Kounice (zámek, okres Kutná Hora)

Kounice
Nádvorní strana zámku
Nádvorní strana zámku
Základní informace
Slohnovorenesanční
Výstavba2. polovina 16. století
Přestavba1674
StavebníkJaroslav starší Lukavecký z Lukavce
Další majiteléTrčkové z Lípy
Valdštejnové
Poloha
AdresaKounice čp. 9, Vlastějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kounice
Kounice
Další informace
Rejstříkové číslo památky17884/2-1212 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kounice jsou zámek ve stejnojmenné vesniciVlastějovic východně od Zruče nad Sázavouokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Zámek byl založen ve druhé polovině šestnáctého století jako vrchnostenské sídlo malého panství Jaroslavem starším Lukaveckým z Lukavce. Po roce 1611 ztratil sídelní funkci, sloužil potřebám správy hospodářského dvora a koncem osmnáctého století byla zámecká budova upravena na byty. Spolu se sousední sýpkou je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Ves Kounice bývala v patnáctém a šestnáctém století součástí různých panství. Před vznikem samostatného kounického statku patřila k Hněvkovicím v držení Bedřicha Lukaveckého z Lukavec. Po otcově smrti se jeho synové roku 1574 rozdělili o majetek, z nějž Kounice a další tři vesnice dostal Jaroslav starší Lukavecký z Lukavce. Za své sídlo si zvolil Kounice, kde založil malý renesanční zámek. První písemná zmínka o zámku pochází z roku 1611 a nachází se ve smlouvě, kterou Jan starší Lukavecký prodal Kounice s příslušenstvím Marii Magdaleně Trčkové z Lípy. Kounice poté byly až do konfiskace trčkovských panství příslušenstvím vlastějovického statku. Přestože tak kounický zámek ztratil sídelní funkci, byl i nadále udržován.[2]

V roce 1636 koupil Vlastějovice s Kounicemi Adrian z Enkenfurtu, ale už následujícího roku je přenechal Ladislavu Burianovi z Valdštejna. Ve druhé polovině sedmnáctého století zámek vlastnil Jan Marek Putz z Adlersthurnu, který pověřil stavitele Vavřince Brtnického, aby budovu přestavěl v barokním slohu pro potřeby správy přilehlého hospodářského dvora.[2]

Dvůr byl na konci osmnáctého století rozparcelován a zámek upraven na byty nových majitelů půdy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století zámek sloužil jako školní budova a ve druhé polovině dvacátého století jej využívalo Jednotné zemědělské družstvo Pertoltice.[2]

Stavební podoba

Areál dvora se zámkem stojí na jihozápadním okraji vesnice.[3] Z jeho budov jsou památkově chráněny jen zámek (čp. 9) s přilehlou přilehlou sýpkou.[4]

Jednopatrová zámecká budova má půdorys písmena L a mansardovou střechu. Starší a původem renesanční západní křídlo obsahovalo předsíň zaklenutou plackovou klenbou a černou kuchyni v patře (taktéž s plackovou klenbou). Severní trakt křídla je podsklepený. Severní křídlo bylo postaveno při pozdně barokní přestavbě. V přízemí obsahuje dvě místnosti, do nichž se vstupovalo z jižní arkádové chodby tvořené třemi stlačenými oblouky. Přízemní prostory severního křídla mají plackové klenby, zatímco pokoje v patře jsou plochostropé. V jedné z místností rozdělené mladší příčkou se dochovala barokní podlaha s prkny uspořádanými do osmiúhelníku. Na budově jsou patrné fragmenty barokních fasád, nárožní bosování a ploché šambrány oken. Do zdi severního průčelí je vložena pískovcová deska s nápisem „WYSTAWENO GEST OD MYSTA WAWRINCE BRTNICKEHO 1674“. Na budovu přímo navazuje podsklepená sýpka s průčelími v klasicistním stylu a se sedlovou střechou. Vstupuje se do ní pískovcovým neprofilovaným portálem z arkádové chodby.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Identifikátor záznamu 128553 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Kounice – zámek, s. 220–221. 
  3. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  4. a b Zámeček [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Kounice (Vlastejovice) A. Zamek.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: