Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Petřínské sady)

Kostel svatého Vavřince
v Petřínských sadech
na Malé Straně v Praze
kostel sv. Vavřince a kaple Kalvárie
kostel sv. Vavřince a kaple Kalvárie
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťMalá Strana
Souřadnice
Základní informace
Církevstarokatolická
Užíváníužíván
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
ArchitektIgnác Palliardi
Stavební slohBaroko
Výstavba1735
Další informace
UliceRůžový sad
Oficiální webhttp://www.starokatolickakatedrala.cz/
Kód památky38915/1-484 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince je barokní kostel v zahradě U rozhledny na pražském Petříně. Od roku 1995 jej využívá Starokatolická církev jako svůj katedrální chrám. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Původně se jednalo o románský kostel, nejstarší zpráva o něm pochází z roku 1135. Podle kostela také vznikl starý německý název Petřína Laurenziberg. Románská stavba spadala pod svatovítskou kapitulu, která se však v jeho správě až do Bílé Hory střídala s kapitulou vyšehradskou.[2]

Ve 30. letech 18. století v souvislosti s výstavbou výklenkových poutních kaplí křížové cesty přestala původní románská stavba postačovat. Proto asi v letech 17401742 došlo k přestavbě ve stylu pozdního dynamického baroka architektem Ignácem Palliardim starším, snad dle upravených plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, od něhož se dochovaly účty za provedené práce.[2] Někdy se uvádí, že stavbu dokončil známější Ignác Palliardi mladší kolem roku 1770.[3] O kostel se zavázalo pečovat Bratrstvo pražských kuchařů.

V roce 1784 byl kostel zrušen, zařízení rozprodáno a hlavní oltář byl přenesen do kostela v Bříství. Pro potřeby bohoslužeb byl chátrající objekt opraven opět v letech 18301840. K novému vysvěcení kostela došlo roku 1842, sochař František Dvořáček vytvořil sochu sv. Vojtěcha se signaturou Dworzaček, dosud osazenou na průčelí mezi věžemi kostela, kterou roku 1842 daroval František Šusta, majitel vinice na Nebozízku.[4] Fresky tehdy obnovil Václav Markovský, který byl také autorem obrazu svatého Františka Saleského na levém bočním oltáři. Poslední obnovu interiéru pro starokatolickou církev v roce 1994 provedl ak. arch. Jiří Pelcl, který je také autorem krucifixu. [2]

Společně s vedlejší kaplí Kalvárie, Božím hrobem a křížovou cestou tvoří katedrální chrám sv. Vavřince sakrální komplex staveb na vrchu Petřín a jeho duchovní správu zajišťuje Starokatolická církev.

Duchovní správa

Od roku 1995, kdy se kostel sv. Vavřince stal katedrálním chrámem Starokatolické církve, byl spravován jako součást pražské farní obce, nyní zde existuje samostatná farnost.[5] Administrátorem je Petr Jan Vinš.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-15]. Identifikátor záznamu 150923 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7. S. 110–113
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 287. 
  4. EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 208
  5. Oficiální web katedrální duchovní správy Starokatolické církve u sv. Vavřince http://www.starokatolickakatedrala.cz/.

Literatura

  • ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století, [ilustr. Jaroslav Drahokoupil]. - 1. vyd. - Praha : Libri, 2002. - 287 s.; 21 cm, ISBN 80-7277-098-5, s. 253
Boží hrob s kostelem sv. Vavřince a kaplí Kalvárie v pozadí. Stav po rekonstrukci (leden 2019).

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“