Kotrimoxazol

Kotrimoxazol
Kódy
Číslo CAS8064-90-2
ChEMBL IDCHEMBL58061
ChemSpider ID318412
PubChem358641
Chemie
Sumární vzorecC₂₄H₂₉N₇O₆S
SMILESCC1=CC(=NO1)NS(=O)(=O)C2=CC=C(C=C2)N.COC1=CC(=CC(=C1OC)OC)CC2=CN=C(N=C2N)N
InChIInChI=1S/C14H18N4O3.C10H11N3O3S/c1-19-10-5-8(6-11(20-2)12(10)21-3)4-9-7-17-14(16)18-13(9)15;1-7-6-10(12-16-7)13-17(14,15)9-4-2-8(11)3-5-9/h5-7H,4H2,1-3H3,(H4,15,16,17,18);2-6H,11H2,1H3,(H,12,13)
Molární hmotnost543,190 003 Da
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotrimoxazol, též ko-trimoxazol nebo zkráceně SXT, TMP-SMX, TMP-SMZ či TMP-sulfa, je chemoterapeutikum složené z trimethoprimu a sulfamethoxazolu v poměru 1 : 5. Používá se pro léčbu různých bakteriálních infekcí. Je k dispozici jako generikum a prodává se například pod značkami Septra, Bactrim nebo Biseptol. Některé zdroje uvádějí, že jde o léčivo baktericidní, jiné o něm hovoří jako o bakteriostatickém.

Synergické působení

Synergie mezi trimethoprimem a sulfamethoxazolem byla poprvé popsána v rámci série in vitro a in vivo experimentů publikovaných koncem 60. let 20. století.[1][2][3] Trimethoprim a sulfamethoxazol mají větší účinek, pokud se podávají společně než při podání každé látky samostatně. Důvodem je, že inhibují odlišné následné kroky v dráze syntézy kyseliny listové.

Není jasné, zda k této synergii dochází při dávkách používaných u lidí,[4] protože při koncentracích zjišťovaných v krvi a tkáních je poměr trimethoprimu k sulfamethoxazolu 1 : 20,[5] tedy méně než je poměr 1 : 5 potřebný k tomu, aby se synergie in vitro projevila.

Sulfamethoxazol působí jako inhibitor (falešný substrát) dihydropteroátsyntetázy. Sulfonamidy jako sulfamethoxazol jsou analogy kyseliny p-aminobenzoové (PABA), a proto jsou kompetitivními inhibitory enzymu, inhibují produkci dihydropteroátu.

Trimethoprim účinkuje interferencí s účinkem bakteriální dihydrofolátreduktázy, čímž inhibuje syntézu tetrahydrofolátu.

Kyselina listová je esenciální prekurzor při de novo syntéze nukleosidů thymidinu a uridinu pro DNA, resp. RNA. Bakterie nejsou schopny zachytávat kyselinu listovou z prostředí (tj. z hostitele), a proto jsou závislé na své vlastní syntéze. Inhibice enzymu připravuje bakterii o dvě báze potřebné pro replikaci a transkripci DNA.

Klinické indikace

O kotrimoxazolu se tvrdilo, že je při léčbě bakteriálních infekcí účinnější než každá z jeho složek samostatně, bylo to však později zpochybněno.[6] Protože je navíc spojen s vyšším výskytem nežádoucích účinků (včetně alergických reakcí), jeho používání bylo v mnoha státech omezeno na velmi specifické situace, pro které byla prokázána jeho účinnost.[7] Může být účinný u různých infekcí horních a dolních dýchacích cest, ledvin a močových cest, trávicí soustavy, infekcí kůže a ran, při sepsi a jiných infekčních onemocněních způsobených citlivými organismy. Globální problém rozvíjející se rezistence vedl v poslední době k obnově zájmu o použití kotrimoxazolu v mnoha zdravotnických zařízeních.[8]

Mezi specifické indikace patří:

HIV

Kotrimoxazol nemá žádný účinek proti samotnému HIV, používá se ovšem jako profylaxe proti pneumonii způsobené Pneumocystis carinii u pacientů s oslabenou imunitou. Snižuje také výskyt malárie o 25 %.

Bakteriální infekce

  • infekce způsobené Listeria monocytogenes, Nocardia spp., Stenotrophomonas maltophilia (Zanthomonas maltophilia)
  • infekce Staphylococcus saprophyticus v podobě infekce močových cest nebo cystitidy
  • melioidóza
  • úplavice
  • Whippleova nemoc
  • cestovatelský průjem

Prvokové infekce

  • izopsoriáza[9]
  • profylaxe mozkové toxoplazmózy u pacientů s HIV
  • Cyclospora cayetanensis

Houbové infekce

  • léčba a profylaxe pneumonie způsobované Pneumocystis jirovecii (dříve identifikované jako P. carinii, často vídané u pacientů se sníženou imunitou, včetně těch s HIV/AIDS)

Bezpečnost

Existují určité obavy ohledně používání kotrimoxazolu, jsou ovšem spojovány jak s častými slabými alergickými reakcemi, tak s vážnými nežádoucími účinky, například Stevens-Johnsonovým syndromem, myelosupresí, mydriázou, agranulocytózou a s těžkým poškozením jater (cholestatická hepatóza, hepatitida, nekróza, náhlé selhání jater). Kvůli vytěsňování bilirubinu z albuminu se zvyšuje riziko kernikteru u plodu během posledních 6 týdnů těhotenství. Byly hlášeny také poruchy ledvin až jejich selhání a anurie. Tyto vedlejší účinky se objevují hlavně u starších osob a mohou být smrtelné (Joint Formulary Committee, 2004). Kyseliny listová a folinová byly shledány rovnocenně účinné při redukci nežádoucích účinků kotrimoxazolu. Proto pokud nebudou nalezeny nové důkazy pro to, že by dražší kyselina folinová byla účinnější, zůstává preferovanou metodou léčby podávání kyseliny listové.

V některých zemích se kotrimoxazol přestal používat kvůli svým toxickým účinkům.

Proto současná pravidla Committee on Safety of Medicines (CSM) doporučují omezit použití kotrimoxazolu na tyto případy:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Co-trimoxazole na anglické Wikipedii.

  • Rossi S, editor. Australian Medicines Handbook 2004. Adelaide: Australian Medicines Handbook; 2004. ISBN 0-9578521-4-2.
  • British National Formulary, 51st edition (April 20, 2006). London: British Medical Association and Royal Pharmaceutical Society of Great Britain; 2006. ISBN 0-85369-668-3
  • briandeer.com Newspaper campaign over adverse events; 1994-
  1. ↑ Bushby SRM, Hitchings GH. Trimethoprim, a sulphonamide potentiator. Brit J Pharmacol. 1968, roč. 33, čís. 1, s. 72. PMID 5301731. 
  2. ↑ Böhni E. Vergleichende bakteriologische untersuchungen mit der Kombination Trimethoprim/Sulfamethoxazole in vitro und in vivo. Chemotherapy. 1969, roč. 14, čís. Suppl, s. 1. DOI 10.1159/000220651. PMID 4908562. 
  3. ↑ Böhni E. Chemotherapeutic activity of the combination of trimethoprim and sulfamethoxazole in infections of mice. Postgrad Med J. 1969, roč. 45, čís. Suppl, s. 18. PMID 4902845. 
  4. ↑ Brumfitt W, Hamilton-Miller JM. Limitations of and indications for the use of co-trimoxazole. J Chemother. February 1994, roč. 6, čís. 1, s. 3–11. PMID 8071675. 
  5. ↑ Kremers P, Duvivier J, Heusghem C. Pharmacokinetic studies of co-trimoxazole in man after single and repeated doses. J Clin Pharmacol. 1974, roč. 14, s. 112–117. 
  6. ↑ Brumfitt W, Hamilton-Miller JM. Reassessment of the rationale for the combinations of sulphonamides with diaminopyrimidines. J Chemother. December 1993, roč. 5, čís. 6, s. 465–9. PMID 8195839. 
  7. ↑ Co-trimoxazole use restricted. Drug Ther Bull. December 1995, roč. 33, čís. 12, s. 92–3. DOI 10.1136/dtb.1995.331292. PMID 8777892. 
  8. ↑ Falagas ME, Grammatikos AP, Michalopoulos A. Potential of old-generation antibiotics to address current need for new antibiotics. Expert Rev Anti Infect Ther. October 2008, roč. 6, čís. 5, s. 593–600. DOI 10.1586/14787210.6.5.593. PMID 18847400. 
  9. ↑ Lagrange-Xélot M, Porcher R, Sarfati C, et al. Isosporiasis in patients with HIV infection in the highly active antiretroviral therapy era in France. HIV Med.. February 2008, roč. 9, čís. 2, s. 126–30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-05. DOI 10.1111/j.1468-1293.2007.00530.x. PMID 18257775.  Archivováno 5. 3. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy