Kostel svatého Víta (Brno)
| Kostel svatého Víta | |
|---|---|
 Kostel svatého Víta ve druhé polovině 17. století | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°13′33″ s. š., 16°35′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Královo Pole |
| Datum posvěcení | 21. června 1279 |
| Světitel | Jindřich Fleming |
| Zánik | 1785 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Brno, Mojmírovo nám. |
| Ulice | Mojmírovo náměstí |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Víta je zaniklý římskokatolický chrám v Králově Poli v Brně.
Historie
Farní právo v nově založené vsi Královo Pole přenechal král Václav I. v roce 1243 špitálu na Starém Brně, který byl tehdy rovněž nově zřízen a který následně získali do své správy johanité.[1] Ti zde nejprve zřídili na návsi (dnešní Mojmírovo náměstí) kapli, kterou po několika desetiletích přestavěli na malý kostel, jenž byl vysvěcen 21. června 1279[2] varmijským biskupem Jindřichem v zastoupení olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku.[3] Ves i s kostelíkem svatého Víta, kolem něhož se nacházel místní hřbitov, od té doby spadala do starobrněnské farnosti, která tehdy sídlila u kostela svatého Václava.[2]
V roce 1598 byl kostel svatého Víta opraven a nově zaklenut. Roku 1638 se Královo Pole dostalo pod správu svatojakubské farnosti a chrám svatého Víta sloužil jako filiální kostel.[3] K velkým změnám došlo v Králově Poli v 80. letech 18. století. Místní kartuziánský klášter byl císařem Josefem II. v roce 1782 zrušen[4] a o rok později došlo k uzavření malého, starého a nevyhovujícího kostelíku na návsi. Filiálním se nově stal bývalý konventní chrám Nejsvětější Trojice (u něj byla v roce 1785 zřízena lokálie a roku 1853 samostatná fara). Kostel svatého Víta byl v roce 1785 zbořen, společně s ním zanikl i hřbitov, který jej obklopoval. V místě kostela byl roku 1791 postaven kamenný kříž, který dodnes jeho umístění na bývalé královopolské návsi, dnešním Mojmírově náměstí, připomíná.[3] Obraz svatého Víta z hlavního oltáře našel útočiště v ambitu kláštera vedle kostela Nejsvětější Trojice.[zdroj?!]
Galerie
Kříž na Mojmírově náměstí z roku 1791 stojí v místě zbořeného kostela svatého Víta
Obraz Modlitba sv. Víta z hlavního oltáře (2. třetina 18. století, Ignác Raab?)
Odkazy
Reference
- ↑ FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 701.
- ↑ a b ANTL, Jaroslav. Historie královopolské kartouze [online]. Farnost-krpole.cz [cit. 2018-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 411.
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 196–200.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Víta na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Veduta kartuziánského kláštera v Brně, 2. pol. 17. stol. – P. Martin Aretius, Muzeum Města Brna (výřez s farním kostelem sv. Víta.)
Autor: Ondraness, Licence: CC BY 4.0
Obraz sv. Víta, z hlavního oltáře bývalého farního kostela sv. Víta v Brně-Králově Poli. (18. stol.)
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Brno, část Královo Pole, Česká republika. Mojmírovo náměstí, kříž z roku 1791.