Kostel svatého Václava (Vysoká)

Kostel svatého Václava
ve Vysoké
Průčelí kostela sv. Václava ve Vysoké
Průčelí kostela sv. Václava ve Vysoké
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMělník
ObecVysoká
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostVysoká u Mělníka
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Stavební slohpozdní baroko
Výstavba17521753
Specifikace
Výška16,8 metrů
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Kód památky24382/2-1433 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava ve Vysoké je pozdně barokní sakrální stavba[2] nacházející se v centru obce u křižovatek tří místních silnic vedoucí do Střednice, obce Kokořín a do Kokořínského údolí. Kostel je vzhledem k výšce své věže těžko přehlédnutelný a je viditelný již zdaleka. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Kostel sv. Václava ve Vysoké z pohledu od závěru
Věže kostela ve Vysoké

Na stejném místě, kde stojí dnešní kostel, stával farní kostel, který je na základě písemného údaje, datován již před rok 1357.[4] Tento kostel byl menší a dřevěný. V roce 1639 byl vydrancován za třicetileté války Švédy. Dnešní kostel v pozdně barokním slohu pochází z let 17521753, jeho podobu navrhl arch. Anselmo Lurago.[2]

Architektura

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s lodí o dvou klenebních polích, s obdélným segmentově ukončeným presbytářem a s obdélnou sakristií a oratoří po stranách. Západní průčelí ke konvexně vypnuté. Má střední rizalit. Průčelí je ukončeno trojúhelným štítem a hranolovou věží s cibulovou bání. V rizalitu je obdélný portál a polokruhem ukončené okno se zdobnou suprafenestrou. V bočních osách jsou niky se stříškovou římsou.[4] Výška lodi je 16,8 m, což z ní činí nejvyšší chrámovou stavbu v bývalém mělnickém okrese.

Boční fasády lodi jsou členěny čabrakovými pilastry a obdélnými okny s odsazeným polokruhovým záklenkem.[2]

Loď kostela je sklenuta plackou, stejně tak i presbytář, jehož závěr je sklenut konchou. Stěny člení pilastry. Kruchta je konvexně vypnutá, podklenutá lunetovou klenbou. Obdélné portály do sakristie a oratoře mají zdobné suprafenestry se stříškovou římsou.[4]

Zařízení

Hlavní oltář z červeného mramoru se sochou sv. Václava pochází z kostela sv. Michala ze Starého Města pražského,[4] zrušeného Josefem II. v průběhu církevních reforem. Dřevěná kazatelna, bohatě řezbářsky zdobená, pochází z druhé poloviny 18. století.[2] Nacházejí se na ní reliéfy s biblickou tematikou: sv. Jan Křtitel káže na poušti a Dvanáctiletý Ježíš v chrámě. Na stříšce kazatelny je socha anděla s deskami Desatera Božích přikázání Starého zákona. Kamenná křtitelnice s dřevěným vyřezávaným víkem je ze 2. polovoiny 18. století. Zpovědnice je barokní.[4]

Zvony

Ve věži byly původně umístěny tři zvony, z nichž nejstarší odlil roku 1537 mistr Tomášek z Litoměřic. Ten je jediný, který ve zvonici zůstal. Má úctyhodné rozměry: je vysoký 87 cm a široký 110 cm. Zvon je zdoben nápisy. Barokní zvon z roku 1663 zachycený ještě Podlahovým soupisem památek se zřejmě stal obětí válečných rekvizicí. V zadní části kostelní lodi je sanktusník s malým zvonkem.

Okolí kostela

Kolem kostela se dříve rozprostíral hřbitovní areál, z něhož se zachovala barokní hřbitovní kaple Pána Ježíše s márnicí, která má konkávně vyžlabená nároží a mansardovou střechu,[2] která má ve střeše vikýř se segmentovou římsou a oválným oknem.[4] Je zdobená pilastry a lizénovými rámci. Byla postavena současně s kostelem, také podle návrhu A. Luraga. Kostel doplňuje fara postavená údajně z roku 1725.[2] Fara je barokní, patrová, členěná vertikálními pásy rustiky, lizénovými rámci a obdélnými okny.[4]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 214–215. 
  2. a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 290. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 135444 : Kostel sv. Václava, Vysoká. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vysoká /Mělník/, s. 294–295. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
VysokaKostel2.jpg
Autor: Oskera Miroslav, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vysoka-kostel sv Vaclava.JPG
Kostel svatého Václava v obci Vysoká na Mělnicku
VysokaKostel1.jpg
Autor: Oskera Miroslav, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: