Kostel v Modré

Kostel v Modré
Základy kostela
Základy kostela
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
ZánikDesetiletí od 1680
Architektonický popis
Výstavba9. století
Další informace
AdresaModrá, ČeskoČesko Česko
Kód památky11795/7-3372 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel v Modré se nacházel v Modré u Velehradu. Někteří badatelé[1] tvrdí, že je dílem iroskotských misií, a je tedy důkazem přítomnosti těchto misí na Moravě. Byl založen v době před příchodem soluňských bratří, Cyrila a Metoděje. Zprávy o tomto objektu publikoval ve své knize Josef Cibulka. Po vydání knihy se kostel stal předmětem sporů mnoha odborníků, hlavně o jeho původu a založení se vedly velice vášnivé diskuze.

Archeologické vykopávky

Roku 1911 jako první odkryl kostel v Modré u Velehradu PhDr. Jan Nevěřil. Toho tam přivedly zprávy o starém chrámu, který dávno zanikl. PhDr. Nevěřil tehdy odkryl základové kamenné zdivo kostela s pravoúhlým protáhlým kněžištěm a čtyřmi podpěrami v lodi. Celý nález zaznamenal ve své práci, ale jeho práce se v pozdější době stává předmětem sporů mezi Cibulkou a jeho odpůrci.

Druhotné výkopy

K dalším vykopávkám na tomto místě došlo o více než 40 let později. V roce 1953 dr. Vilém Hrubý znovu objevil zbytky tohoto starodávného kostela a také 36 kostrových hrobů, které odpovídaly hrobům z velkomoravských pohřebišť. A právě tyto hroby posloužily Josefu Cibulkovi jako podpora jeho teorie o datování kostela. Prokázalo se, že pohřebiště vzniklo až poté, co byl kostel v Modré postaven a vzhledem k tomu, že hroby byly datovány přibližně do poloviny 9. století, došel Cibulka k závěru, že tento kostel byl postaven již v první polovině 9. století.[2]

Vzhled kostela podle J. Nevěřila

Doktor Jan Nevěřil v roce 1911 kostel zakreslil a také jej popsal: "Na pahorku mezi okresní silnicí na Velehrad a silnicí odbočující na Modrou našel jsem v hloubce 4 dm základy staré budovy, která se pak objevila jako prastarý menší kostel. Kostel tento má pravoúhlou loď 8,80 m dlouhou a 6,80 m širokou, k níž pojí se směrem k východu rovněž pravoúhlý presbytář 4,40 m dlouhý a 4 m široký. Pozoruhodné jest, že v lodi nacházejí se základy čtyř sloupů. Základní zdi byly však v době několika století vybrány a odvezeny. Jak jsem mohl zjistiti, užili majitelé těchto polí … mnoho staviva odtud ke stavbě svých hospodářských budov. Než také prý již mnohem dříve, osada Modrá trvá teprve 150 let, mnoho materiálu z těchto míst použito bylo na stavbu nynějšího klášterního kostela na Velehradě. Zbytky základních zdí v těchto místech objevené jsou pískovcové kameny, mezi nimiž mnohé červenohnědé barvy, jaké v okolí nikde se nevyskytují. Kameny jsou spojeny nadmíru solidní a pevnou maltou. Budova je orientována přesně od západu k východu. Vchod byl však podle všeho ze strany jižní, kde ještě dnes nalezeny byly značné kusy malty."[3]

Zánik kostela

Zánik kostela v Modré je datován do předposledního desetiletí 17. století. K tomuto závěru dospěl Nevěřil díky novostavbě velehradského kláštera, který byl v roce 1681 po velkém požáru znovu vystavěn a jako stavební materiál byly použity právě zbytky kostelíku v Modré. Tuto teorii potvrzuje i V. Hrubý, který našel minci z roku 1677. Ta se nalézala v zásypu kostelních základů, kam se dostala pravděpodobně krátce po uvedeném roce, kdy byly kostelní zdi rozebírány.[3]

Rekonstrukce kostela v archeoskanzenu

Rekonstrukce velkomoravského kostela v Modré

V Modré se v dnešní době nachází archeologický skanzen. Tento skanzen se nachází na lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu. Vstupní bránu představují dvě strážní věže a právě v tomto skanzenu byla podle půdorysu vybudována i kopie kostela v Modré. Jedná se ovšem pouze o hypotetickou rekonstrukci. To dokazuje například náhodný počet a rozmístění oken.[4]

Reference

  1. SVOBODA, Jiří. Světci a Svědci [online]. Česká Televize, 9.8.2009 [cit. 2015-12-12]. Dostupné online. 
  2. HOCHMANOVÁ-VÁVROVÁ, Věra. Modrá u Velehradu - archeologická rezervace:Vlastnický kostel z dob Velké Moravy. [online]. Uherské Hradiště : [s.n.], 1963. (čeština). 
  3. a b CIBULKA, Josef. Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. [s.l.]: Praha 1958 čeština 
  4. Fotografie rekonstrukce kostela [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Cibulka, J.: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě Praha 1958
  • Cibulka, J.: In Sancti Cyrillus et Methodius-leben und wirken Praha 1963
  • Hochmanová-Vávrová, V.: Modrá u Velehradu - archeologická rezervace: Vlastnický kostel z dob Velké Moravy Uherské Hradiště 1963

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Church in Modrá 01.jpg
Autor: Pudelek, Licence: CC BY-SA 4.0
Replica of the church from Great Moravia period. Modrá, Czech Republic
Modrá, základy kostela.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY 3.0
Modrá, okres Uherské Hradiště, Česká republika. Základy kostela iroskotské misie ze 30. let 9. století. Pozůstatek patrně vůbec nejstarší zděné stavby v České republice.