Kotvrdovice
| Kotvrdovice | |
|---|---|
 Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′18″ s. š., 16°47′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 917 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,58 km²[2] |
| Katastrální území | Kotvrdovice |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 679 07 |
| Počet domů | 311 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kotvrdovice 198 679 07 Kotvrdovice info@kotvrdovice.cz |
| Starosta | Leoš Kratochvil |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Kotvrdovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581763 |
| Kód části obce | 71129 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kotvrdovice (německy Gottfriedsschlag[4]) jsou obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží nedaleko Macochy. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na Vyškov a Prostějov. Žije zde 917[1] obyvatel.
Historie
Okolí obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Jméno obce je odvozeno od německého názvu Gottfriedsschlag, posléze Gottfriedovice, Hospřidovice a následně již vzniklo jméno, jaké známe dnes.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Gothfridslog),[6][7] kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Kotvrdovice se na listině uvádějí jako Gotfridschlag. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Kotvrdovice nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu se Senetářovem, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v obci tvrz. V roce 1480 byl majitelem Kotvrdovic Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byly Kotvrdovice až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílely Kotvrdovice osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[8][9]
Na počátku 17. století zde bylo 25 domů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1793 zde bylo už 57 domů s 292 obyvateli. V roce 1846 šlo o 112 domů a 674 obyvatel. Škola byla postavena roku 1874[10]
Za druhé světové války se staly Kotvrdovice součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byly násilně vystěhovány. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.
V roce 1954 havarovalo u obce vojenské letadlo Avia CS-199. Oba členové posádky zahynuli. Tragickou událost připomíná malý pomníček na místě havárie.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 828 | 862 | 870 | 845 | 886 | 962 | 859 | 848 | 911 | 890 | 858 | 866 | 838 | 862 | 904 |
| Počet domů | 120 | 125 | 131 | 138 | 150 | 152 | 174 | 196 | 209 | 211 | 216 | 255 | 265 | 282 | 311 |
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[13]
Společnost
Zdejší občané hrají kopanou, muži i ženy. Místní děti mají k dispozici dětský park. V obci působí ochotnický divadelní soubor Divadlo Srdcem, který během svých představení využívá unikátního otočného jeviště. Sbor dobrovolných hasičů soutěží v požárním sportu a podílí se na pořádání kulturních akcí v obci.
Dále je zde letecký klub s letištěm (veřejná plocha pro ultralehká letadla, kód LKKOTV).[14]
Pamětihodnosti
Nachází se zde kaple zasvěcená Božskému Srdci Páně, které bylo inspirací i pro obecní znak.
Rodáci
- Vladimír Kunc (1952–1977), hokejista
- Zdeněk Zouhar (1927–2011), muzikolog a hudební skladatel
Galerie
Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic
Kaple Božského Srdce Páně
Různobarevné fasády domů při hlavní ulici
Starší zástavba
Pošta a kříž
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 310.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-14]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 23 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-10-06]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 432.
- ↑ Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
- ↑ Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 111–112.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kotvrdovice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://www.aerobaze.cz/letiste/index.php?kod=LK19[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotvrdovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky Badatelny – http://www.davar.cz/badatelna/xref/let_kotvrdovice.htm
- Kotvrdovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Kotvrdovic v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Letiště "Tri sudy" Kotvrdovice Archivováno 24. 9. 2010 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic, okres Blansko
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Kotvrdovice, okres Blansko.
Znak obce Kotvrdovice: Ve stříbrném štítě z černé hradby s cimbuřím vyrůstá lípa přirozené barvy. V hradbě červené zlatě zářící srdce s černou trnovou korunou.
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Božského Srdce Páně, Kotvrdovice, okres Blansko