Kostel svatého Vendelína (Perštejn)
| Kostel svatého Vendelína v Perštejně | |
|---|---|
 Kostel svatého Vendelína | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Perštejn |
| Souřadnice | 50°22′50,2″ s. š., 13°6′40,3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | Klášterec nad Ohří |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Svatý Vendelín |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní, klasicistní |
| Výstavba | 1797 |
| Další informace | |
| Kód památky | 49793/5-5854 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vendelína v Perštejně na Chomutovsku pochází z konce 18. století. Kostel, který v sobě kombinuje prvky pozdního baroka a klasicismu, je chráněn jako kulturní památka.[1] Od roku 1998, kdy jí byl prohlášen, prošel rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí.
Historie
Kaple zasvěcená svatému Josefu vznikla v Perštejně už roku 1724. Dal ji vystavět majitel panské papírny Josef Hergl a mše v ní sloužil kněz z Klášterce nad Ohří. V závěru 18. století kaple již nestačila zvyšujícímu se počtu věřících, a tak byl v Perštejně roku 1788 postaven prozatímní dřevěný kostelík u cesty do Údolíčka. Nebyl však zdařilým dílem a hrozilo i jeho zřícení.[2] Roku 1797 byl tedy vysvěcen nový kostel, zasvěcený svatému Vendelínovi. Autory jeho vnitřní výmalby jsou tvůrci z rodiny Grueberů a malíř F. Gaube z Klášterce.[3]
Po druhé světové válce kostel chátral, v polovině šedesátých let 20. století již byla střecha v havarijním stavu. Část stropu se pak zřítila do chrámového prostoru. Oprava krovu a střešní krytiny byla provedena až v roce 1972 a byl při ní využit krov z kostela svatého Martina v Rusové.[4] Ten byl zbořen společně s vesnicí, která se ocitla v ochranném pásmu vodní nádrže Přísečnice.[5] Perštejnský kostel byl po opravě používán jako skladiště.[4]
Rekonstrukce
V roce 1996 byla založena obecně prospěšná společnost usilující o rekonstrukci perštejnského kostela. O dva roky později získala jeho střecha novou krytinu, později byla opravena věž a fasáda. Závažný problém představovalo silné poškození stropní konstrukce hnilobou a dřevokazným hmyzem. Její oprava si vyžádala transfer stropních maleb v unikátním rozsahu – rozkládají se totiž na ploše 326 metrů čtverečních. Jejich fragmenty byly přeneseny na sádrokarton a po opravě stropu vráceny na své původní místo. Následovaly restaurátorské práce, oprava průčelí, obnova kazatelny a hlavního oltáře. Finance na rekonstrukci poskytly Severočeské doly Chomutov, Česko-německý fond budoucnosti, obec Perštejn a Ústecký kraj.[3]
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Je využíván k výstavám, které zobrazují minulost Krušných hor a připomínají jejich zaniklá města a obce.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-06]. Identifikátor záznamu 162844 : Kostel sv. Vendelína. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 15. Dále jen Binterová (1999).
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav. Obnova farního kostela sv. Vendelína v Perštejně [online]. Nástup [cit. 2015-06-06]. Podle webu obce Perštejn. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19.
- ↑ a b Binterová (1999), s. 33.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Přísečnice, s. 70.
Literatura
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Perštejn, s. 40.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vendelína na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Vendelína, Perštejn (katalog biskupství litoměřického)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Vendelína v Perštejně