Kostival

Jak číst taxoboxKostival
alternativní popis obrázku chybí
(c) Evelyn Simak, CC BY-SA 2.0
Kostival uplandský (Symphytum ×uplandicum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrutnákotvaré (Boraginales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodkostival (Symphytum)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostival (Symphytum) je rod štětinatých nebo drsně chlupatých bylin z čeledi brutnákovitých které obvykle rostou na polostinných a vlhkých místech s výživnou půdou. Některé jeho druhy, např. kostival lékařský, jsou tradičně považovány za léčivé rostliny.

Rozšíření

Druhy rodu kostival pocházejí z euroasijské oblasti, za hlavní místa jejich původu jsou považovány hornaté oblasti okolo východní částí Černého moře, hlavně Malá Asie a Kavkaz; tam roste nejvíce druhů které jsou v mnoha případech endemické. Odtud se rod rozšířil na západ téměř do celé Evropy a směrem na východ postupoval na jih Sibiře, do Střední Asie, pevninské Číny i na ostrov Tchaj-wan. Kostival se dále druhotně dostal do Afriky a Severní Ameriky kde se dobře uchytil a místy se pěstuje se jako krmivo pro dobytek.

Osídlil různé biotopy, na teplých nížinných územích preferuje především stinná stanoviště, roste ve vlhkých údolích, na neosluněných místech okolo vodních toků, v křovinách nebo v jehličnatých lesích. Ve výše položených oblastech také volí místa s vlhkou půdou, ale již se méně vyhýbá slunečnímu svitu. Dokáže se přizpůsobit i ruderálním stanovištím s dostatkem živin, jako jsou vlhké skládky a rumiště, zanedbaná okolí lidských sídel nebo okraje polí, příkopů a cest.[1][2]

Popis

Vytrvalé nebo vzácně i jednoleté rostliny s jednoduchými nebo větvenými lodyhami které jsou hustě porostlé krátkými nebo dlouhými, měkkými či pevnými pichlavými chlupy. Lodyhy vyrůstají z jednoduchého nebo rozvětveného, svislého či plazivého oddenku jenž bývá hrubý, masitý a může mít i hlíznaté zduřeniny. Podlouhlé, kopinaté až vejčité lodyžní listy, s řapíky nebo přisedlé, jsou nejčastěji celokrajné a na bázi srdčité či uťaté. Spodní listy vyrůstají střídavě, horní vstřícně a všechny jsou drsně chlupaté.

Stopkaté, oboupohlavné květy s krátkými listeny vyrůstají v hustých květenstvích. Jsou to převislé jednoduché nebo dvojité vijany, bývají vrcholové nebo rostou na bočních větvích. Trvalý kalich má zvonkovitý nebo trubkovitý tvar a je hluboce dělený do pěti čárkovitých cípů jež se po odkvětu zvětšují. Koruna je také zvonkovitá nebo trubkovitá a má pět krátkých zubů, zbarvena bývá bíle, žlutě, fialově nebo modře; v ústí trubky vyrůstá pět trojúhelníkovitých šupinek. V korunní trubce je pět částečně přirostlých tyčinek s podlouhlými prašníky které někdy z koruny vyčnívají. Ze středu hluboce členěného, čtyřdílného semeníku vyrůstá nitkovitá čnělka s nepatrnou hlavičkovitou bliznou. Květy nejčastěji vykvétají v pozdním jaře a časném létě, jejich opylení zajišťuje hmyz.

Plodem jsou čtyři tvrdky konkávně přirostlé na plochém květním lůžku. Jsou šikmo vejčité, někdy zakřivené, obvykle s jednou ostrou hranou. Na povrchu jsou vrásčité, bradavčité nebo hladké, na bázi mívají ozubený límcovitý val a na opačné straně malou šupinu. Obsahují kulovitá semena. Rostliny tohoto rodu se mohou rozmnožovat jak rozrůstáním oddenků, tak i rozšiřováním semen.[1][2][3][4]

Taxonomie

Taxonomie rodu ještě zdaleka není dokončena, za posledních 80 let se zvýšil počet poznaných druhů z 15 na 40.

V přírodě České republice se lze setkat s těmito čtyřmi druhy:

a s kříženci:

  • Symphytum ×uplandicum Nyman (S. asperum × S. officinale).
  • Symphytum ×wettsteinii Sennholz (S. officinale × S. tuberosum)
  • Symphytum bohemicum × Symphytum officinale
  • Symphytum officinale × Symphytum ×uplandicum[1][5]

V Evropě se dále vyskytují ještě tyto druhy:

  • Symphytum bulbosum K. F. Schimp.
  • Symphytum cordatum Waldst. & Kit. ex Willd.
  • Symphytum cycladense Pawl.
  • Symphytum davisii Wickens
  • Symphytum gussonei F. W. Schultz
  • Symphytum ibiricum Steven
  • Symphytum naxicola Pawl.
  • Symphytum orientale L.
  • Symphytum ottomanum Friv.
  • Symphytum tauricum Willd.[6]

Význam

Rostliny rodu kostival jsou bohaté na mnohé alkaloidy a puriny, jako např. echimidin, symphytin, uplandicin a symhytocynoglossin nebo allantoin, obsahují také velké procento polysacharidů, silic, slizu nebo tříslovin. Mnohé druhy se proto i v současnosti využívají ve farmacii a homeopatii. Kořeny některých druhů také sloužívaly k přípravě červených barviv.

Reference

  1. ↑ a b c KOBRLOVÁ, Lucie. Biosystematická a chorologická studie Symphytum tuberosum agg. ve střední Evropě. Olomouc, 2014 [cit. 04.03.2015]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Bohumil Trávníček. Dostupné online.
  2. ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kostihoj [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-03-04]. S. 76–77. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  3. ↑ Flora of China: Symphytum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flora of China: Symphytum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.03.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  6. ↑ Flora Europaea: Symphytum [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Russian comfrey (Symphytum x uplandicum) - geograph.org.uk - 1297896.jpg
(c) Evelyn Simak, CC BY-SA 2.0
Russian comfrey (Symphytum x uplandicum) Russian comfrey is native to Europe. It grows in damp, grassy areas and is a common plant throughout Great Britain. It was introduced in the 1870s by a Quaker smallholder, Henry Doubleday, who had a small factory making gum for stamps, at a time when gum Arabic was in short supply. Looking for potential new sources of gum he sent to Russia for some of their indigenous comfrey plants. Incidentally, the plants he received were natural hybrids and of no use for gum production but comfrey has long been known by herbalists and organic gardeners. When Lawrence D. Hills, founder and president of the HDRA, started his work promoting organic gardening, he took a special personal interest in comfrey and conducted experiments in order to categorise the different forms found in Britain. See > 1297877 for a wider view of the location.