Kotonový stávek
Kotonový stávek (angl.: straight bar frame, něm.: Kulierwirkmaschine), česky častěji: koton, je stroj k výrobě zátažných pletenin.[1] Označení stávek se používá pro pletací zařízení, na kterých jsou pletací jehly pevně zachyceny na liště, se kterou se mohou pohybovat jen všechny společně (na rozdíl od pletacích strojů, kde jsou jehly individuálně pohyblivé).[2] Přívlastek kotonový pochází od Williama Cottona, který začátkem 60. let 19. století svou konstrukcí zdokonalil původní vynález jeho krajana Pageta.[1]
Funkce stroje
[3] [4] Konstrukce stroje se zakládá ve všech hlavních prvcích na vynálezu mechanického pletení, které si Angličan Lee nechal patentovat v roce 1589.
Hlavní funkční nástroje potřebné ke zhotovení jednolícní vazby jsou: Vodič příze, háčkové jehly v jehlovém lůžku, zatahovací platiny, odrážecí platiny a krycí hřeben.
Vodič pokládá pletací nit pod špičky jehel a řádek pleteniny se pak tvoří obvykle v následujících fázích: kladení – zatahování – lisování – nanášení – odhoz (schematický nákres vpravo dole naznačuje nit zataženou mezi pletacími jehlami).
Vybavení stroje
[1] Na kotonech se původně vyráběly téměř všechny dámské punčochy (také v Československu[5]). Punčochy, zejména bezešvé, se však zhruba od poloviny 20. století dají vyrábět mnohem produktivněji na okrouhlých pletacích strojích, kotonové stávky se proto zaměřují téměř výhradně na vzorované pleteniny pro svrchní oděvy.
Stroje se opatřují cca 1-10 jehlami/cm a dá se na nich zhotovit až 100 řádků pleteniny za minutu (až 10 000 svetrů za měsíc[6]). Staví se s jedním nebo dvěma jehelními lůžky a s 2 až 16 vývody (fonturami). Pracovní šířka fontury může být až 90 cm, ke standardnímu vybavení patří ujímací a rozšiřovací hřebeny, které umožňují zhotovení hotově tvarovaných dílů oděvních pletenin (fully fashioned). Jednotlivé pohyby pracovních orgánů a jejich koordinace je řízena mikroprocesory.
Vzorování vazbou
Petinetové vzorování se provádí s pomocí tzv. krycích hřebenů řízených např. otočným bubínkem nebo válcem s hroty
Chytové vzory se zhotovují nejčastěji žakárovým ústrojím
Barevné vzory
se dají zhotovit s nejméně dvěma vodiči příze (s různými barvami příze nebo druhy materiálu).
Kryté vzory mají na lícní straně jiný barevný odstín než na rubu. Ke zhotovení je nutné zvláštní ovládání vodičů příze.
Intarziové vzorování vzniká kladením barevných přízí je ohraničených speciálním patentem na vodičích.
Kotony v 21. století
Podle názoru některých odborníků z konce 20. století bude v příštích letech použití plochého pletacího stroje výhodnější než výroba na kotonu a proto se kotony přestanou dále vyvíjet. Poslední známý dodavatel kotonů ohlásil v roce 1995 konkurz.[6]
Galerie kotonů
(c) John Beniston at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0Pletací mechanizmus z roku 1589
Pagetův pletací stávek
Schéma: Zatahování na kotonovém stávku
Výroba punčoch na kotonu (USA 1911)
Koton z roku 1937 v USA
Reference
- ↑ a b c Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 394-395
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 734
- ↑ Ploché zatážné stávky - kotony [online]. e-LTex, 2019 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 123-129
- ↑ Na svět přišly silonky [online]. Hlas severu, 2007-11-22 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Gibt es eine Renaissance der Cottonmaschine? [online]. Melliand-Textilberichte, 1999 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 740-750
Média použitá na této stránce
Pagetuv stroj z roku 1870
_(14596266547).jpg)
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: cyclopediaoftext05amer (find matches)
Title: Cyclopedia of textile work : a general reference library on cotton, woolen and worsted yarn manufacture, weaving, designing, chemistry and dyeing, finishing, knitting, and allied subjects
Year: 1911 (1910s)
Authors: American School (Lansing, Ill.)
Subjects: Textile fabrics Textile industry
Publisher: Chicago : American school of correspondence
Contributing Library: Claire T. Carney Library, University of Massachusetts Dartmouth
Digitizing Sponsor: Boston Library Consortium Member Libraries
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
Fig. 178. Diagrammatic View of Textile Machine Worlds Footer. machine, the web being narrowed at each side to form the desiredinstep-gussets, and being also narrowed at the toe, so as to properlyround the same. 282
Text Appearing After Image:
o s M H H o CO u Sx CO M 00 z •^ o li< Eh O HO a) a U IS o 9^ -) 2 Q « U >< z U W O X Q (1) Z o s c« -) S> b^ ICNITTING 265 This method of manufacture necessitates sewing or seamingoperations to complete the stocking, because, as the stocking-blankis knitted in the form of a flat web, it is necessary to unite the edgesof this web by a seam extending down the back of the leg, calf, ankle^and heel, and by another seam extending under the bottom of the toe,foot, and heel. Generally speaking, the advantages of a full-fashioned stockingover the product of a circular machine, consist in the fact that theformer is shaped or fashioned in such a way that the fabric isnarrowed by the dropping of stitches to suit the contours of the legand foot, and to insure a perfectly fitting stocking. Another ad-vantage of a full-fashioned stocking is that it is made with springneedles, which leave the yarn its full amount of elasticity, a
Note About Images
(c) John Beniston at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Stocking Frame - a mechanical knitting machine
