Kostel svatého Vavřince (Bystřice nad Pernštejnem)

Kostel svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Vysočina
Okres	Žďár nad Sázavou
Obec	Bystřice nad Pernštejnem
Souřadnice	49°31′22,21″ s. š., 16°15′42,26″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Děkanát	žďárský
Farnost	Bystřice nad Pernštejnem
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, barokní
Výstavba	od 13. do 19. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen, cihla
Další informace
Ulice	Masarykovo náměstí
Kód památky	23638/7-3975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v městě Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Je farním kostelem římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem^[1] a chráněnou kulturní památkou České republiky.^[2]

Historie

Nejstarší bystřický kostel existoval již počátkem 13. století, během kolonizace regionu Svratecké hornatiny čili oblastí přítoků horního úseku řeky Svratky rodem erbu zubří hlavy s houžví v nozdrách pánů z Medlova (předků Pernštejnů). Dodnes má gotické jádro asi ze 14. století. Zásadně pozdně barokně přestavěn byl v letech 1750-1753 pravděpodobně podle projektu Laurenze Haupta z Olešnice. Tesařskou práci provedl Josef Karábek z Prosetína.^[3][4] Byly zvýšeny obvodové zdi, upraveny boční lodě s oratořemi a především namísto původní jedné věže vybudováno mohutné dvouvěžové průčelí. Do kostela byly pořízeny podle Gregora Wolného roku 1760 čtyři vedlejší oltáře, sv. Tekly, sv. Barbory, sv. Václava a Matky Boží, varhany a kazatelna.^[5][4] Stavba kostela a jeho vybavení byla hotova roku 1770, vše péči tehdejšího faráře Františka Dominika Pomesiána (+1777).^[5] V roce 1841 shořely při velkém požáru města střechy, včetně věží a roztavily se všechny starobylé zvony (v témže roce znovu odlité). Následně nově tvarované věžní kopulové báně z roku 1873 byly v letech 1979 až 1981 opět navráceny do původní barokní podoby dvou tzv. cibulí.

Popis

Architektura kostela

Kostel je podélná trojlodní stavba bazilikálního typu s pětibokým gotickým kněžištěm, k němuž přiléhají kaple a sakristie s oratořemi v patře. Závěr kněžiště má středověké opěrné pilíře s pultovými stříškami. Barokní fasády kněžiště a hlavní lodi člení vpadlé výplně. Západní vstupní útvar člení pilastry s římsovými hlavicemi.^[6]

V západní části průčelí jsou okna se segmentovým záklenkem. Hlavní vstup do kostela v západním průčelí je s trojicí portálů, boční vstupy jsou chráněny čtyřbokými předsíněmi. Kněžiště a hlavní loď jsou zaklenuty valeně s dotýkajícími se výsečemi. ^[6]

V kapli, sakristii, bočních lodích a oratoři se nacházejí placky mezi pasy, klenební plochu člení čtyřlisté vpadlé náplně. V západní části hlavní lodi je hudební kruchta.^[6]

Zařízení

Zařízení kostela je rokokové z doby přestavby, pouze s ojedinělými mladšími doplňky. Na zařízení se podílel sochař František Josef Hamb. Starší autoři uvádí zřejmě zkomolené jméno Franz Hohn, v rukopise Jana Petra Cerroniho psaného jako Franz Sam či Ham.^[3][5] Dvoudílný hlavní oltář sestává ze zděné menzy ve tvaru tumby s dřevěným skříňovým tabernáklem, na němž je malé sousoší sv. Dominika vzývajícího Madonu. Přízední retabulum tvoří rokajový monumentální rám vyplněný obrazem Umučení svatého Vavřince se signaturou Josefa Ladislava Šichana z roku 1885, který byl namalován podle nástěnných maleb v bazilice sv. Vavřince v Římě. Předešlý původní obraz s výjevem sv. Vavřince od Františka Antonína Šebesty-Sebastiniho z roku 1758 byl poškozen nejspíše při požáru roku 1841 a pohozen na půdě, kde se rozpadl.^[3] Na konzolách stojí sochy sv. Floriána a sv. Šebestiána.

V rozích hlavní lodi jsou postranní oltáře sv. Barbory a sv. Václava s výklenky místo obrazů. Na oltáři sv. Barbory je řezba sv. Jana Nepomuckého a výjev stětí sv. Barbory, po stranách stojí sochy sv. Kateřiny a sv. Agáty. U druhého postranního oltáře je řezba zřejmě sv. Vojtěcha, výjev Zavraždění sv. Václava a po stranách sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Na prvním pilíři hlavní lodi je kazatelna z druhé poloviny 18. století, snad z roku 1760, s točitým schodištěm. Na vrcholu kazatelny je sousoší Křtu Ježíše Krista sv. Janem Křtitelem. K původnímu vybavení patří také cínové křtitelnice či bohatě členěná dvoudílná varhanní skříň od Františka Ignáce Siebera, navržená roku 1769. Na pilířích jsou umístěny také Ukřižovaný Kristus se sv. Marií Magdalenou a unikátní socha adorujícího sv. Jana Nepomuckého od Ondřeje Zahnera. Na jednom z pilířů je zavěšen obraz v kasulovém rámu se sv. Teklou, údajně od F. A. Sebastiniho.

Pod kůrem stojí ve výklencích dvojice původních dubových zpovědnic s intarzií, řezanými rokajemi a na jejich vrcholu jsou sochy sv. Petra a sv. Marie Magdalény.^[6] V bočních lodích jsou zavěšeny obrazy křížové cesty od Akad. mal. Karla Rossiho z roku 2019. Na oratoři se nachází tři bohatě zdobená pontifikální křesla, rovněž z 3. čtvrtiny 18. století.

Např. novogotický mešní kalich byl zhotoven roku 1862, zdobená paprskovitá monstrance se znakem F. D. Pomesiána je z roku 1769. Ve věžích visí šest zvonů. V jižní dvoutunový Vavřín a malý Umíráček (oba přelité po požáru roku 1841). V severní Petr a Pavel (též z roku 1841) a tři nové se jmény Barbora, Václav, Cyril a Metoděj (z roku 2022), které nahradily zvony zabavené a zničené za 2. světové války.^[7]

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem

Literatura

• SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 323–326. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
• Webové stránky farnosti Archivováno 10. 4. 2017 na Wayback Machine.