Koulenka (Globularia)

Jak číst taxoboxKoulenka
alternativní popis obrázku chybí
Koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodkoulenka (Globularia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Globularia vulgaris z roku 1772

Koulenka (Globularia) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Jsou to vytrvalé byliny až keře s tuhými jednoduchými listy a většinou modrými květy v hustých kulovitých hlávkách. Plodem je nažka. Rod zahrnuje 29 druhů a je rozšířen v Evropě, západní Asii, severní Africe a Makaronésii. Koulenky se vyskytují v alpínských polohách vysokých hor i v teplomilné středomořské vegetaci. V České republice roste jediný druh, koulenka prodloužená. Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky. V tradiční medicíně jsou využívány jen málo.

Popis

Koulenky jsou nízké keře, polokeře nebo vytrvalé byliny s dřevnatou bází. Listy jsou jednoduché, kožovité, kopinaté až okrouhlé nebo lžicovité, někdy na okraji vykrajované nebo s několika zuby v horní části, lysé. Lodyžní listy jsou střídavé, spodní často nahloučené v přízemní růžici. Květy jsou většinou modré, řidčeji bílé nebo růžové (u marockého druhu G. nainii žluté),[1] dvoustranně souměrné, uspořádané ve vrcholové, husté, kulovité nebo zploštělé hlávce. Květenství vyrůstají buď na vrcholu hlavní lodyhy, nebo na koncích krátkých postranních větví, přičemž sterilní vrchol hlavní lodyhy pokračuje v růstu. Kalich je trubkovitý, hluboce členěný na 5 přibližně stejných, špičatých cípů, přitiskle chlupatý. Koruna je trubkovitá, dvoupyská, přesahující kalich. Horní pysk je zakončený 3 zuby nebo hluboce dřípený, dolní tvořený 2 čárkovitými cípy a kratší než horní, někdy redukovaný nebo jen jednolaločný. Tyčinky jsou 4, přirostlé v korunní trubce a dalece vyčnívající. Semeník je svrchní, jednopouzdrý, vejcovitý, s jednoduchou, na vrcholu krátce rozeklanou čnělkou. Plodem je nažka obklopená vytrvalým kalichem.[2][3]

  • Vrcholové květenství koulenky prodloužené

    Vrcholové květenství koulenky prodloužené

  • Detail květů koulenky srdcolisté

  • Koulenka vrbová (Globularia salicina), keřovitý druh rozšířený v Makaronésii

    Koulenka vrbová (Globularia salicina), keřovitý druh rozšířený v Makaronésii

  • Kanárský keřovitý druh Globularia ascanii s květenstvími na postranních větévkách

    Kanárský keřovitý druh Globularia ascanii s květenstvími na postranních větévkách

  • Horský, nízce rostoucí druh koulenka plazivá (Globularia repens)

    Horský, nízce rostoucí druh koulenka plazivá (Globularia repens)

Rozšíření

Koulenka našedlá (Globularia incanescens), endemit severních Apenin

Rod koulenka zahrnuje 29 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Africe.[4] V České republice se vyskytuje pouze koulenka prodloužená (G. bisnagarica), rostoucí na zásaditých půdách v teplých oblastech.[2] Druh je rozšířen v teplejších oblastech Evropy, na východ zasahuje na Kavkaz a do Zavolží. V Evropě roste celkem 15 druhů koulenek, z nichž většina je rozšířena v jihoevropských pohořích a Středomoří. Ve vyšších polohách Alp roste koulenka bezlistá (G. nudicaulis) a koulenka srdcolistá (G. cordifolia), v jihozápadní části pohoří také koulenka plazivá (G. repens).[5] Podobná skladba druhů je i v Pyrenejích. V Karpatech je rod zastoupen málo. V jižní části karpatského oblouku roste koulenka srdcolistá, s izolovanou arelou na Slovensku v oblasti Velké Fatry. V jihovýchodní části Alp, Apeninách a pohořích jihovýchodní Evropy roste koulenka chudobkolistá (G. meridionalis). V severní části Apenin se vyskytuje endemický druh koulenka našedlá (G. incanescens). Zajímavý je výskyt endemického druhu Globularia vulgaris na švédských ostrovech Öland a Gotland v Baltském moři. Popsal jej jako jeden z prvních druhů rodu již Carl Linné.[4][6][7]

