Koubova skála

Koubova skála
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°29′41″ s. š., 13°20′7″ v. d.
Identifikátory
Kód památky32143/4-3021 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koubova skála je archeologická lokalita nad jihovýchodním okrajem vesnice Kaliště u Švihova v okrese Klatovy. Na skalnaté kupě se zde v eneolitu nacházelo sídliště chamské kultury. Jeho archeologické stopy jsou chráněné jako kulturní památka.[1] Koubova skála patří s Teplou skálou a lokalitou objevenou roku 2008 jižně od Koubovy skály k souboru tří eneolitických sídlišť v okolí Kaliště.[2]

Lokalitu objevil roku 1900 měčínský učitel Adolf Šlégl, který zde v letech 1900–1903 provedl několik archeologických sond. Jeho výkopy poškozenou lokalitu znovu v roce 1951 prozkoumali Jiří Neustupný a Václav Čtrnáct, kteří na ní nalezli mazanici, zlomky keramiky a kamennou sekerku.[3]

Členitý buližníkový[3] skalní útvar s nadmořskou výškou 520 metrů je porostlý vzrostlým lesem. Tvoří ho množství teras a plošin s celkovou rozlohou asi 500 m². Osídleny byly pravděpodobně všechny plošiny, ale hlavní část osídlení bývala v severovýchodní části skály.[4] Součástí lokality je objekt vysekaný do skály o velikosti asi 1,5 × 1,5 metru a s hloubkou 20–30 centimetrů. Stáří a účel prohlubně není jasný. Podobné jámy byly odkryty na hradišti Dänemark, kde snad sloužily k uchovávání obilí, ale je možné, že objekt na Koubově skále vznikl až v novověku.[5]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-07]. Identifikátor záznamu 143699 : Výšinné sídliště Koubova skála. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ JOHN, Jan; KOČÁR, Petr; KŘIVÁNEK, Roman. Výsledky průzkumů chamské výšinné lokality Kaliště-Teplá skála (okr. Klatovy). In: KRIŠTUF, Petr; VAŘEKA, Pavel. Opomíjná archeologie 2007–2008. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. Dále jen Výsledky průzkumů (2010). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-923-4. S. 54.
  3. ↑ a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 71. Dále jen John (2010). 
  4. ↑ NEUSTUPNÝ, Jiří. Výzkum eneolitických sídlišť. Archeologické rozhledy. 1952, roč. IV, s. 217–220. Dostupné online. 
  5. ↑ John (2010), s. 35.

Literatura

  • JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“