Kostel svatého Wolfganga (Hnanice)
Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích | |
---|---|
kostel a studniční kaple od jihu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Znojmo |
Obec | Hnanice |
Souřadnice | 48°47′50,48″ s. š., 15°59′15,6″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | znojemský |
Farnost | Hnanice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Wolfgang z Řezna |
Datum posvěcení | 3. dubna 1510 |
Světitel | Martin Göschl |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický |
Výstavba | konec 13. stol. (původní kostel) 1480–1510 (nový chrám) |
Další informace | |
Kód památky | 36736/7-6303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Wolfganga je římskokatolický chrám v obci Hnanice v okrese Znojmo. Jde o farní kostel farnosti Hnanice.[1] Mohutný pozdně gotický trojlodní chrám s věží a kaplí svatého Linharta pochází z konce 15. století. K východní straně lodi přiléhá studniční kaple, tvořená původním malým kostelem svatého Wolfganga z konce 13. století. Uvnitř kaple se nachází studna, které byly připisovány léčebné a zázračné účinky. Až do konce 18. století chrám sloužil jako poutní místo. Celý stavební soubor je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Původní malá kaple byla postavena v Hnanicích již kolem roku 1200, krátce po založení vsi. Ve třetí čtvrtině 13. století ji nahradil malý kostel zasvěcený svatému Wolfgangovi. Byl zbudován nad studnou, které byly připisovány léčebné a zázračné účinky. Kostel se zázračnou studnou se brzy stal vyhledávaným poutním místem.[3]
Množství poutníků a přinášené milodary podnítily roku 1480 opata Pavla z louckého kláštera ke stavbě nového velkého chámu na místě současného kostela. Následně byla uzavřena dohoda mezi vsí Hnanice, opatem Pavlem a olomouckým biskupem Janem Filipcem o výstavbě chrámu. Stavba započala asi roku 1482 a to nezvykle věží,[p 1] aby starý kostel mohl sloužit co nejdéle. Práce prováděla pravděpodobně stavební huť Lorenze Spenninga, stavitele svatoštěpánského dómu ve Vídni.[4] Do výstavby se značně zapojili místní farníci, jejichž nákladem byla postavena věž. Postupně do roku 1498 vzniklo trojlodí s věží. K plánované dostavbě kněžiště, které mělo nahradit stávající kostel již nedošlo. Důvodem snad byl nedostatek finančních prostředků a tehdejší složitá situace církve. Nakonec byl chrám ve stávající podobě vysvěcen 3. dubna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. Stávající kostel byl přeměněn na studniční kapli.[3]
Roku 1518 došlo ke zřízení samostatné duchovní správy při kostele. Pozice faráře byla zastávána z řad kněžích louckého kláštera. Během druhé poloviny 16. století fara zanikla v souvislosti s místním rozšířením protestantismu. Kostel údajně roku 1645 vyhořel, jeho oprava proběhla až před rokem 1657. Tehdy snad také byla snesena gotická klenba, která zůstala po požáru nezakrytá a vystavená povětrnostním vlivům. Nahradila ji nižší barokní valená klenba.[3] Novou klenbu obdržela i loď studniční kaple.[4]
V rámci josefinských reforem koncem 18. století došlo ke zrušení zdejšího poutního místa, které nahradila nově zřízená farnost. Studniční kaple byla přestavěna na obecní skladiště, rekonstrukce k původním účelům proběhla koncem 19. století. Po druhé světové válce kostel chátral, teprve v 80. letech započaly opravy, které pokračovaly i v následujícím desetiletí. Generální oprava byla dokončena roku 1999. Dosud však neproběhlo restaurování inventáře.[3]
Popis
Studniční kaple
Původní kostel svatého Wolfganga, nyní tzv. studniční kaple je orientovaná jednolodní stavba s odsazeným, trojboce zakončeným kněžištěm. Závěr kněžiště je opatřen stupňovanými opěrnými pilíři z kamenných kvádrů. Ke kněžišti z jižní strany přiléhá patrový útvar čtvercového půdorysu. V jeho přízemí se nachází sakristie, v prvním patře depozitář. Jde patrně o pozůstatek dřívější věže. Stěny kaple jsou kryty hladkými fasádami. Boční zdi kaple prolamují barokní okna zakončená obloukem. Okna kněžiště jsou užší, ukončená hrotitě. Vstup do lodi kaple je hlavním trojlodím, a to otvorem v zazdívce vítězného oblouku ve východním průčelí. Další vstup do kaple se nachází ve východní zdi kněžiště. Loď kaple a sakristie nesou barokní valenou klenbou. Kněžiště je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby a lunetovým závěrem. Střecha lodi a sakristie je sedlová, hřeben lodi nese sanktusovou vížku.[4] V ní visí zvon z roku 1999.
