Kotelní jámy
Kotelní jámy | |
---|---|
![]() Kotelní jámy, pohled ze silnice na Zlaté návrší | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 50°44′57″ s. š., 15°32′13″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kotelní jámy (německy Kesselgruben) je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem. Mezi oběma jámami se tyčí skalnatý Liščí hřebínek.
Roku 1952 bylo území Kotelních jam o rozloze 10101 hektarů vyhlášeno státní přírodní rezervací mimo jiné pro ochranu vzácných druhů rostlin (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá nebo lomikámen vstřícnolistý). V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Kotelními jamami vede zelená turistická značka z Dvoraček na Horní Mísečky; v zimě ji však Horská služba někdy uzavírá z důvodu nebezpečí lavin. Kotelní jámy leží na rozhraní 1. a 2. ochranného pásma Krkonošského národního parku a jsou součástí rozlehlé rezervace Prameny Labe. Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotelní jámy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kotelní jámy, pohled ze silnice Horní Mísečky – Zlaté návrší. Vítkovice, okres Semily.