Kottické Alpy

Kottické Alpy Alpes Cottienes Alpi Cozie
Kottické Alpy
Nejvyšší bod	3 841 m n. m. (Monte Viso)
Nadřazená jednotka	Západní Alpy
Sousední jednotky	Grajské Alpy, Dauphineské Alpy, Přímořské Alpy, Queyras, Pádská nížina
Podřazené jednotky	Orsiera, Monte Viso, Oronaye, Queyras, Chambeyron
Světadíl	Evropa
Stát	Itálie Itálie Francie Francie
Horniny	serpentinit, rula, žula, vápenec
Povodí	Dora Riparia, Stura, Durance, Arc, Pád
Souřadnice	44°38′43″ s. š., 7°5′30″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kottické Alpy (francouzsky Alpes Cottienes, italsky Alpi Cozie) jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území. Nejvyšším vrcholem je výrazný vrchol Monte Viso (3841 m), který markantně převyšuje své okolí. Horopisně se pohoří řadí do Západních Alp. Vzhledem k jižní poloze se v masivu nenacházejí ledovce, pouze s výjimkou nejvyššího vrcholu.

Poloha

Severní hranici tvoří údolí Valle di Susa, kterým protéká řeka Dora Riparia. Ta odděluje Kottické Alpy od Grajských Alp. Jih je vymezen dolinou řeky Stura, která od sebe dělí masivy Kottických a Přímořských Alp. Na západě sousedí s Dauphineskými Alpami, od kterých je dělí údolí řeky Durance (již na francouzském území). Východní hranice není zcela jasná, protože se zde hory pozvolna klesají do Pádské nížiny. Od východu jsou do pohoří vetkány velké doliny jako např. Valle Maira, Valle del Po, Valle del Ghisone nebo Valle Varaita.

Geologie

Geologická stavba pohoří je velmi složitá. Dá se říci, že co údolí, to jiné složení. Hlavním stavebním kamenem je zelený nerost serpentinit. Leží zde také velké vrstvy ruly a žuly. V okolí skupiny Orsiera se hojně vyskytuje také vápenec. Geologicky je tedy masiv velmi pestrý.

Členění

Plošně se jedná o jedno z největších pohoří v Alpách. Zaujímá rozlohu 6900 km². Geograficky se dělí na několik samostatných masivů. Sever území ovládá vápencové pohoří Orsiera. Na jih od velkého údolí Chisone leží opuštěné hory skupin Queyron a Ramiere. Nejvyšší masiv Monte Viso leží blízko francouzské hranice, takřka uprostřed pohoří. Mezi údolími Varaita a Maira se nalézá ostře formované masivy Chambeyron a Oronaye. Ve Francii najdeme skupinu Chaberton ležící poblíž silničního sedla Montgenevre (1850 m) a nad městem Briançon. Dále zde leží menší skupiny Parpalion, Chambeyron a Rochebrune, patřící pod masiv Queyras.

Vrcholy

Průsmyky

Hlavními průsmyky Kottických Alp jsou:

název	místo	sjízdnost	nadmořská výška [m]
Col de Sommeiller, (it. Colle del Sommeiller)	mezi Bramans a Bardonecchia	štěrková silnice	2 962
Col de la Traversette	mezi Abriès a Crissolo	štěrková silnice	2 950
Col d'Ambin, (it. Colle d'Ambin)	mezi Bramans a Exilles	stezka	2 854
Col de St Veran	mezi údolím Queyras a údolím Valle Varaita	pěší stezka	2 844
Col du Parpaillon	mezi údolím Queyras a údolím řeky Ubaye	štěrková cesta	2 780
Col d'Étache (it. Colle d'Etiache)	mezi Bramans a Bardonecchia	štěrková stezka	2 787
Col Agnel, (it. Colle dell'Agnello)	mezi údolím Queyras a údolím Valle Varaita	silnice	2 744
Col Girardin	mezi údolím Queyras a údolím řeky Ubaye	štěrková cesta	2 699
Col de Sautron	mezi Barcelonnette a údolím Valle Maira	štěrková cesta	2 689
Col du Longet, (it. Colle del Longet)	z údolí Ubaye do údolí Valle Varaita	štěrková cesta	2 672
Col de Mary	z údolí Ubaye do údolí Valle Maira	štěrková cesta	2 654
Col d'Abriès	z Abriès do Perosa	štěrková cesta	2 650
Col de la Roue	z Modane do Bardonecchia	štěrková cesta	2 566
Col du Fréjus, (it. Colle del Fréjus)	z Modane do Bardonecchia	prašná silnice	2 542
Col de Clapier, (it. Colle Clapier)	z Bramans do údolí řeky Susa	štěrková cesta	2 491
Col d'Izoard	z Briançon do údolí Guil	silnice	2 388
Col Lacroix, (it. Colle della Croce)	mezi Abriès a Val Pellice	štěrková cesta	2 299
Col du Petit Mont-Cenis, (it. Colle del Piccolo Moncenisio)	z Bramans do Moncenisio	štěrková cesta	2 184
Colle delle Finestre	mezi údolím Val Chisone a údolím řeky Susa	silnice	2 178
Col de Vars	z údolí Ubaye do údolí Queyras	silnice	2 115
Col du Mont Cenis, (it. Colle del Moncenisio)	mezi Lanslebourg a údolím řeky Susa	silnice	2 101
Colle del Sestriere	mezi údolím Val Chisone a údolím řeky Susa	silnice	2 021
Col de Larche(it. Colle della Maddalena	mezi údolím řeky Ubaye a údolím řeky Stura di Demonte	silnice	1 991
Col de Montgenèvre	z Briançon do údolí řeky Susa	silnice	1 854
Col de l'Échelle	z Briançon do Bardonecchia	silnice	1 760

Ochrana přírody

Nejcennější oblast Kottických Alp byla vyhlášena jako Parc naturel regional de Queyras. Plocha parku činí 60 000 ha a leží zde množství štítů převyšujících hranici 3000 metrů. Panuje zde drsné klima, které je vhodné pouze pro odolné druhy horské fauny a flory. Původní horské vesnice jsou významnými prvky lidové architektury. Výchozím bodem a centrem Queyras je město Guillestre. Za městem se nachází propast Combe du Queyras, která je až 400 metrů hluboká. Do parku patří také oranžové skalní věže Casse Déserte nacházející se poblíž sedla Col d'Izoard (2361 m).

Turismus

Například pro samotné Italy jsou Kottické Alpy méně navštěvované a ne tolik známé jako sousední Grajské Alpy. Síť horských chat nalezneme pouze v okolí masivu Monte Viso, údolí Maira a ve skupině Orsiera. Jinde jich je jen poskrovnu. Podobné je to i s turisticky vyznačenými cestami. Kolem masivu Monte Viso vede známá trekingová trasa Tour de Monte Viso.

Zajištěné cesty

V masivu je také možnost vyžití pro milovníky cest typu via ferrata.

• Via ferrata degli Alpini (Monte Oronaye, obtížnost D)
• Via ferrata del Rouas (Les Rouas Pian del Colle, obtížnost D)
• Via ferrata Rocca Senghi (Rocca Senghi, obtížnost D/E)
• Via ferrata Carlo Giorda (Monte Pirchiriano, obtížnost C)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cottian Alps na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kottické Alpy na Wikimedia Commons