Kostel svatého Vojtěcha (Vejprnice)
Kostel svatého Vojtěcha | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Plzeň-sever |
Obec | Vejprnice |
Lokalita | na kopci ve středu města |
Souřadnice | 49°43′51,21″ s. š., 13°16′38,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | Plzeň-město |
Farnost | Plzeň-Západ |
Status | farní kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | svatý Vojtěch |
Datum posvěcení | 25. dubna 1726 |
Světitel | Karel Dominik Řečický |
Architektonický popis | |
Architekt | František Václav z Wrtby |
Stavební sloh | baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1723–1726 |
Specifikace | |
Výška | 37 m |
Umístění oltáře | západ |
Další informace | |
Adresa | Staročeská náves 4, 330 27 Vejprnice |
Ulice | Plzeňská |
Kód památky | 18450/4-1620 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Vojtěcha je renesanční kostel nacházející se v centru obce Vejprnice[1] v Plzeňském kraji. Tento kostel můžeme řadit mezi nejkrásnější venkovské kostely a vyrovná se mnohým městským kostelům, se svou výjimečností, jelikož byl jeho hlavní oltář vystavěn na západ.
Historie
Z historie vejprnického kostela jsou nám známy i jeho předchůdci. Jejich přesná poloha není známa, ale víme, že u jednoho se jednalo o gotický kostel z roku 1355, kde se odváděly desátky z vejprnické farnosti. V roce 1368 je připomínán první zástavní pán a roku 1377 pak i první farář. A dále se ve Vejprnicích nacházel ještě jeden kostel, který stál v mokřinách a byl ze dřeva, proto moc dlouho nevydržel a byl přestavěn do míst bývalého vejprnického ovčína (kde se nyní nachází nová škola). V blízkosti taktéž stávala myslivna a fara.
Roku 1722 byla zahájena stavba vejprnického kostela, jak ho známe dnes. Údajně ho stavěl František Maxmilián Kaňka, nebo jeho učeň Ignác Preé.
Popis
Exteriér
Kostel je krytý taškami. Cibulovitá věžní báň je současně šedé barvy, stejně jako lucerna a ostatek věže. Křížek s makovicí jsou pozlacené. Věž kostela je nevídaně orientována na západní stranu a měří 37 metrů. Kostel je barokní. Věž vlastní i hromosvod, který byl pořízen Martinem Pachlem, který tehdy působil jako farář. Zvonice, umístěna pod cibulovitou bání, vlastní tři zvony. Největší z nich je pojmenován jako samotný kostel, druhý zvon nese jméno Marie. Zbylý zvon - ranní, vlastní jméno nemá. Stejně tak umíráček, nacházející se ve věžní lucerně. Kostelní hodiny jsou umístěny pod zvonicí, mají dva ciferníky a ručičky s ciframi jsou pozlacené. Kolem kostela býval osadní hřbitov obehnaný zdí. U kostela najdeme dvě kaple, pravou nazýváme Boží Hrob a levou kostnice, která ale byla roku 1893 předělána na kapli Panny Marie Lurdské. S kostelem je dále spojena fara s dřevěnou lávkou.
Interiér
Čelní štít s hlavním vchodem do kostela od východu je stavěn až do výšky hřebenu kostelní střechy a je zdoben dvěma sochami tesanými z kamene. Kostel má tři vchody - jeden hlavní a dva vedlejší, který jsou umístěny po stranách kostela proti sobě. Vedlejší vchod ze strany severní je nepřístupný, jelikož byl před ním postaven oltář sv. Jana Nepomuckého. Vnitřek kostela je nádherně vyzdoben krásnými nástěnnými malbami a ze dřeva vyřezanými sochami. Kostel se skládá ze tří lodí, je klenutý a ve středu se nachází obrovská polokulovitá kopule. Kostel má 3 oltáře, po stranách hlavního oltáře se můžeme kochat sloupy ozdobenými sochou členů svaté rodiny. Nad svatostánkem se nachází krucifix a po jeho obou stranách se na kamenných podstavcích vyjímají socha Panny Marie a svatého Jana. Nad křížem najdeme malbu vyobrazující život svatého Vojtěcha. Kostelní presbytář je oddělen mřížkami. Před mřížkami na pravé straně se nachází mramorová křtitelnice. A po levé straně je možno vidět kazatelnu, na jejímž vrcholu nesou dva andělé desky Desatera. Na pravou stranu od kazatelny je výklenek s přesýpacími hodinami. Hlavní lodi obsahují dvě řady dubových lavic. Kostel má své vlastní varhany, ty mají čtrnáct rejstříku a dva manuály o pěti oktávách. V kostele najdeme mnoho soch a sousoší v reálné velikosti. A také mnoho úchvatných obrazů. Zpovědnic je šest. Celá podlaha je vydlážděna pískovcovými plotnami. Sakristie se nachází pod kostelní věží a je klenutá. V ní při severní straně jsou barokní skříně se zásuvkami, ve kterých jsou mešní roucha a jiné bohoslužební potřeby. Nejvýše je vztyčen kříž. Od umíráčku a poledního zvonu jsou v sakristii provazy ke zvonění.
Odkazy
Reference
- ↑ Obec Vejprnice - Oficiální stránky obce Vejprnice. www.vejprnice.cz [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vojtěcha na Wikimedia Commons
- https://rkfpz.mozello.cz/uvod/kostel-sv-vojtecha/
- https://www.denik.cz/tajemne-cesko/kostel-sv-vojtecha-vejprnice-fara-pani-z-vrtby-drevena-lavka-tvrz-fosfor.html
- https://www.sumava.cz/rozcestnik/kultura-a-pamatky/kostely/kostel-sv-vojtecha-vejprnice/
- http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/mistopis/kostel-sv-vojtecha-ve-vejprnicich-je-perla-baroka/
- https://www.nockostelu.cz/kostel/557/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: