Kostel svatého Víta (Kvílice)

Kostel svatého Víta
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieČeská
Diecézepražská
VikariátKladno
FarnostSlaný
StatusFiliální kostel
Zasvěcenísvatý Vít
Datum posvěcení9. října 1887
Architektonický popis
ArchitektRudolfa Štecha
Stavební slohnovorománský
Výstavba18861887
Specifikace
Stavební materiálcihla, kámen
Další informace
Kód památky46658/2-3030 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Víta je římskokatolický filiální kostel římskokatolické farnosti Slaný, která se nachází v katastrálním území obce Kvílice v okrese Kladno. V roce 1978 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1][2] Památkově je chráněn hřbitov s ohradní zdí, kostelem svatého Víta a polygonální dřevěnou zvonicí.

Historie

V severním okraji vesnice na nejvyšším místě se nachází hřbitov s kostelem svatého Víta a polygonální dřevěnou zvonicí. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1366. Původní kostel po zásahu bleskem v roce 1884 vyhořel a na jeho místě byl letech 1886–1887 postavený nový kostel podle plánů Rudolfa Štecha.[3][4] Kostel byl vysvěcen 9. října 1887.[2]

Architektura

Exteriér

Kostel je novorománská jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazenou půlkruhovou apsidou. Na jižní straně lodi je sakristie a boční vchod s předsíní. Zdivo je smíšené z cihel a otesaných kamenných kvádrů. Fasáda je členěna lizénovými rámy s obloučkovým vlysem. Okna a vchody jsou rámovány plochými šambránami s kvádrovou rustikou v záklenku. Podezdívka kostela je z neomítaného kamene. Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem s křížem, v ose průčelí je kamenný portál s vloženými sloupky a půlkruhovým tympanonem, ve kterém je reliéf kříže. Prolomený vstup je obdélný s dvojkřídlými dveřmi zdobenými kováním. Nad portálem je rozetové okno a nad ním slepá arkáda ve štítu s oknem ve středním poli. V severní stěně lodi jsou tři okna s půlkruhovým zakončením s kamennou kružbou a se středním sloupkem. V jižním průčelí jsou obdobná okna v první a třetí ose. V druhé a čtvrté ose jsou čtvercové přístavby (boční vchod a sakristie) ukončené trojúhelníkovým štítem s kamenným křížem ve vrcholu. Boční portál s vloženými sloupky v nárožích je ukončen půlkruhovým tympanonem s reliéfem Kristovy pravice.

Loď má sedlovou střechu, která byla krytá bobrovkami a na hřebeni byl plechový osmiboký sanktusník s lucernou a jehlanovou střechou.[5][6] Z fotografií (např. zdroj [7] z roku 2017) lze vidět, že střecha je krytá plechem a sanktusník je odstraněný.

Interiér

Interiér kostela je novorománský se dvěma pevně zabudovanými opukovými oltáři a dřevěnými lavicemi. Loď má obdélníkový půdorys a je zaklenuta čtyřmi poli křížových kleneb s půlkruhovými pasy, které vybíhají z přípor. Klenba je stažena táhly. Loď je osvětlena pěti okny s půlkruhovým záklenkem a v šikmo se rozevírajících špaletách. Na západní straně je rozetové okno. V levém okně v jižní stěně je vitráž znázorňující svatého Václava a svatou Terezii.

Na sloupy s krychlovou hlavicí nasedá půlkruhový triumfální oblouk. Užší půlkruhové kněžiště, které je zaklenuto konchou, je vyvýšené a vedou k němu tři schody. Ve třech půlkruhově ukončených oknech jsou vitráže z roku 1904. V severním je vyobrazen svatý Jan Nepomucký, v jižním Zvěstování Panny Marie a ve středním je ornamentální výzdoba.[5]

Hlavní vchod je obdélný v západním průčelí a vede pod zděnou obdélnou kruchtou, kterou podpírají sloupy s krychlovými hlavicemi a půlkruhovými arkádovými oblouky. Čelní stěna oblouků je zakončena římsou. Zábradlí kruchty je dřevěné. Na kruchtě jsou varhany z roku 1887 od varhanářské firmy Josef Rejna & Josef Černý z Prahy. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků, mechanickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí.[8]

Sakristie má čtvercový půdorys, je zaklenutá křížovou klenbou a osvětlena jedním oknem s půlkruhovým zakončením v jižní stěně.[5]

V interiéru se nachází renesanční cínová křtitelnice z roku 1663.

Ohradní zeď

Kolem kostela je hřbitov ohrazen kamennou zdí se dvěma vstupy. Na jižní straně je brána s lomeným obloukem, severní vchod je prostý obdélný.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-13]. Identifikátor záznamu 159177 : Kostel sv. Víta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b filiální kostel sv. Víta, Kvílice :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  3. Kostel sv. Víta, Kvílice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  4. Pamětihodnosti - Oficiální stránky obce Kvílice. www.kvilice.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  5. a b c Evidenční list kostela. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. Evidenční list kostela. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  7. KINAŘ, František. galerie obrázků. www.hrady.cz [online]. 2017 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 200. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kvílice - Kostel sv. Víta.JPG
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Kvílice, kostel sv. Víta