Kottické Alpy

Kottické Alpy
Alpes Cottienes
Alpi Cozie
Kottické Alpy a Monte Viso
Kottické Alpy

Nejvyšší bod3 841 m n. m. (Monte Viso)

Nadřazená jednotkaZápadní Alpy
Sousední
jednotky
Grajské Alpy, Dauphineské Alpy, Přímořské Alpy, Queyras, Pádská nížina
Podřazené
jednotky
Orsiera, Monte Viso, Oronaye, Queyras, Chambeyron

SvětadílEvropa
StátItálieItálie Itálie
FrancieFrancie Francie
Horninyserpentinit, rula, žula, vápenec
PovodíDora Riparia, Stura, Durance, Arc, Pád
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kottické Alpy (francouzsky Alpes Cottienes, italsky Alpi Cozie) jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území. Nejvyšším vrcholem je výrazný vrchol Monte Viso (3841 m), který markantně převyšuje své okolí. Horopisně se pohoří řadí do Západních Alp. Vzhledem k jižní poloze se v masivu nenacházejí ledovce, pouze s výjimkou nejvyššího vrcholu.

Poloha

Severní hranici tvoří údolí Valle di Susa, kterým protéká řeka Dora Riparia. Ta odděluje Kottické Alpy od Grajských Alp. Jih je vymezen dolinou řeky Stura, která od sebe dělí masivy Kottických a Přímořských Alp. Na západě sousedí s Dauphineskými Alpami, od kterých je dělí údolí řeky Durance (již na francouzském území). Východní hranice není zcela jasná, protože se zde hory pozvolna klesají do Pádské nížiny. Od východu jsou do pohoří vetkány velké doliny jako např. Valle Maira, Valle del Po, Valle del Ghisone nebo Valle Varaita.

Geologie

Geologická stavba pohoří je velmi složitá. Dá se říci, že co údolí, to jiné složení. Hlavním stavebním kamenem je zelený nerost serpentinit. Leží zde také velké vrstvy ruly a žuly. V okolí skupiny Orsiera se hojně vyskytuje také vápenec. Geologicky je tedy masiv velmi pestrý.

Členění

Plošně se jedná o jedno z největších pohoří v Alpách. Zaujímá rozlohu 6900 km². Geograficky se dělí na několik samostatných masivů. Sever území ovládá vápencové pohoří Orsiera. Na jih od velkého údolí Chisone leží opuštěné hory skupin Queyron a Ramiere. Nejvyšší masiv Monte Viso leží blízko francouzské hranice, takřka uprostřed pohoří. Mezi údolími Varaita a Maira se nalézá ostře formované masivy Chambeyron a Oronaye. Ve Francii najdeme skupinu Chaberton ležící poblíž silničního sedla Montgenevre (1850 m) a nad městem Briançon. Dále zde leží menší skupiny Parpalion, Chambeyron a Rochebrune, patřící pod masiv Queyras.

Vrcholy

Monte Viso ze sedla Col Vallante
  • Monte Viso (3841 m)
  • Viso di Vallante (3672 m)
  • Visolotto (3353 m)
  • Pic de Rochebrune (3320 m)
  • Bric Froid (3302 m)
  • Grand Glaiza (3293 m)
  • Roc del Boucher (3285 m)
  • Grande Aiguillette (3284 m)
  • Punta Rognosa (3279 m)
  • Punta Clapiera (3266 m)
  • Cime de Chabrières (3246 m)
  • Punta Barraco (3237 m)
  • Cime de Clausis (3230 m)
  • Pain de Sucre (3208 m)
  • Mont Granero (3170 m)
  • Punta Michelis (3154 m)
  • Mont Platasse (3149 m)
  • Pic du Thabor (3144 m)
  • Cima di Pienasea (3132 m)
  • Monte Chaberton (3131 m)
  • Grand Queyras (3114 m)
  • Pic de Terre Noire (3100 m)
  • Monte Ferra (3094 m)
  • Pic de Foréant (3081 m)
  • Punta Tre Chiosis (3080 m)
  • Pic de Petit Rochebrune (3078 m)
  • Rocher de la Marquise (3071 m)
  • Pelvo d'Elva (3064 m)
  • Monte Faraut (3046 m)
  • Mont Albergian (3040 m)
  • Grand Queyron (3038 m)
  • Bric Ghinivert (3037 m)
  • Mont Barifreddo (3028 m)
  • Pic de Caramantran (3026 m)
  • Monte Chersogno (3026 m)
  • Turge de la Suffie (3024 m)
  • Cima Sebolet (3023 m)
  • Rocca Bianca (3021 m)
  • Viso Mozzo (3019 m)
  • Cima Delle Lobbie (3015 m)
  • Mont Orsiera (2878 m)
  • Punta Cornour (2868 m)