V celém Středomoří je rozšířena koulenka křovitá (G. alypum), keřovitě rostoucí druh dosahující výšky až 80 cm.[8] Několik velkolistých druhů podobného habitu roste v Makaronésii: koulenka vrbová (G. salicina) na Kanárských ostrovech a Madeiře, G. ascanii a G. sarcophylla na Kanárech a G. amygdalifolia na Kapverdách. Ve Středomoří se vyskytuje větší počet endemických druhů: G. linifolia na Pyrenejském poloostrově, G. spinosa na jihovýchodě a G. borjae na středovýchodě Španělska, G. majoricensis na severní Mallorce, G. neapolitana v jižní Itálii a G. stygia v řeckých horách na severu Peloponésu. Koulenka chlupokvětá (G. trichosantha) je rozšířena od Bulharska až po Írán. Několik druhů je rozšířeno v Turecku a přilehlých zemích jihozápadní Asie. Globularia arabica je mimořádně suchomilný druh, rozšířený v severní Africe včetně saharských zemí, Sýrii, Jemenu a Somálsku. V marockém Atlasu rostou dva endemické druhy.[4]

  • Vysokohorský druh koulenka srdcolistá

    Vysokohorský druh koulenka srdcolistá

  • Koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)

    Koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)

  • Koulenka vrbová (Globularia salicina) na Tenerife

    Koulenka vrbová (Globularia salicina) na Tenerife

  • Pouštní druh Globularia arabica

    Pouštní druh Globularia arabica

Taxonomie

Rod Globularia je v rámci čeledi Plantaginaceae řazen do tribu Globularieae. Nejblíže příbuzným rodem je Poskea (2 druhy s rozšířením v Somálsku, Jemenu a Sokotře). Rod Globularia byl na základě odlišnosti morfologických znaků tradičně řazen do samostatné čeledi Globulariaceae. Od převážné většiny ostatních rodů čeledi Plantaginaceae (resp. Scrophulariaceae) se mj. odlišuje jednopouzdrým semeníkem a typem plodů (nažka).[3] Podle výsledků fylogenetických studií tvoří společně s rodem Poskea monofyletickou vývojovou větev, vnořenou mezi jiné vývojové větve čeledi Plantaginaceae.[9]

Zástupci

  • koulenka chlupokvětá (Globularia trichosantha)
  • koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)
  • koulenka křovitá (Globularia alypum)
  • koulenka našedlá (Globularia incanescens)
  • koulenka plazivá (Globularia repens)
  • koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica, syn. G. punctata)
  • koulenka srdcolistá (Globularia cordifolia)
  • koulenka bezlistá (Globularia nudicaulis)
  • koulenka vrbová (Globularia salicina)[10][11][12]
Koulenka chlupokvětá (G. trichosantha) jako skalnička

Význam

Koulenka prodloužená je občas pěstována jako zahradní trvalka a skalnička, často pod starším názvem Globularia punctata. Jako atraktivní skalničky bývají pěstovány i jiné, vesměs horské druhy, jako je koulenka plazivá (G. repens), koulenka bezlistá (G. nudicaulis), koulenka srdcolistá (G. cordifolia), koulenka chlupokvětá (G. trichosantha), koulenka našedlá (G. incanescens) a jiné.[13][11][14] Rostliny jsou světlomilné a vyžadují jako většina ostatních alpínek dobře drenovanou půdu a některé i vápenatý substrát. Množí se většinou únorovým výsevem semen nebo dělením trsů v září či na jaře. Lze použít také řízkování polovyzrálými řízky v létě.[11][15] V jižní Evropě a subtropických oblastech jsou občas jako okrasné stálezelené keře pěstovány teplomilné druhy, pocházející ze Středomoří nebo Makaronésie. Oblíbená je zejména koulenka Globularia × indubia, přirozeně se vyskytující kříženec dvou keřovitě rostoucích kanárských druhů.[16]

