Kostel svatého Vavřince (Mělník-Pšovka)

Kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce
Kostel sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Mělník
Obec	Mělník
Lokalita	Pšovka u Mělníka
Souřadnice	50°21′45,65″ s. š., 14°28′2,82″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	mladoboleslavský
Farnost	Mělník-Pšovka
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Světitel	Jan III. z Dražic
Architektonický popis
Stavební sloh	raná gotika a baroko
Výstavba	13., 16., 18. a 19. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen a zdivo
Další informace
Kód památky	20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů v Mělníku)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce je římskokatolický farní kostel při klášteře augustiniánů na Pšovce, části města Mělník.^[1] Od roku 1966 je chráněn spolu s klášterem jako kulturní památka.^[2]

Kostel byl vybudován společně s místním klášterem augustiniánů, který byl založen v roce 1263, jako raně gotický.^[3] Konventní kostel vysvětil Jan III. z Dražic.^[4] Kostel byl v průběhu časů několikrát vypleněn. Nejdříve v roce 1421 husity a později v roce 1611.^[5] Původní vzhled kostela setřely jeho pozdější úpravy v 16., 18. a 19. století.^[3] Severní boční předsíně a schody byly pořízeny roku 1866.^[6] Nynější podoba je po jedné z přestaveb barokní. Na výzdobě oltáře se podílel Karel Škréta. V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.^[5]

Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s obdélným širším presbytářem s opěráky. Vně má kostel kasulová okna. Na západní straně je vysoké obdélné okno a dvě oválná okna.^[6]

Presbytář má v klenbě dvě pole křížové žebrové klenby a pole křížové hřebínkové klenby na římsové konzolky. V lodi je plochá zrcadlová klenba. Kruchta spočívá na pilířových arkádách s polosloupem. Kruchta má dřevěnou poprsnici. Sakristie je sklenuta polem křížové žebrové klenby, sbíhající se do zdi a má svorník s rostlinným dekorem. Po západní straně se nachází malý výklenek, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou.^[6]

Zařízení je barokní a rokokové.^[3] Hlavní oltář je ze 2. třetiny 18. století. Je rámový a má bohatě řezanou predelu s tabernáklem s anděly. Je ozdoben páskovou a mřížovou ornamentikou a hodnotnými sochami světců. Na zadní stěně presbytáře se v bohatě řezaném rámu nachází obraz sv. Vavřince od Josefa Kramolína. Nad ním je obraz sv. Augustina a po stranách oltáře jsou o něco méně umělecky kvalitní sochy sv. Vavřince a sv. Augustina. Dva boční protějškové oltáře při triumfálním oblouku jsou baldachýnové. Mají páskovou a mřížovou ornamentiku a pocházejí ze 2. třetiny 18. století. Na těchto oltářích jsou obrazy sv. Františka a Panny Marie. Další dva protějškové oltáře ze 2. poloviny 18. století s mřížovou a rokajovou ornamentikou jsou s obrazy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého od J. Heřmana z roku 1893. Kazatelna je rokoková z období kolem poloviny 18. století. Na její stříšce je umístěna socha sv. Augustina. Kazatelna má bohatou rokajovou výzdobu. Lavice v presbytáři i v lodi kostela jsou bohatě řezané. Objevuje se na nich akant a vrypovaná stuha. Chórová mřížka pochází z roku 1713. Při triumfálním oblouku, dnes pod krucifixem, je malé rokokové klekátko s klečící Pannou Marii. Jednalo se o původní součást výjevu Zvěstování. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století. Obraz sv. Mikuláše, který je rámovaný splývající drapérií vytvářející baldachýn, pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Obraz hlavy Krista je kresbou z roku 1936 od Č. Pittmanna. Kamenná křtitelnice je z roku 1612. Je kryta barokním dřevěným víkem se skupinou Křtu Kristova z 18. století.^[6] V sakristii byla umístěna oboustranně malovaná deska s obrazy Nejsvětější Trojice a Vzkříšeného Krista od Mistra I. W. z roku 1530.^[3] Restarovaná byla v roce 1896 J. Heřmanem a nově v roce 1962 J. Blažejem. Je zasazená do sloupové edikuly z roku 1662, která byla upravena v 19. století. V kostele je barokní obraz sv. Vavřince, který byl původně na hlavním oltáře. Pochází zřejmě z dílny od Johanna Heinricha Schönfelda. Dále je zde rokokový obraz se starozákonním výjevem Habakuk přináší potravu Danielovi.^[6]

Při kostele se nachází barokní, šestiboká márnice. Je členěná lizénovými rámci a plochými arkádovými výklenky. Má obdélná okna a uvnitř plochý strop. Před kostelem je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.^[6]

• Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)

KOHOUTEK, Jiří. Oprava votivního obrazu ze Šopky od Mistra I. W. Umění, roč. 12, 1964, č. 6, s. 616-621, obr.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince v Mělníku na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v kostele sv. Vavřince, Mělník–Pšovka (katalog biskupství litoměřického)
• Klášter obutých augustiniánů s kostelem svatého Vavřince v Mělníce-Pšovce na webu Hrady.cz