Kostelec nad Černými lesy

Kostelec nad Černými lesy
Letecký snímek Kostelce nad Černými lesy a zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kostelec nad Černými lesy
Obec s rozšířenou působností	Říčany (správní obvod)
Okres	Praha-východ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′39″ s. š., 14°51′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 194 (2024)[1]
Rozloha	17,70 km²[2]
Nadmořská výška	391 m n. m.
PSČ	281 63
Počet domů	1 315 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Smiřických 53 281 63 Kostelec nad Černými lesy mesto@kostelecncl.cz
Starosta	MVDr. Jan Černý
Oficiální web: www.kostelecncl.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostelec nad Černými lesy
Další údaje
Kód obce	533416
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec nad Černými lesy (německy Schwarzkosteletz) je město ležící v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží 30 km východně od Prahy v nadmořské výšce kolem 400 m a jak název napovídá, okolo jsou husté, jehličnaté lesy. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel, katastrální území města zaujímá rozlohu 1771 ha.

V minulosti se město nazývalo Černý Kostelec (oficiálně do roku 1920), německy Schwarzkosteletz, latinsky Castelicz cis/ad nigras silvas aj. Přídavné jméno černokostelecký tento název odráží dodnes.

V psaní počátečních písmen názvu Kostelec nad Černými lesy se často chybuje. Podle pravidel českého pravopisu jsou v tzv. souslovných názvech sídel všechna počáteční písmena velká s výjimkou předložek a spojek; tzv. bližší určení, stojící za základem názvu (např. po předložce), se ale píše vždy jen a právě s velkým písmenem v prvním slově (tj. navíc bez ohledu na to, zda existuje konkrétní místní jméno Černé lesy). Přesto bylo do roku 2014 katastrální území uváděno jako Kostelec nad Černými Lesy.^[4] Podle zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů, § 9, se v jeho příloze název „Kostelec nad Černými Lesy“ nahrazuje slovy „Kostelec nad Černými lesy“.^[5]

První písemné zmínky o městě pochází z počátku 15. století a vztahují se ke královskému hradu, pozdějšímu panskému sídlu. Po bitvě na Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové, v jejichž držení byl až do roku 1930. Město se vykoupilo z poddanství roku 1736.

Ve městě neexistuje žádný těžší průmysl (především z toho důvodu, že v 19. století místní radní nesouhlasili se stavbou železnice přes město).^[zdroj⁠?!] Přesto město má tradici v hrnčířství a keramice. Kulturně-historickou atrakcí jsou každoroční keramické trhy.

Od 17. dubna 2009 město může znovu užívat znak a nově i vlajku.^[6]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec^[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec^[7]
• 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy^[9]
• 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Český Brod^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kolín^[12]
• 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ^[13]

Ve městě Kostelec nad Černými lesy (přísl. 3310 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):^[14]

• Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, zemský úřad pro tuberkulózní muže, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, evangelický kostel, chudobinec, nemocnice, městský hasičský sbor.
• Živnosti, průmysl a služby: společenstvo různých živností, řezníků a uzenářů, cihelna, mlýn, Hostinský pivovar, 2 strojírny, hlavní sklad tabáku, 3 velkostatky, 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, 10 hostinců, 3 hotely (U Černého orla, U Města Prahy, Zelený dům), lékárna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek pro Černý Kostelec, Záložna v Kostelci nad Černými Lesy, zubní ateliér.

• Kostelec nad Černými lesy
• Svatbín

Součástí města jsou nyní i někdejší mlynářské samoty Horní Peklov a Dolní Peklov na Jalovém potoce, bývalá hájovna Na Trubech a samota Hošť, pozůstatek vsi zaniklé (vyhořelé) roku 1609.^[15]

Územím obce prochází silnice I/2 v úseku Říčany – Kostelec – Kutná Hora a silnice II/108 v úseku Stříbrná Skalice – Kostelec – Přistoupim a silnice III třídy:

• III/1083 Bohumil – Kostelec
• III/1089 ze silnice II/108 přes Svatbín
• III/10816 (Kutnohorská ulice)
• III/1132 Přehvozdí – Truba – Kostelec
• III/33316 Vyžlovka – Kostelec n/Č. l.
• III/33318 z Kozojed k samotě Truba
• III/33320 ze silnice I/2 na Brník
• III/33321 ze silnice I/2 na Prusice
• III/33348 ze silnice I/2 do města

V asi 10 km vzdáleném Českém Brodě vede trať Praha – Česká Třebová, po které jezdí vlaky linky S1 (Praha – Český Brod – Pečky – Kolín).

Městem vedou dvě příměstské linky z Prahy – 381 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Zásmuky – Suchdol – Kutná Hora – (od 2012 Kutná Hora v PID)) a 387 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Výžerky – Horní Kruty, Újezdec – Uhlířské Janovice (od 2012 Uhlířské Janovice v PID); a několik meziměstských linek – 652 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Vitice – Oleška, Krymlov), 654 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Konojedy – Oplany – Vlkančice – Stříbrná Skalice, náměstí), 659 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Krupá – Přistoupim – Český Brod, železniční stanice), 660 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Kozojedy – Přehvozdí – Tuchoraz – Přistoupim – Český Brod, železniční stanice) a 492 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Jevany – Černé Voděrady); dopravcem je ČSAD POLKOST.

Od prosince 2010 jezdí do Kostelce (pouze v sobotu a v neděli) i noční linka s číslem 959, dopravcem je opět ČSAD POLKOST.

Kostelec nad Černými lesy, náměstí je také jednou ze zastávek dálkového autobusu 700996 s trasou Lanškroun – Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Chrudim – Pardubice – Čáslav – Kutná Hora – Kolín – Praha (1 pár spojů týdně), dopravcem je ČSAD Ústí nad Orlicí.

Historické jádro města je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.