Středomořská koulenka křovitá (G. alypum) je občas využívána v tradiční medicíně jako demulgens, ke zvlhčení sliznic a na různé kožní neduhy.[17]

  • Koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)

    Koulenka chudobkolistá (Globularia meridionalis)

  • Koulenka Globularia dumulosa v botanické zahradě v Belgii

    Koulenka Globularia dumulosa v botanické zahradě v Belgii

Odkazy

Reference

  1. ↑ PELTIER, Jean-Paul. Globularia nainii [online]. Plant Biodiversity of South-Western Morocco, 2019. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  3. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. (německy) 
  6. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ TUTIN, Thomas G. et al. Flora Europaea 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1972. ISBN 978-0521084895. (anglicky) 
  8. ↑ SANDRO, Pignatti (ed.). Flora d'Italia. Vol. 3. [s.l.]: Edagricole, 1982. (italsky) 
  9. ↑ ALBACH, D.C.; MEUDT, H.M.; OXELMAN, B. Piercing together the"new" Plantaginaceae. American Journal of Botany. 2005, čís. 92(2). Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973. 
  12. ↑ Botany.cz [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky) 
  14. ↑ SLABÝ, Pavel. Globularia [online]. Plzeň: Databáze skalniček [cit. 2022-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28. 
  15. ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  16. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  17. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. CRC world dictionary of palms. [s.l.]: CRC Press, 2017. ISBN 978-1-4987-8283-8. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Globularia cordifolia Bohinj.JPG
Autor: Pinky sl, Licence: CC BY-SA 3.0
Globularia cordifolia (sl:Srčastolistna mračica)
Globularia ascanii kz2.JPG
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Globularia ascanii in Jardín Botánico Canario Viera y Clavijo
Globularia arabica kz10.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Globularia arabica in Tanant (Béni Mellal-Khénifra, Morocco)
Flora Appennino Tosco Emiliano 007.JPG
Autor: Innocenti.rob, Licence: CC BY-SA 3.0
Flowers on mount "Gomito" - Apennine Mountains - Italy
球花屬 Globularia dumulosa -比利時 Ghent University Botanical Garden, Belgium- (9200882306).jpg
Autor: 阿橋 HQ, Licence: CC BY-SA 2.0
球花屬 Globularia dumulosa [比利時 Ghent University Botanical Garden, Belgium]
GlobulariaNudicaulis.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Globularia vulgaris - Globularia - Globulaire. (Common globe daisy) (NYPL b14444147-1130863).tiff
* Title page of vols. 2-5: Hortus Romanus secundum systema Turnefortii a Nicolao Martellio Linneanis characteribus expositus, adjectis singularum plantarum analysi ac viribus ; species suppeditabat ad describebat Liberatus Sabbati. Title page of vols. 6-8: Hortus Romanus a Nicolao Martellio ; species suppeditabat ac describebat Constantinus Sabbati. Engraved colored vignette on t.-p. of each volume.
  • Citation/Reference: Pritzel (2nd) 1976
Globularia punctata 2 RF.jpg
Autor: Robert Flogaus-Faust, Licence: CC BY 4.0
Common ball flower (Globularia punctata, also frequently named Globularia bisnagarica), Sentiero del Sole near Limone sul Garda, Italy
Globularia salicina kz4.JPG
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Globularia salicina in Lomo de Molinio, Tenerife, Canary Islands
Globularia salicina 1.jpg
Autor: scott zona, Licence: CC BY 2.0
Globularia salicina, Anaga Rural Park, north coast, near Taganana, Tenerife, Canary Islands, Spain.
Globularia repens - Flickr - S. Rae.jpg
Autor: S. Rae from Scotland, UK, Licence: CC BY 2.0
Col de Pierre St Martin, Pyrénées-Atlantiques, France
Globularia bisnagarica sl2.jpg
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 3.0
Habitus

Taxon: Globularia bisnagarica (sensu Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9; det. M. A. Fischer 2014-04-05)
Location: Windener Kirchberg, Winden am See, district Neusiedl am See, Burgenland, Austria - ca. 160 m a.s.l.

Habitat: dry grassland