Kostrčany (zámek)

Kostrčany
Průčelí
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Průčelí
Základní informace
Slohbarokní architektura
Další majiteléŠtampachové ze Štampachu
Poloha
AdresaKostrčany, Valeč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky50832/4-5254 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostrčany jsou zámek ve stejnojmenné vesniciValčeokrese Karlovy Vary. Od roku 2001 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Rané dějiny kostrčanských vrchnostenských sídel jsou nejasné. Nejstarší snad vzniklo na přelomu třináctého a čtrnáctého století. V roce 1387 byl zmíněn pouze poplužní dvůr, jehož součástí mohlo být panské sídlo.[2]písemných pramenů plyne, že ve vsi byla panská sídla nejméně dvě, ale není jasné, zda lze některé z nich ztotožnit s gotickou a renesanční tvrzí doloženou v šestnáctém a sedmnáctém století. Starší sídlo mohlo stát dokonce mimo vesnici.[3]

První písemná zmínka o kostrčanské tvrzi pochází z roku 1521,[2] kdy ji za dvě stě kop českých grošů koupil Asman Štampach ze Štampachu i s poplužním dvorem a selskými dvory od Václava Valečského z Doupova. Krátce poté za sto kop českých grošů přikoupil další kostrčanský poplužní dvůr a selskými dvory, lukami, lesy, potoky, rybníky a mlýnem od Václava Hory z Ocelovic, čímž spojil kostrčanské panství do jednoho dílu.[4]

Roku 1571 získal Kostrčany s tvrzí a poplužním dvorem Arnošt Hasištejnský z Lobkovic, ale již o dva roky později je postoupil Vítovi z Hartenberka. Po něm je zdědil jeho syn Petr, ale za účast na stavovském povstání z let 1618–1620 mu byly zabaveny, a roku 1623 je koupil sekretář české dvorské kanceláře Jan Hegner z Rösselfeldu za 1378 kop míšeňských grošů. Za něj tvrz zřejmě zanikla, protože v písemných pramenech se již neobjevuje.[5]

V osmnáctém století byla původní renesanční tvrz nahrazena barokním zámkem, který je však zmiňován až v roce 1847.[6] Stalo se tak nejspíše v před rokem 1725, ze kterého pochází označení zdejšího panského sídla jako Schlössl. František Karel Clary-Aldringen tehdy koupil za 31 tisíc zlatých zadlužené kostrčanské panství od Karla Maxmiliána Lamotte von Frintrop. On nebo jeho potomek Karel Ignác se také zadlužili. V roce 1755 pak panství složené z Kostrčan, Libkovic a jedné další vesnice získal Adam František Hartig. V držení se dále vystřídali Ludvík Hartig, Antonín Josef Clement a od roku 1772 Karl von Nikelsberg, kterému se konečně podařilo vyvést statek z dluhů. V roce 1793 ho prodal Ignáci Schreitterovi, po kterém se vystřídala řada majitelů. Posledními soukromými majiteli se stali Epsteinovi, kterým byl po skončení druhé světové války zámek zabaven a převeden do majetku státního statku, který ho využíval jako správní budovu. Teprve po roce 1990 zámek koupil nový soukromý majitel a zrekonstruoval ho do původní podoby.[6]

Stavební podoba

Místo, kde stála původní panská sídla, neznáme, ale předpokládá se, že to bylo na místě dochovaného zámku.[6] Jednopatrová budova s mansardovou střechou má obdélný půdorys s rozměry 18 × 11 metrů[6] a v přízemí se zachovala jedna místnost s valenou klenbou.[7] Fasády východního a severního průčelí jsou členěné plochými lizénami a bosáží a okna v přízemí mají nadokenní římsy. Malý přístavek u západního průčelí pochází z úprav na počátku dvacátého století, kdy byl v západní zdi otevřen nový vstup.[6]

Přístup

Veřejnosti nepřístupný zámek stojí na okraji zemědělského dvora. Okolo vede silnice, po které je značená cyklotrasa č. 2152 z Blatna přes Lubenec do Valče.[8]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-26]. Identifikátor záznamu 119108 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kostrčanech. In: Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary: Státní oblastní archiv v Karlových Varech, 1998. Dále jen Úlovec (1998). ISSN 1210-9401. S. 47.
  3. Úlovec (1998), s. 48.
  4. Úlovec (1998), s. 39.
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kostrčany, s. 157. 
  6. a b c d e VYČICHLO, Jaroslav. Kostrčany – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  7. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Kostrčany, s. 498. 
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostrčany, zámek (2).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: