Kotojedka
Kotojedka | |
---|---|
Kotojedka, ústí do řeky Moravy | |
Základní informace | |
Délka toku | 23,4 km |
Plocha povodí | 131,9 km² |
Průměrný průtok | 0,5 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-12-02-1050 |
Pramen | |
Chřiby, Česko 49°9′41,44″ s. š., 17°16′4,79″ v. d. 460 m n. m. | |
Ústí | |
u Kroměříže do řeky Moravy 49°17′11,43″ s. š., 17°25′40,07″ v. d. 185 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Zlínský kraj - Okres Kroměříž) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kotojedka je vodní tok pramenící ve Chřibech a vlévající se jako pravostranný přítok do řeky Moravy. Název je odvozen od obce Kotojedy, kterou protéká.
Průběh toku a povodí
Kotojedka pramení v chřibských lesích jižně od Cetechovic na západním svahu Gavendovy skály severně od samoty Vlčák ve výšce 460 m n. m. a následně vtéká do Zdounecké brázdy, jejímž údolím protéká severovýchodním směrem ke Kroměříži, kde ústí do řeky Moravy ve výšce 185 m n. m. asi 2 km jihovýchodně od Kroměříže mezi kroměřížským letištěm a lokalitou Trávnické zahrádky. Katastrálním územím města Kroměříž protéká v délce cca 3 km. Z důvodů téměř každoročního vybřežení byla zde Kotojedka regulována. Regulace byla dokončena v roce 1972.[1] Celková délka tohoto vodního toku je 23,4 km, plocha povodí činí 131,9 km² a průměrný průtok vodního toku u ústí je 0,5 m3·s−1.
Povodňový plán
Podle povodňového plánu města Kroměříž se na Kotojedce předpokládá ohrožení zejména povodní z přívalových srážek, nejvíce náchylné jsou místní části Kotojedy a Kroměříž. Kotojedka má i oficiálně stanovené záplavové území. Při rozlivu Q100 je ohrožena Kroměříž a její místní části Drahlov, Kotojedy a Vážany.[2] Na neupraveném toku jsou rozlivy ohrožena i rozsáhlá území obce Zdounky.[3]
Přítoky
- levostranné – Olšinka ve Zdounkách, Nětčický potok za Zdounkami a Ratajský potok u Jarohněvic
- pravostranné – Cetechovický potok, Roštínský potok, Divocký potok, Cvrčovický potok, Skržický potok a Trňák tekoucí od Lubné přes Zlámanku ústící u Šelešovic
Křížení s železniční tratí
Na svém toku Kotojedka kříži Železniční trať 305 Kroměříž – Zborovice nejprve mezi zastávkami Zdounky a Zborovice a podruhé asi 600 metrů před železniční zastávkou Kotojedy.
Dolní Kotojedka
Před kroměřížskou místní části Kotojedy byl z hlavního vodního toku odveden umělý náhon zvaný Dolní Kotojedka. V minulém století byl ale v této části přehrazen. Ačkoli většina koryta zůstala zachována, zůstává až po napojení Těšnovického potoka bez vody. Dolní Kotojedka dále pokračuje přes místní část Trávník a nedaleko obce Střížovice ji zprava posiluje Bařický potok a do řeky Moravy se vlévá u Kvasic.
Mlýny
Na Kotojedce stávala celá řada vodních mlýnů. V Cetechovicí Krbcův a Malý mlýn, u Lebedova mlýn Prachař a mlýn Koláček (pojmenovaný podle rybníka ve tvaru koláčku),[4] mlýn v Těšánkách, mlýn a pila v Olšině (Skržice), mlýn a pila v Šelešovicích, válcový mlýn v Drahlově a mlýn v Jarohněvicích. Na Dolní Kotojedce mlýn v Kotojedech. Žádný z těchto mlýnů již neslouží svému původnímu účelu.[5]
Bývalý Krbcův mlýn v Cetechovicích
Pozůstatky mlýna Prachař u Lebedova
Bývalý mlýn Koláček u Lebedova
Bývalý mlýn v Těšánkách
Bývalý mlýn s pilou v osadě Olšina ve Skržicích
Bývalý mlýn s pilou v Šelešovicích
Bývalý válcový mlýn v Drahlově
Bývalý mlýn v Jarohněvicích
Bývalý mlýn v Kotojedech
Odkazy
Reference
- ↑ Povodňový plán města Kroměříž, Kroměříž, září 1984
- ↑ Povodňový plán města Kroměříž
- ↑ Kotojedka, ochrana obce Zdounky
- ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s.
- ↑ Vodnimlyny.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotojedka na Wikimedia Commons
- Hydrologický seznam povodí vodních toků ČR Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Zlámanka č.p. 29 v lokalitě Trňák - bývalý mlýn na toku Trňák pravostraném přítoku Kotojetky
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Mlýn Koláček v Lebedově na říčce Kotojedce
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Kroměříž, Kotojedy č.p. 5, bývalý vodní mlýn na Kotojedce
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Šelešovice 27, bývalý vodní mlýn a pila
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Skržice 14, (osada Olšina) Soběsuky, bývalý mlýn a pila
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Jarohněvický mlýn na Kotojedce, Jarohněvice č.p. 47