Kostolná pri Dunaji

Kostolná pri Dunaji
Kostel Růžencové Panny Marie
Poloha
Souřadnice	48°10′58″ s. š., 17°25′59″ v. d.
Nadmořská výška	124 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Bratislavský
Okres	Senec
Tradiční region	Bratislavský
Kostolná pri Dunaji
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,1 km²
Počet obyvatel	750 (2020)
Hustota zalidnění	92,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Igor Šillo
Vznik	1332 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.kostolnapridunaji.sk
Telefonní předvolba	02
PSČ	903 01 (pošta Senec)
Označení vozidel (do r. 2022)	SC
NUTS	503851
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostolná pri Dunaji (historicky slov. Hasvár i Hašvár, maď. Egyházfa, něm. Gaswar nebo Haswar) je obec na Slovensku v okrese Senec. Žije zde 781^[1] obyvatel. Obec byla založena roku 1332.

V obci se nachází románský římskokatolický kostel Růžencové Panny Marie z 13. století.

Obec leží na Podunajské rovině na vyvýšenině mezi řekami Malý Dunaj a Čierná Voda v nadmořské výšce 128 metrů. Sousedí s obcí Králová pri Senci, která je vzdálena necelý kilometr, podobně jako další sousední obec Hrubý Šúr. Od centra okresního města Senec ji dělí asi 5 km, ale na začátek města, na tzv. Dolní majer jsou to necelé 3 km. Součástí obce je lokalita Malý Šúr.

Obec patří do teplého a suchého pásma. Průměrná roční teplota je 9,7 °C, průměrný roční úhrn srážek 503 mm. Převládají západní větry, případně (zejména v zimě) jihovýchodní, vzácné jsou severovýchodní větry. Lokální bouře i frontální srážky obec často obcházejí, případně dosahují nižších úhrnů v porovnání s Bratislavou, srážky jsou nerovnoměrně rozloženy během roku. Sněhová pokrývka se objevuje méně než 40 dní v roce (v zimě 2006–2007 jen 3 dny).

V okolí obce se nacházejí černozemě a fluvisoly. Jsou symbolem a zárukou dostatečných úrod, protože patří k nejúrodnějším půdám na Slovensku. Černozemě mají dobré fyzikální i chemické vlastnosti pro zemědělské využití, jsou však náchylné k suchu. Fluvisoly mají kromě dobrých fyzikálně-chemických parametrů také příznivé vlhkostní poměry, neboť jsou zvlhčovány podzemními vodami. Nacházejí se blíže k vodním tokům (Čierná Voda a Malý Dunaj).

Převládající zemědělská země (tzv. kulturní step) se odráží na rostlinstvu a zvířeně. Na orné půdě se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen) a kukuřice, případně cukrová řepa, slunečnice a řepka olejná. Brambory se pěstují v menší míře. Velkou část území obce však zabírá Maholanský les. Jde o jasanovo-jilmovo-dubový les (tzv. tvrdý luh – typ lužního lesa zaplavovaný jen při velkých povodních). Severní část lesa je původní, bez větších zásahů člověka. Kromě křovin (převládá jasan) se zde vyskytují i byliny.

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1332, přestože se v obci nachází kostel sv. Panny Marie ze 13. století. Místní církevní sbor se přidal k reformaci v roce 1643, ale již v roce 1674 byl rekatolizován. Vesnice spadala pod pálfyovské panství a vyvíjela se jako poddanská obec. Dlouho ji tvořily dvě osady – severnější Hasvár (Egyházfa) a jižnější Malý Šúr (Pénteksur). V Hasváru (název je odvozený od německého názvu Gaswar) se nacházel i kostel, zatímco v Malém Šúri se nacházel jen sloup sv. Trojice. V roce 1910 měl Hasvár 316, Malý Šúr 161 obyvatel převážně maďarské národnosti. Po 1. světové válce se obě obce staly součástí Československa. V roce 1938 se staly součástí hortyovského Maďarska. Jelikož vesnice ležely v těsné blízkosti, byly v r. 1943 sloučeny pod společným názvem Egyházfa. Po r. 1945 se používal název Hasvár, ale tento název pojmenovával jen část obce a navíc je německého původu, proto se od roku 1948 používá nový název Kostolná u Dunaje. Malý Šúr se stavebně nespojil s Kostelnou (Hasvárem) a odděluje jej úzký pás pole.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostolná pri Dunaji na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostolná pri Dunaji na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Profil kostela na apsida.sk