Kostel svatého Vavřince a Štěpána (Račice)

Kostel svatého Vavřince a Štěpána v Račicích
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecSpořice
LokalitaRačice
Souřadnice50°24′56,39″ s. š., 13°20′48,15″ v. d.
Kostel svatého
Vavřince a Štěpána
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Kadaň
Statusfiliální kostel
ZasvěceníSvatý Štěpán
Zánik1982
Architektonický popis
ArchitektJ. Kr. Kosch
Stavební slohbarokní
Výstavba1736
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Vavřince a Štěpána stával v zaniklých Račicích v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval filiálním kostelem ve farnosti Kralupy u Chomutova.[1]

Historie

První kostel v Račicích je zmíněn již v roce 1352.[2] Barokní kostel byl postaven podle plánů J. Kr. Kosche v roce 1736.[3] Zbořen byl v roce 1982 v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.[2] Architektonické články ze zbořeného kostela byly převezeny ke kostelu ve Vtelně a františkánskému klášteru v Kadani.[4]

Stavební podoba

Jednolodní bezvěžový kostel měl obdélný půdorys se zaoblenými východními nárožími, ze kterého uprostřed severní a jižní strany vybíhala mělká ramena. Presbytář zaklenutý plackovou klenbou byl čtvercový. Stěny kostela byly členěné slepými arkádami, jónizujícími pilastry, vylomenou římsou a oválnými okny s plošným rámcem. V západní části lodi stála kruchta podepřená dvěma pilíři.[3]

Zařízení

Hlavní oltář tvořila architektura s točenými sloupy a akantovými ornamenty. Doplňovaly je sochy svatého Vavřince a svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1700. Boční oltáře byly zasvěcené svatému Janu Nepomuckému (z roku 1674) a svaté Markétě (z doby okolo roku 1760). Oba zdobily obrazy F. Kronholze z let 1852 a 1853. K zařízení patřily také pískovcová barokní křtitelnice z doby okolo roku 1730 a pozdně gotická socha Madony.[3] Část vybavení byla zničena místními obyvateli již v sedmdesátých letech dvacátého století. Dřevěné součásti lidé dokonce využívali k vytápění domů. Zachráněna byla jen plastika Madony z doby okolo roku 1400, která byla umístěna v galerii v Litoměřicích.[5]

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 97. 
  2. ↑ a b Kostel sv. Vavřince a Štěpána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Račice, s. 198. 
  4. ↑ PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Račice, s. 88–93. 
  5. ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 13. 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic