Kostelní Lhota

Kostelní Lhota
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 Silnice II/611 vedoucí obcí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Sadská
Obec s rozšířenou působností	Nymburk (správní obvod)
Okres	Nymburk
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°7′46″ s. š., 15°1′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	915 (2024)[1]
Rozloha	8,66 km²[2]
Katastrální území	Kostelní Lhota
Nadmořská výška	187 m n. m.
PSČ	289 12
Počet domů	353 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kostelní Lhota 82 289 12 Sadská ou@kostelni-lhota.cz
Starosta	Tomáš Drobný
Oficiální web: www.kostelni-lhota.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostelní Lhota
Další údaje
Ocenění	Vesnice roku
Kód obce	537314
Kód části obce	70521
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Lhota je obec ležící v okrese Nymburk, asi 7 km jižně od Nymburku a 7 km od Poděbrad. Žije zde 915^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 865 ha. Katastr obce je ohraničen říčkami Výrovka a Šembera (dřívější název Černavka), které jsou v symbolech Kostelní Lhoty zastoupeny modrými pruhy.

Pro všechny čtyři Lhoty poblíž Poděbrad (Kostelní, Písková, Vrbová a Přední Lhota) je typická široká ulicová náves. U Kostelní, Pískové a z části i Vrbové Lhoty lze koncem 18. století pozorovat prostorovou stísněnost půdorysu. Dvory jednotlivých usedlostí se navzájem limitují a těsně na sebe navazují. Výrazné je hloubkové protažení parcel a tomu odpovídá také dispozice dvora. Zahrada se stodolou se ve velké části případů rozkládá za dvorem v ose parcely.

V severní řadě převažují štítově exponované domy, u nichž dominuje expozice boční vstupní stěny na V. U několika domů se objevuje i okapní expozice. V jižní řadě se situace obrací. Převažuje okapní expozice, štítově exponovaný dům se objevuje méně často, a to pouze s expozicí na V. U štítově exponovaných domů převažují paralelní formy dvora, u okapních dvoustranná forma. Stodola je až na výjimky hloubkově vysunuta a vzdálena od jádra dvorového prostranství. Stavby většinou přiléhají z obou stran k parcelní hranici nebo se jí těsně přibližují, a to zvláště v hustěji zastavěné severní řadě. Stavby sousedících usedlostí však spolu přímo nesousedí a zástavba jejich dvorů se obvykle vzájemně respektuje.

Dominantou obce je kostel, který spolu s farou (dnes přestavěnou na obecní úřad) a školou tvoří historické centrum obce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který také dal obci název již při svém založení v roce 1354, je jedinou kulturní památkou obce. V roce 1813 na Bílou Sobotu vypukl v obci požár. Vyhořelo 32 čísel včetně kostela. V letech 1815 až 1817 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu stavitelem J. Braunem. Rustikální socha sv. Gotharda je z roku 1740.

Na návsi obce je rybník o rozloze asi 0,5 ha.

Název Lhota vznikl ze staročeského lhóta, což znamená osvobození po určitou dobu – lhůtu. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na vyklučeném lese, mohlo to však být i na močálišti, blatech či jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána. Poddaní – osadníci těchto obcí, byli do jisté lhůty osvobozeni od placení dávek pozemkovému pánu, které se skládaly z ročního platu – úroku a z dávek naturálních. To vše za práci spojenou s vykácením lesa a vzděláním půdy. Počátkem 14. století toto osvobození trvalo deset let, v průběhu století se snížilo na osm až šest let.

Za Jana Lucemburského byly Poděbrady roku 1345 odevzdány Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka. V roce 1347 Hynek zemřel a Poděbrady dostala jeho dcera Eliška, která se roku 1350 provdala za pana Bočka z Kunštátu. Ten pak dostal 6. listopadu 1351 Poděbrady v léno. Boček z Kunštátu a nyní i z Poděbrad začal zakládat nové osady a v některých i nové kostely. V již zmíněné oblasti mezi Poděbrady a Sadskou založil Lhoty – Pískovou, Vrbovou, Přední a Kostelní.

