Kostel svatého Vavřince (Kostomlaty pod Milešovkou)
Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou | |
---|---|
Kostomlatský kostel sv. Vavřince | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
okres | Teplice |
Obec | Kostomlaty pod Milešovkou |
Souřadnice | 50°33′41,89″ s. š., 13°52′19,32″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | teplický |
Farnost | Kostomlaty pod Milešovkou |
Užívání | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Vavřinec |
Zánik | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1230 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 42926/5-2633 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou je barokně přestavěný původně pozdně románský kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel byl postaven ve velmi pozdním románském slohu před rokem 1230. Roku 1657 byla postavena východní část nové lodi, stará loď se stala presbytářem a původní kněžiště sakristií. Zřejmě tehdy vznikla i dnešní věž nad sakristií. O 80 let později získal kostel dnešní půdorys.
Architektura
Exteriér
Stěny lodi jsou členěny původně lizénami. Jižní románský portál s půlkruhovým tympanonem. Okna jsou půlkruhově zakončena. Ve východní stěně presbytáře je okno kruhové. Presbytář sklenutý žebrovou křížovou klenbou na sloupky, které jsou zapuštěné do nároží. Roku 1657 byl kostel prodloužen západním směrem o novou barokní loď. K další přestavbě došlo roku 1737 Otavianem Broggiem, který vystavěl průčelí kostela. Původní románský kostel se touto přestavbou stal presbytářem a sakristií barokní stavby. Nad románským presbytářem byla postavena věž. Stěny románské části jsou z řádkovaného zdiva neomítnuté. Stěny barokní části jsou členěny lizénovými rámci, nad okny a portály jsou supraporty.
Průčelí je ukončené štítem s nikou a členěno pilastry. Novému západnímu průčelí ve stylu dynamického baroka dominuje bohatě zdobený portál s erben tehdejších vlastníků Kostomlat Clary-Aldringen.
Interiér
V lodi kostela jsou uvnitř členěné pilastry. Strop je doplněn fabionem a štukovými rámci. Kruchta spočívá na dvou pilířích. Presbytář barokní stavby je opatřen sklenutou plochou kupolí a na triumfálním oblouku je letopočet přestavby kostela 1737.
Vybavení
Hlavní oltář je barokní, opatřen obrazem z 19. století, pochází z období kolem přestavby kostela. Oltář Svatého Kříže a oltář Panny Marie jsou soubobé k představbě kostela, avšak socha Panny Marie na stejnojmenném oltáři již byla nověji upravována a doplňována. Z 1. poloviny 18. století pochází rovněž kazatelna a křtitelnice. V presbytáři je umístěn také obraz Svaté rodiny z druhé čtvrtiny 18. století. K vybavení patřily varhany, které postavil v roce 1735 mistr Ch. Standfuss.
Zvony
V zadní východní věži se nachází zvon z roku 1665 od Jana Pricqueye, dále zvon z roku 1548 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1922 od Richarda Herolda. V minulosti je zde doložen ještě jeden zvon od Herolda, dva zvony z roku 1657 od Melichara Michelina a malý umíráček z roku 1851, jinak neznámý.[2]
Galerie
- Románské kruhové okno ve východní fasádě věže
- Románské okno na severní fasádě věže
- Románské špaletové okno v jižní fasádě věže kostela
- Původní románský portál na jižní fasádě kostela
- Románská rozeta vpravo od původního portálu
- Epitaf z roku 1739 druhotně zazděný do původního románského portálu
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-10]. Identifikátor záznamu 155157 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BAREŠ, F. Příspěvky ku zvonařství v Čechách severních. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 267-270
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 27.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 116.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Vavřince, Kostomlaty pod Milešovkou (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Kostomlaty pod Milešovkou, kostel sv. Vavřince
- Kostel sv. Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Laurentiuskirche in Kostenblatt (Kostomlaty pod Milešovkou) im Böhmischen Mittelgebirge
Autor: Ctenar1957, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostomlaty pod Milešovkou, St Laurence Church
Autor: Gortyna, Licence: CC0
Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou
Autor: Gortyna, Licence: CC0
Románské špaletové okno v jižní fasádě věže kostela
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Románská rozeta na jižní fasádě kostela sv. Vavřince v Kostomlatech
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Epitaf z roku 1739 na jižní fasádě kostela sv. Vavřince v Kostomlatech