• Gotický hrad, přestavěný ve čtyřkřídlý renesanční zámek – Nejpamátnější budovou ve městě je knížecí zámek. Vystavěl jej Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic roku 1562 a kněžna Marie Terezie Savojská v letech 1750–1756 přestavěla průčelí. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.
• Zámecká kaple sv. Vojtěcha byla vystavěna Jaroslavem I. Smiřickým v letech 1564–1569 v místě původního opevnění. V 90. letech 20. století byla rekonstruována. Dnes slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, je vyhledávaným místem pro svatební obřady a koncerty.
• Farní kostel svatých Andělů strážných na náměstí Smiřických – jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 1735–1737. Přední věž dostavěna v letech 1892–1894. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka (Archanděla Rafaela s malým Tobiášem).
• Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele – Bývalý hřbitovní kostel byl vystavěn roku 1600. Byl vypálen Švédy, opraven, znovu vyhořel. Po požáru roku 1756 byla původní stavba stržena a roku 1782–1783 vystavěn kostel nynější. Zvonice, prostá hranolová věž stojící opodál a pocházející z první poloviny 17. století, přestála jeho požár v roce 1756 bez pohromy.
• Dům Marie Terezie kněžny Savojské – původně zámecký špitál čili chudobinec, poskytoval ubytování starým sloužícím černokosteleckého zámku. Nechala jej vystavět Marie Terezie Savojská v letech 1726–1728. Budova měla systém teplovzdušného topení. Původní kapacita byla 24 osob. Po rekonstrukci dokončené v roce 1998 slouží dům jako ubytovna s kapacitou 48 lůžek.
• Muzeum hrnčířství – Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Před rokem 1668 sídlila v domě radnice. Mnoho historických dokumentů bylo zničeno čtyřmi požáry, které zachvátily budovu. Při poslední rekonstrukci bylo obnoveno původní loubí.
• Bývalý pivovar – objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným mlatem. V současnosti vzniká v objektu bývalého pivovaru muzeum pivovarnictví, které se snaží uchovat a vystavovat vybavení zaniklých pivovarů.
• Budilova vila – Významnou ukázkou moderní architektury ve městě je zejména letní vila majitele kolínské elektrárny ESSO postavená architektem Jaroslavem Fragnerem ve třicátých letech 20. století (v ulici V koupadlech).
• Lesopark – Z celkové plochy 42,38 ha zaujímá lesní porost plochu 27,59 ha. Dalších 472 stromů porůstá zastavěné části areálu a tvoří doprovodná stromořadí, cest, dominantní solitéry na paloucích, malebné skupiny na volných plochách a dělicí pásy zeleně mezi stavbami. V lesní části je samostatně evidováno ještě 41 stromů, esteticky významných solitér. Lesopark byl vytvořen ve 30. letech z lesních pozemků, předaných lichtenštejnskou lesní správou a postupně doplněn budovami. Druhové i věkové složení je pestré, v lesní části dominují 200leté buky a duby, zeleň v parkové část je nejrůznějšího zeměpisného původu. Cílem projektu relaxační stezky je zpřístupnění lesoparku jako naučného a oddychového místa pro obyvatele areálu, občany a návštěvníky města. Pro poučení je vybudována naučná stezka, seznamující s význačnými dřevinami, k relaxaci pak úprava zákoutí s lavičkami, vybudování dětského hřiště a hřiště pro malé míčové sporty.
• Cihelna Jaroslava Veselého – Cihelnu při silnici na Konojedy nechal postavit v letech 1925 až 1926 Jaroslav Veselý, majitel velkostatku a cihelny v Molitorově u Kouřimi. Stavbu cihelny realizoval zdejší stavitel Václav Zourek podle vlastních plánů, komín pak postavili architekt a stavitel B. Kolář a A. Stránský z Prahy-Smíchova. Cihelna měla halu s kruhovou pecí, okolo byly otevřené sušárny a přístavba na výrobu drenážních trubek. Od padesátých let 20. století továrnu provozovalo družstvo Keramo, které zde vyrábělo květináče z lisované cihlářské hlíny až do poloviny 90. let.^[16] Dominantou dnes nepříliš udržovaného areálu je 35 metrů vysoký cihlový komín.^[17] Při Pražské ulici na západě města se dochovaly zbytky keramického závodu a parní pily, které byly postavené v letech 1923 až 1927. Z továrny, zbořené v roce 2011 kvůli výstavbě supermarketu, se dochovala jedna budova a 25 metrů vysoký komín.^[18]

• Větrný mlýn

• Jaroslav Čulík (1861–1942), právník, notář
• Karel Hermann-Otavský (1866–1939), právník a rektor Karlovy univerzity
• Karel Vaněk (politik) (1866–1924), český politik, první český starosta Brna
• Eduard Neumann (lékař) (1868–1942), český lékař, voják, překladatel a básník
• Václav Bolen (1887–1963), politik
• Karel Vaněk (spisovatel) (1887–1933), spisovatel a novinář, pokračovatel nedokončeného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
• Fritz Kausek (1890–1951), malíř
• Jiří G. Corn (1920–1996), předseda České národní rady v Kanadě, nositel Řádu Kanady
• Eva Švankmajerová (1940–2005), výtvarnice, básnířka a prozaička
• Jarmila Boháčková (1947–2005), poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

• Karel Pavlík (1900–1943), voják, velel obraně Czajankových kasáren

• Památné stromy
• 
  Líska turecká (u zámku)
• 
  Dub letní sloupovitý (u zámku)
• 
  Lípa malolistá (ve středu Ruské ulice)

• Mamirolle, Francie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Černými lesy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostelec nad Černými lesy
• Oficiální stránky
• Katastrální mapa Kostelce nad Černými lesy na webu ČÚZK
• Kostelec nad Černými lesy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)