Kostelní Lhota se podle církevních pramenů poprvé připomíná již k roku 1354, kdy pan Boček nechal v této obci postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie a dosadil tam plebána Petra. Rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad byl velmi vážený a vždy smýšlející česky. Pan Boček byl v roce 1355 v Římě přítomen korunovace Karla IV. Jeho pravnuk, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, se stal v roce 1458 jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak zprvu pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Kostelní Lhoty uprchli před městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:^[4]

• Martin Francouz s manželkou Kateřinou a dvěma syny. Dne 2. ledna 1946 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je uveden v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec v pruském Slezsku. V Husinci jeho žena Kateřina zemřela v roce 1762 ve věku 50 let.
• Ludmila Beránková z Kostelní Lhoty,^[5] její příbuzný Matěj Beránek byl v roce 1743 v Münsterbergu, Jan Beránek byl v Čechách odsouzen k trestu smrti, později mu byl trest změněn na dva roky nucených prací. Další osud Ludmily nebyl probádán.

Některé životopisy exulantů z Kostelní Lhoty, kteří uprchli už před rokem 1742, se zachovaly: Kateřina-Dorota (roz. Jahelková, 1720–1780 Berlín, str. 416), Ludmila (její sestra, 1710–1772 Český Rixdorf, str. 683) a Jakub Koudelka (1696–1772 Český Rixdorf, str. 587). Životopisy byly publikovány v knize Edity Štěříkové „Běh života“.^[6]

V obci Kostelní Lhota (1015 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[7] cukrář, 3 obchody s dobytkem, 2 obchody s drůbeží, holič, 4 hostince, 2 koláři, 3 kováři, krejčí, 3 obchody s kůžemi, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 3 obchody s lahvovým pivem, 3 rolníci, 2 řezníci, trafika, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kostelní Lhotě, truhlář.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady^[8]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
• 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady^[10]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady^[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
• 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/611 Praha – Sadská – Kostelní Lhota – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Území obce protíná dálnice D11, obec leží mezi exity 25 (Sadská) a 35 (Poděbrady-západ).

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Sadská ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 060 z Poříčan do Nymburka.

Veřejná doprava 2013

• Autobusová doprava – Probíhá zde páteřní linka regionu č. 398 - Praha-Sadská-Kostelní Lhota-Poděbrady (denně mnoho spojů) a zpět. Dále tudy projíždí linka č. 43 - Nymburk-Pečky (v pracovní dny 4 spoje) a zpět (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

• Martin Francouz, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Rok 1749
• Ota Hofman (1928–1989), spisovatel a scenárista zejména děl pro děti, rodák z Prahy, který v obci často pobýval a krátce i chodil do školy, čestný občan Kostelní Lhoty in memoriam
• Josef Musil (1932–2017), volejbalista, rodák z obce a čestný občan Kostelní Lhoty, v roce 2001 vyhlášen nejlepším českým volejbalistou století; ve stejné anketě Mezinárodní volejbalové federace se umístil v závěrečné osmičce nejlepších hráčů světa
• Stanislav Vopasek (1935–2006), historik hornictví, rodák z obce

V roce 2016 se Kostelní Lhota poprvé zúčastnila soutěže Vesnice roku. Nejprve obec získala Zelenou stuhu Vesnice roku ve Středočeském kraji a posléze i v celostátním kole a zároveň byla nominována do evropského kola soutěže Entente Florale Europe 2017.^[13] V mezinárodní soutěži, jejíž výsledky byly vyhlášeny v září 2017 ve slovinské obci Podčetrtek, získala Kostelní Lhota stříbrnou medaili.^[14]

V roce 2019 dokončil tým pražského ČVUT pod vedením Ing. Kláry Salzmannové, Ph.D projekt „Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota na 20 km²“, inspirovaný myšlenkou krajinného plánování s cílem ochrany krajiny a jejích funkcí.^[15]

Kostelní Lhota se zúčastnila celostátní soutěže Vesnice roku a v roce 2022 v ní zvítězila. Výsledky soutěže byly vyhlášeny 17. září 2022 na festivalu Jarmark venkova v Luhačovicích. Druhá byla obec Třeštice z okresu Jihlava a třetí Poniklá z Libereckého kraje.^[16][17]

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Léto u rybníka v centru obce
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Křížek u kostela
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Rybník u návsi
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Základní škola
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelní Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kostelní Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Prezentace Kostelní Lhoty v mezinárodní soutěži Entente Floreale 2017 (anglicky)