Uvnitř lodi, při severní zdi se nachází studna s pozdně renesanční kamennou obrubou. Vybavení zahrnuje barokní oltář s kamennou sochou svatého Wolfganga, původem z doby kolem roku 1480. Dále pak socha Panny Marie z 1. poloviny 18. století a dřevěné kartuše zdobené reliéfy, z 2. poloviny 18. století.[4]
Hlavní trojlodí
Současný chrám svatého Wolfganga tvoří mohutné trojlodí zhruba čtvercového půdorysu. Ze severního průčelí je odsazena mělká kaple obdélníkového půdorysu. Severní a jižní průčelí podpírají stupňované opěrné pilíře, další jsou umístěny nakoso v každém rohu stavby. Pilíře se tyčí po celá výšce stěny, až k podstřešní římse. Spodní část fasád trojlodí obíhá kordonová římsa, nad ní jsou pilíře tvarovány do břitu. Horní část pilířů je zdobena kamennými fiálami. Nad kordonem a mezi opěrnými pilíři jsou prolomena vysoká okna opatřená jedním nebo dvěma dělicími kamennými pruty. Lomený oblouk jejich horního zakončení nese výplň tvořenou bohatou kamennou kružbou. Vstupy do trojlodí se nacházejí v severním a jižním průčelí. Jedná se o sedlové portály zdobené profilovaným kamenným ostěním, završené kýlovým obloukem. V severních tympanonech je reliéfně ztvárněn motiv Zvěstování Panny Marie, v jižních pak Ecce homo. Vstupní dveře jsou původní jednokřídlové, pobité železnými pláty a opatřené tepanými zámky.[4]
Uvnitř je trojlodí rozčleněno dvěma řadami kamenných sloupů zakončených římsou. Prostřední loď je sklenuta valenou klenbou, boční lodě nesou nižší klenby křížové. V západní části se nachází hudební kruchta, uprostřed zaklenutá valeně, po stranách hvězdicovou klenbou. Přístup na kruchtu umožňuje vřetenové schodiště.[4] Kruchta nese varhany z roku 1940, vybavené elektromagnetickou trakturou.[3]
Hlavní oltář pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Jeho autorem je Narcis Schnitzer. Střed oltáře zaujímá obraz svatého Wolfganga. U paty oltáře stojí sochy sv. Václava a sv. Leopolda. V nástavci oltáře je plastika Boha Otce s anděly, po bocích plastiky sv. Augustina a sv. Mikuláše. V severní boční lodi je umístěn retabulární oltář sv. Anny z první poloviny 18. století. V jižní boční lodi stojí baldachýnový oltář stejného stáří. Na konzolách přípor bočních lodí zaujímá místo soubor soch svatých, zhotovený v 18. století. Volně jsou umístěny dřevořezby Madony a Korunování Panny Marie z doby kolem roku 1500, dále sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[4]
Věž
Věž kostela přiléhá k západnímu průčelí trojlodí. Jde o čtyřpatrovou stavbu na čtvercovém půdorysu. Její stěny jsou opatřené štěrbinovými otvory a členěné římsami. Valeně zaklenuté přízemí je přístupné z podkruchtí kostela. Do prvního patra, původně plnícího účely trezoru a obecního archivu, je přístup z kruchty. Na vrcholu věže se zvedá polygonální zvonice opatřená kamenným ochozem. Zvonici zakončuje zděný jehlan. Uvnitř se nachází zvon, ulitý roku 1480 mistrem Jiřím z Brna a dále malý zvon z roku 1997.[4][3]
Kaple svatého Linharta
Kaple svatého Linharta je obdélná stavba, přiléhající k jižní zdi lodi studniční kaple. Na východní straně je zakončena trojbokým závěrem. Její stěny, pokryté hladkou fasádou, jsou opatřeny třemi okny. Ta jsou obdobná jako u lodi studniční kaple. Vstup do kaple je barokním portálem v jižní stěně studniční kaple. Strop tvoří síťová žebrová klenba.[4]
- Idealizovaný půdorys kostela bez východní části
- Bokorys kostela
- Řez kostelem
Galerie
- Pohled od severu
- Věž, pohled od západu
- Jižní portál lodi
- Severní portál lodi
- Jižní portál, detail kování dveří
- Severní portál, detail kování dveří
- Rozetové okno nad jižním portálem
- Boží muka, detail
Staré fotografie
- Fotografie z roku 1912
- Fotografie z roku 1912
- Fotografie z roku 1912
- Fotografie interiéru z roku 1912
- Socha sv. Wolfganga z konce 15. století nalezená v kostele
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z ideových a praktických důvodů bylo obvyklé začínat stavbu kostela kněžištěm.
Reference
- ↑ farnost Hnanice [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2015-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-17]. Identifikátor záznamu 148613 : kostel sv. Wolfganga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Kostel sv. Wolfganga v Hnanicích [online]. Farnost Louka Znojmo, 2010-04-15 [cit. 2016-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10.
- ↑ a b c d e f g h i SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 486–488.
Literatura
- KŘÍŽ, Jakub. Kostel sv. Wolfganga v Hnanicích - východiska a kontext. Brno, 2021. 127 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. Dostupné online.
- WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1861. 362 s. Dostupné online. Kapitola 16. Gnadlersdorf, Lokal-Curatie, s. 180–183.
- Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. 1883, čís. 1, s. 36–38. Dostupné online.
- Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. 1898, s. 186. Dostupné online.
- Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. 1912, s. 246–249. Dostupné online.
- Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. 1879, s. 162–163. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Wolfganga na Wikimedia Commons
- Kostel sv. Wolfganga v Hnanicích na www.farnostlouka.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Nordportal der Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik)
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik)
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled do kostela sv. Wolwganga v Hnanicích.
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled do kostela sv. Wolwganga v Hnanicích.
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohled na kostel sv. Wolwganga v Hnanicích.
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Socha sv. Wolwganga z kostela v Hnanicích, konec 15. století.
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Hnanice, okres Znojmo, Česká republika. Kostel svatého Wolfganga.
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Südportal der Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik) - Schmiedearbeiten
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled do kostela sv. Wolwganga v Hnanicích.
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled do kostela sv. Wolwganga v Hnanicích.
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Südportal der Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik)
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Schmiedearbeiten am Südtor der Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik)
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY 3.0
Bildstock bei der Kirche von Hnanice / Gnadlersdorf in Südmähren (Tschechische Republik)
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled na kostel sv. Wolwganga v Hnanicích.
Ilustrace publikovaná v periodiku Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Pohhled do kostela sv. Wolwganga v Hnanicích.