Kostel svatého Vavřince (Český Újezd)

Kostel svatého Vavřince u Českého Újezda v okrese Ústí nad Labem
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Ústí nad Labem
Obec	Chlumec
Lokalita	Český Újezd
Souřadnice	50°40′11,73″ s. š., 13°58′28,74″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	ústecký
Farnost	Chlumec
Status	filiální kostel
Užívání	nelze sloužit
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Zánik	leden 1967
Architektonický popis
Stavební sloh	Saská renesance
Výstavba	1616–1618
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
Adresa	zbořen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Vavřince je zaniklý filiální kostel chlumecké farnosti, který byl významnou církevní památkou Ústecka.

Historie

Nedaleko obce Český Újezd stávala osada rytířského řádu johanitů Koleč s farním kostelem zasvěceným sv. Vavřinci. Osada Koleč se rozkládala na soutoku Ždírnického a Podhorského potoka. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1352, kdy místní farnost uvedena v soupisu papežských desátků. Kolečská farnost patřila k málo výnosným, proto i v zápisech z roku 1405 u ní nalézáme latinskou poznámku "papuer", tzn. chudý. Postupem let osada zcela zanikla a zůstal po ní pouze samotný kostel.

Původní kostel vznikl kolem roku 1170. Patrocinium sv. Vavřinci patří k typickým zasvěcením raného středověku. Také struktura farnosti, kdy farnímu kostelu patřil na starém sídelním území větší počet vsí, je charakteristická pro raně středověký stupeň organizace církevní správy.

Původně filiální kostel chabařovické farnosti byl později povýšen na farní kostel pro obce Český Újezd, Hrbovice, Předlice a Střížovice.

V letech 1616–1618 majitel chlumeckého panství Petr Kölbl z Geisingu, pod které obec spadala, přestavěl kostel ve stylu saské renesance. Před rozšířením luteránství byl kostel cílem četných procesí, která sem putovala hlavně 10. srpna, aby zde uctila památku bojovníků padlých v husitské bitvě na nedaleké vyvýšenině Na Běhání. Poslední přestavby se kostel dočkal koncem 19. století a poslední opravy roku 1932. Kostel i s přilehlou budovou pro kostelníka poté už jen postupně chátral a z důvodu plánované těžby hnědého uhlí byl v lednu 1967 odstřelen. Plánovaná těžba se nakonec neuskutečnila.^[1]

Při výstavbě dálnice dálnice D8 proběhl poslední archeologický průzkum zbylých základů.

Architektura

Stavba z let 1616–1618 byla vystavěna ve stylu saské renesance, měla dochovaný presbytář z konce 15. století s žebrovou hvězdovou klenbou. Hlavní loď byla plochostropá, v patře věže měla emporu (tribunu). Barokní oltář s obrazem sv. Vavřince a znakem rodu Kolovratů pocházel z roku 1864, kdy byl kostel nákladem 3000 zlatých nákladně renovován. Původní oltář s kazatelnou pocházející z roku 1660 se nedochoval.

V roce 1893 dostal kostel novou věžičku. Starý zvon z roku 1533, označený českým nápisem "Ujezd", byl v roce 1917 sejmut pro potřebu válečných rekvizicí. Nakonec však namísto rozlití byl uchován a později zavěšen v chlumeckém kostele sv. Havla. Druhou světovou válku však nakonec nepřečkal a byl využit pro válečnou výrobu. Sedm z osmi náhrobků šlechtické rodiny Kölblů bylo po likvidaci kostela přemístěno do obvodové zdi kostela sv. Václava ve Valtířově spolu s oběma portály.

Odkazy

Reference

Literatura

• Kolektiv autorů: Telnice
• ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. [s.l.]: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. 

Externí odkazy

• kostel sv. Vavřince v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
• Kostel sv. Vavřince na portálu Zaniklé obce