavení

Zařízení kostela je barokní a pochází ze druhé poloviny 18. století. Tvořily ho oltáře (hlavní s bočními brankami a boční s iluzivními malbami), varhany, křtitelnice, kropenka a lavice. Interiér zdobily také obrazy z okruhu malíře Ignáce Raaba.[2]

Okolí kostela

V těsném sousedství na severozápadě stojí budova fary od Octavia Broggia postavená zároveň s kostelem. Jde o patrovou budovu na čtverhranném půdorysu se zkoseným západním průčelím. Před devítiosé průčelí mírně předstupuje středový rizalit s trojúhelníkovým štítem a portálem zdobeným volutovitě stočenými římsami. Přízemní prostory jsou klenuté valenými klenbami, na schodišti je použita kombinace klenby valené a křížové. Místnosti v patře přecházejí do stropu pomocí fabionu.[2]

Asi sto metrů severozápadně stojí socha svatého Jana Nepomuckého.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 132392 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vysočany, s. 292–293. 
  3. ↑ Kostel sv. Andělů strážných [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ KUDRNÁČ, Antonín. Přemístění plastik z vysočanského depozitáře do Strupčic. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 26–28. 
  5. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Vysočany, s. 29. 
  6. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 125414 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Literatura

  • KUDRNÁČ, Antonín. Činnost O. Broggia a F. A. Kuena ve Vysočanech u Chomutova. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 1–5. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vysocany.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrušovany-Vysočany, okres Chomutov. Kostel svatého Václava a fara.