Průsmyky

Colle d'Agnello/Col Agnel, 2,744 m

Hlavními průsmyky Kottických Alp jsou:

názevmístosjízdnostnadmořská
výška [m]
Col de Sommeiller, (it. Colle del Sommeiller)mezi Francie Bramans a Itálie Bardonecchiaštěrková silnice2 962
Col de la Traversettemezi Francie Abriès a Itálie Crissološtěrková silnice2 950
Col d'Ambin, (it. Colle d'Ambin)mezi Francie Bramans a Itálie Exillesstezka2 854
Col de St Veranmezi údolím Francie Queyras a údolím Itálie Valle Varaitapěší stezka2 844
Col du Parpaillonmezi údolím Francie Queyras a údolím řeky Ubayeštěrková cesta2 780
Col d'Étache (it. Colle d'Etiache)mezi Francie Bramans a Itálie Bardonecchiaštěrková stezka2 787
Col Agnel, (it. Colle dell'Agnello)mezi údolím Francie Queyras a údolím Itálie Valle Varaitasilnice2 744
Col Girardinmezi údolím Francie Queyras a údolím řeky Ubayeštěrková cesta2 699
Col de Sautronmezi Francie Barcelonnette a údolím Itálie Valle Mairaštěrková cesta2 689
Col du Longet, (it. Colle del Longet)z údolí Francie Ubaye do údolí Itálie Valle Varaitaštěrková cesta2 672
Col de Maryz údolí Francie Ubaye do údolí Itálie Valle Mairaštěrková cesta2 654
Col d'Abrièsz Francie Abriès do Itálie Perosaštěrková cesta2 650
Col de la Rouez Francie Modane do Itálie Bardonecchiaštěrková cesta2 566
Col du Fréjus, (it. Colle del Fréjus)z Francie Modane do Itálie Bardonecchiaprašná silnice2 542
Col de Clapier, (it. Colle Clapier)z Francie Bramans do Itálie údolí řeky Susaštěrková cesta2 491
Col d'Izoardz Francie Briançon do údolí Guilsilnice2 388
Col Lacroix, (it. Colle della Croce)mezi Francie Abriès a Itálie Val Pelliceštěrková cesta2 299
Col du Petit Mont-Cenis, (it. Colle del Piccolo Moncenisio)z Francie Bramans do Itálie Moncenisioštěrková cesta2 184
Colle delle Finestremezi Itálie údolím Val Chisone a údolím řeky Susasilnice2 178
Col de Varsz Francie údolí Ubaye do údolí Queyrassilnice2 115
Col du Mont Cenis, (it. Colle del Moncenisio)mezi Francie Lanslebourg a údolím řeky Susasilnice2 101
Colle del Sestrieremezi Francie údolím Val Chisone a údolím řeky Susasilnice2 021
Col de Larche(it. Colle della Maddalenamezi Francie údolím řeky Ubaye a Itálie údolím řeky Stura di Demontesilnice1 991
Col de Montgenèvrez Francie Briançon do údolí řeky Susasilnice1 854
Col de l'Échellez Francie Briançon do Itálie Bardonecchiasilnice1 760

Ochrana přírody

Casse Déserte
Chata Rifugio Quintino Sella (2640 m)

Nejcennější oblast Kottických Alp byla vyhlášena jako Parc naturel regional de Queyras. Plocha parku činí 60 000 ha a leží zde množství štítů převyšujících hranici 3000 metrů. Panuje zde drsné klima, které je vhodné pouze pro odolné druhy horské fauny a flory. Původní horské vesnice jsou významnými prvky lidové architektury. Výchozím bodem a centrem Queyras je město Guillestre. Za městem se nachází propast Combe du Queyras, která je až 400 metrů hluboká. Do parku patří také oranžové skalní věže Casse Déserte nacházející se poblíž sedla Col d'Izoard (2361 m).

Turismus

Například pro samotné Italy jsou Kottické Alpy méně navštěvované a ne tolik známé jako sousední Grajské Alpy. Síť horských chat nalezneme pouze v okolí masivu Monte Viso, údolí Maira a ve skupině Orsiera. Jinde jich je jen poskrovnu. Podobné je to i s turisticky vyznačenými cestami. Kolem masivu Monte Viso vede známá trekingová trasa Tour de Monte Viso.

Zajištěné cesty

V masivu je také možnost vyžití pro milovníky cest typu via ferrata.

  • Via ferrata degli Alpini (Monte Oronaye, obtížnost D)
  • Via ferrata del Rouas (Les Rouas Pian del Colle, obtížnost D)
  • Via ferrata Rocca Senghi (Rocca Senghi, obtížnost D/E)
  • Via ferrata Carlo Giorda (Monte Pirchiriano, obtížnost C)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cottian Alps na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

CasseDéserte501.JPG
Autor: Michel wal, Licence: CC BY-SA 3.0
Casse Déserte, Queyras, Hautes-Alpes, France
Rifugio quintino sella.JPG
Autor: Franco56, Licence: CC BY-SA 3.0
Rifugio Quintino Sella al Monviso, Crissolo, Provincia di Cuneo, Italia
Mont viso.jpg
Autor: Aleks, Licence: CC BY-SA 3.0
Mont Viso, depuis le col Valente
Colleagnello001.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Idéfix~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0

Colle d'Agnello

picture taken by user Idéfix August 2006
Monviso Cottian Alps.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Piz Bernina Aug 2008 close.jpg
Autor: Marco Zanoli (sidonius), Licence: CC BY 3.0
Piz Bernina, Schweiz, von der Diavolezza aus gesehen, August 2008