Kotnov
Kotnov | |
---|---|
Bechyňská brána s kotnovskou bateriovou věží | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 13. století |
Přestavba | 15. století |
Stavebník | Přemysl Otakar II. |
Poloha | |
Adresa | Tábor, Česko |
Ulice | Kotnovská |
Nadmořská výška | 430 metrů m n. m. |
Souřadnice | 49°24′39,96″ s. š., 14°39′20,88″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11766/3-5310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kotnov (též Hradiště) je hrad přestavěný na pivovar ve městě Tábor. Nachází se na výběžku ostrožny v jihozápadní části historického jádra města. Nejlépe dochovanou částí hradu je okrouhlá bateriová věž. Areál hradu s pivovarem je chráněn jako kulturní památka[1] a od roku 1962 spolu s Bechyňskou bránou jako národní kulturní památka.[2]
Historie
Kotnov založil král Přemysl Otakar II. jako městský hrad, který však stál mimo plochu vlastního města Hradiště. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1370, kdy město již neexistovalo a místo patřilo pánům z Ústí. Po založení Tábora byl zapojen do jeho hradebního systému a ve třicátých letech 15. století bylo vylepšeno jeho opevnění. Po požáru v roce 1532 začal být využíván k hospodářským účelům pivovaru, pro jehož potřeby byla postupně zbourána řada hradních staveb.[3][4]
Stavební podoba
Půdorys hradu byl pětiboký. Chránily ho nejméně čtyři věže. Kromě stojící bateriové věže se dochovala malá část zdiva okrouhlé věže v jihovýchodním nároží. V severozápadním nároží se částečně dochovala věž hranolová. Obytné stavby byly strženy a nahrazeny pivovarskými novostavbami, ale na východní straně stála čtverhranná obytná věž a trojprostorový palác. Dlouhá, částečně dochovaná budova stála podél hradby v severozápadní části. Hradní jádro na všech stranách obíhal parkán.[3]
Dominantou hradu je okrouhlá bateriová věž. Postavena byla nejspíše po roce 1532, přičemž v úrovni přízemí a prvního patra využila pozůstatek starší věže. Ve zdivu jsou patrné dvě stavební fáze. V první bylo postaveno nižší patro s trojicí oboustranně špaletovaných střílen a později byla vystavěna vyšší část s odvětrávanými střílnami.[5]
Do přízemí věže se vstupuje křivolakou chodbičkou, ukončenou sedlovým goticko-renesančním portálkem. Pod novodobým dřevěným stropem jsou patrné výběhy zaniklé křížové klenby bez žeber. Do zdiva byla dodatečně proražena dělová střílna. Podobná střílna, která umožňovala palbu šikmo dolů, byla umístěna v úrovni prvního patra. Ve třetím patře se nachází trojice rozměrných lichoběžníkových dělostřeleckých komor se stopami po zařízení umožňujícím manipulaci s těžkými hlavněmi. K odvětrávání patra sloužily dva průduchy. Trojice menších střílen je umístěna i ve čtvrtém patře. Toto patro pravděpodobně odvětrávaly otvory vyústěné mezi krakorci, které nesou ochoz. Použití palných zbraní umožňovala také poprsní zeď ochozu, která je opatřena klíčovýmí střílnami vybavenými trámky pro oporu hákovnic.[6]
Přístupnost
Od května do září je zde přístupna expozice Husitského muzea v Táboře a je umožněn vstup na ochoz.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-17]. Identifikátor záznamu 128208 : Hrad Kotnov a pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hradiště, s. 194–195.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Tábor – hrad, s. 192–193.
- ↑ VARHANÍK, Jiří. Kotnovská věž v Táboře. Průzkumy památek. 1997, roč. 4, čís. 2, s. 55. Dále jen Varhaník (1997). Dostupné online [cit. 2024-08-15]. ISSN 1212-1487.
- ↑ Varhaník (1997), s. 52.
- ↑ Otevírací doba a vstupné. www.husitskemuzeum.cz [online]. Husitské muzeum v Táboře [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. Kapitola Hradiště hrad, s. 126–142.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotnov na Wikimedia Commons
- Seznam prací o hradu Kotnově v Táboře v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dobová pohlednice z roku 1912 Tábor/věž hradu Kotnov s Bechyňskou branou
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Půdorys hradu od Vojtěcha Krále z Dobré Vody; popis: 1 – silnice od Bechyně, 2 – kostel, 3 – místo bývalých náspů a příkopů, 4 – Bechyňská brána, 5 – cesta, 6 – pěšina, 7 – místo někdejší zadní brány, 8 – Klokotská ulice, 9 – Kotnovská ulice, 10 – z části zanesený příkop, 11 – bývalý koňský mlýn, 12 – bývalá šatlava a biřicův byt, 13 – vstup, 14 – novodobá budova s kancelářemi a byty, 15 – místo bývalé věže, 16 – novodobá budova na starých základech s klenutou místností, 17 – sklepy, 18 – pozdější pivovarský koňský mlýn, 19 – bývalé konírny a později lednice, 20 – lednice, 21 – spilka, 22 – menší humno, 20 až 22 – prostory bývalého paláce v úrovni prvního patra, 23 – větší humno se zbytky okrouhlé věže, 24 – bednářské dílny, 25 – varna, byty, sklady, 26 – velká věž, 27 – parkán