Kostkový cukr

Kostkový cukr je potravinářský cukr upravený do podoby kostky. Až do poloviny 19. století se cukr distribuoval převážně ve formě cukrových homolí. Za vynálezce kostkového cukru je považován Jakub Kryštof Rad, jenž byl ředitelem dačické rafinérie a kostkový cukr si nechal patentovat v roce 1843, privilegium k výrobě kostkového cukru bylo Radovi uděleno 23. ledna 1843.^[1]

Vynález

Jako u mnoha jiných vynálezů, i zde sehrála roli náhoda. V roce 1841 se Juliana Radová snažila odštípnout kousek cukrové homole a přitom se poranila na prstu. Homole cukru byly tvrdé a nepraktické, až 1,5 metru vysoké. Kdo potřeboval cukr, neobešel se bez kladiva, kleští či páčidla. Žena navrhla svému muži Jakubu Kryštofovi Radovi, řediteli rafinerie a nadšenému vynálezci, aby přišel na jednodušší způsob.

Tvary

Radovy první kostky měly tvar kvádru blízkého krychli s rozměry hran 1,2 cm a 1,5 cm. Později se začaly u různých výrobců lišit a také tvar se měnil od krychle po různé geometrické tvary, např. ve tvaru znaků karetních barev bridže – kříže, káry, srdce a piky.

Hmotnost

Kostka cukru má obvykle hmotnost 3 až 6 g (typicky 5 g). Vyrábějí se však i kostky menší a větší. Např. v Rusku jsou oblíbené kostky tvaru protáhlého hranolu o hmotnosti asi 15 g. Souvisí to s tím, že čaj se tam často pije přes kostku cukru vloženou mezi přední zuby. Kostkový cukr se nejčastěji užívá ke slazení teplých nápojů ve střední a východní Evropě, jinde je méně běžný.

Barva

Barevnost může být různá, ale nejčastěji se lze setkat s bílou barvou, jež je způsobena užitím rafinovaného cukru bez přídavku barviv.

Symbol

Kostka cukru byla zvolena vládou ČR v některých propagačních materiálech za symbol předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009.

Pomník kostce cukru v Dačicích
Kostky cukru
Homole cukru v obalu
(c) Robin Müller, CC BY-SA 3.0
Samotná kostka cukru (vlevo) nehoří, ale vznítí se pro přidání katalyzátoru (zde popela; vpravo)