Kostel svatého Vavřince (Branišovice)
Kostel sv. Vavřince v Branišovicích | |
---|---|
Kostel svatého Vavřince | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-venkov |
Obec | Branišovice |
Souřadnice | 48°57′44,64″ s. š., 16°25′53,4″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | moravskokrumlovský |
Farnost | Branišovice |
Zasvěcení | svatý Vavřinec |
Další informace | |
Kód památky | 19802/7-6235 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v obci Branišovice v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v historickém středu obce na malém návrší, kolem něj se do roku 1830 nacházel hřbitov.
Chrám je farním kostelem branišovické farnosti.
Historie
Kostel má románské jádro, východní část lodi pochází asi z doby kolem roku 1200. Rovně zakončený čtyřboký gotický presbytář byl postaven na konci 13. století, v roce 1356 je poprvé zmíněna fara.
Během třicetileté války byl původní kostel vážně poškozen a úplně vyhořel. Od roku 1663 nechala představená abatyše cisterciáckého řádu Starobrněnského kláštera kostel opět stavět, v roce 1673, kdy probíhalo nové osídlování obce, byla postavena hlavní loď kostela.
Když v roce 1797 zemřel zámožný sedlák a správce kostela, odkázal velkou sumu peněz, díky tomu byly za dva roky zahájeny nové rozsáhlé úpravy. Skončily v roce 1800, tehdy byla dostavěna kratší loď kostela s nízkou věží. V roce 1830 byl kvůli epidemii cholery zrušen stávající hřbitov kolem kostela a přestěhoval se na jihovýchodní okraj obce, kde stojí dodnes.
Nové úpravy kostela a okolí přišly o sto let později, v době, kdy byl místním farářem Franz Jirák. Ten nechal rozšířit chór, postavit schodišťovou věž a kostelní kapli, do níž umístil malovaný obraz Oplakávání Krista. Schodiště ke kazatelně se přesunulo do kaple s novou křtitelnicí. Kostel také dostal šest nových mozaikových oken s figurálními obrazy a mozaikové okno s katedrálním sklem nad portálem.
Změny pobíhaly i zevnějšku. V roce 1905 byla kostelní věž osazena hodinami a dřívější dřevěný plot nahradila nízká zídka z červených režných cihel. Z ní se dnes zachovalo jen torzo, které bylo v roce 2019 rekonstruováno. Farář také nechat vysadit spoustu keřů a stromů v okolí kostela. Za první republiky místní vztyčili u jeho severní zdi pomník padlým v první světové válce. Naproti němu stála vstupní brána. Někdy v této době byl také kostel přetřen ze žluté na bílou barvu, kterou je pro něj typická dodnes.
V roce 1945 byl kostel znovu těžce poškozen. Dne 7. května, v den, kdy ves dobyla Rudá armáda, na něj dopadla zápalná puma. Kostel zachvátil požár, jemuž odolala jen monstrance, číše na víno, jeden ze zvonů a kaple. Ostatní vybavení kostela úplně shořelo, střecha se zřítila a kostelní věž byla z poloviny zdemolovaná.[2]
Jakmile to bylo možné, místní němečtí farníci kostel provizorně opravili. Pověsili ocelový zvon a proti větru vztyčili dřevěné stěny. Jako oltář se použil zachovalý menší oltář z kaple. V tomto provizorním prostředí se scházeli až do zimy toho roku. Mezitím už byl jako administrátor do Branišovic přidělen Čech Josef Hudec, který organizoval i opravy kostela a zasloužil se o jeho obnovu.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-22]. Identifikátor záznamu 130588 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel sv. Vavřince: Branišovice. www.branisovice.cz [online]. [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-23.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: