Koukolova vila

Vila Rudolfa Koukoly
Koukolova vila
Koukolova vila
Základní informace
Slohneorenesance
ArchitektRudolf Koukola
Výstavba1892–1893
StavebníkRudolf Koukola
Poloha
AdresaSlavíčkova 112/21, Pelléova 112/8, Praha 6, Praha 6 - Bubeneč, ČeskoČesko Česko
UlicePelléova a Slavíčkova
Souřadnice50°5′54,85″ s. š., 14°24′27,62″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40458/1-1467 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Rudolfa Koukoly je vlastní rodinná vila pražského stavitele, která stojí v Praze 6-Bubenči na rohu ulic Pelléova a Slavíčkova. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu se zahradou a oplocením.[1]

Historie

Novorenesanční vilu postavil v letech 1892–1893 pražský architekt a stavitel Rudolf Koukola pro svoji rodinu.[1][pozn. 1] Jako první obyvatelkou vily je v letech 1892–1912 uváděna Klementina Koukolová (manželka stavitele a dcera Marie Knoblochové, první obyvatelky vily později známé jako Pelléova), od roku 1914 je ve vile uváděna Klementina Kostrbová.[2]

Popis

Dvoupodlažní novorenesanční vila s boční terasou v patře stojí volně v malé zahradě na rohovém pozemku. Zahrada je obehnaná oplocením s dekorativně tvarovanými pruty.[1]

Hlavní vstup z ulice Slavíčkova (původně Mánesova) je zvýrazněný rizalitem a tvoří jej novorenesanční portál se štukovým dekorativním vlysem a římsou nesenou volutovými konzolkami. Světlíkové okénko nad touto římsou má segmentový štít s volutově stáčenými úseky římsy.[1]

V přízemí člení fasádu nárožní bosáž, v patře jsou při nárožích kanelované pilastry na soklech; obě patra jsou pak oddělena vlysem se sgrafitovým dekorem a římsou. Okna rámuje profilovaná šambrána, pod nadokenní římsou je malovaný dekorativní vlys. Druhý vstup na boční straně domu má podobu přisazeného pavilonku zakrytého zvlněnou stříškou, který je na nárožích osazen štukovými vázami.[1]

Interiér obsahuje skleněnou lodžii a zimní zahradu. V jedné z místností v přízemí je mramorový krb, v další malovaný fabionový strop. Tuto malbu tvoří ornamentální vlys s ovocem po obvodu a ornamentální dekor uvnitř pole. Dochovány zůstaly též hodnotné dveře s leptaným sklem.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Památkový ústav a Čelakovský v Dějinách Bubenče uvádějí tvar jména stavitele „Koukol“, Vlček v Encyklopedii stavitelů tvar „Koukola“ a na náhrobku stavitele je uvedeno jméno „Koukola“.

Reference

  1. ↑ a b c d e f Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152528, rejstříkové číslo ÚSKP 40458/1-1467. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online
  2. ↑ Jaromír Čelakovský a kol.: Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec hlav. města Prahy. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. S. 194.

Literatura

  • ČELAKOVSKÝ, Jaromír, ed., TEIGE, Josef, ed. a VOJTÍŠEK, Václav, ed. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec hlav. města Prahy, 1907-1938. 10 sv. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. S. 194
  • VLČEK, Pavel, ed. et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 328

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha, Bubeneč, vila čp. 112.JPG
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: