Kounická hrobka nebo také Kaunická, případně Kaunitzká hrobka je pohřebiště české větve starého šlechtického rodu Kaunitzů (Kouniců, Kauniců) v kryptě kostela sv. Barbory, který se nachází na hřbitově přibližně jeden kilometr jihovýchodně od zámku Zahrádky v okrese Česká Lípa. Hrobka byla postavena v roce 1803, kdy byl majitelem tamního panství Michael Josef Karel z Kaunitz (1745–1820). Naposledy se v ní pohřbívalo v roce 1943. Po druhé světové válce byl potomkům z rodu Liechtensteinů majetek zkonfiskován. Vlastníkem kostela s hrobkou je Římskokatolická farnost Holany. Hrobka je veřejnosti nepřístupná.
Kostel sv. Barbory je původně renesanční stavba zbudovaná kolem roku 1550 na půdorysu latinského kříže. Později byla zbarokizována.[4]
V roce 1803 si Kaunitzové nechali vystavět podzemní hrobku.[1] V roce 1888 proběhla betonová úprava. Vstup do hrobky je na východní straně kostela. Za dveřmi a mříží je sklenutá prostora schodiště s oltářem v západní části. Samotná pohřební komora má tunelový tvar. Jednu polovinu tvoří 27 regálů na rakve ve třech řadách.[1] Využité regály uzavírají náhrobní desky se šlechtickým titulem, jménem, datem úmrtí pohřbeného v němčině. V druhé – přístupové polovině krypty naproti regálům visí na stěnách pohřební stuhy.
Před hrobkou na hřbitově jsou tři náhrobky s kříži, kde byli pohřbeni příslušníci příbuzného rodu Hohenlohe.
Seznam pohřbených
V hrobce bylo pohřbeno patnáct osob,[1] z nichž čtrnáct bylo urozených. Jako poslední byla v hrobce pohřbena v roce 1943 dlouholetá služebná a vychovatelka dětí Helen Dallaová.[5] Ta v následující tabulce není uvedena. Moravští Kaunitzové i někteří jejich příbuzní z české linie byli pohřbeni v hrobce pod kaplí sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6][7][3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Kaunitzů, modře Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitzů, kteří mají navíc zvláštní číslování. Žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé novozámeckého panství a statku, zeleně osoby pohřbené na hřbitově.
První písemná zmínka o předcích se váže k roku 1109.[8] Zde jsou generace počítány až od Oldřicha V. (mladšího) z Kaunitz (1569–1617), který nechal postavit renesanční zámek ve Slavkově.[9] Jeho syny se rodina rozdělila na dvě linie. Starší syn Bedřich (1597–1627) založil českou linii. V další generaci byl Rudolf (1617–1664) povýšen v roce 1664 do říšského hraběcího stavu.[10][11] V roce 1700 byla česká linie povýšena i do českého hraběcího stavu.[11] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. U princů Hohenlohe je uvedena generace po matce a je v závorce. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Seznam není kompletní.
Po-řadí
Gene-race
Jméno pohřbeného
Datum a místo narození
Otec
Datum a místo sňatku, choť
Pohřeb a uložení do hrobky
Poznámky
Datum a místo úmrtí
Matka
1.
6.
Jan Adolf II. z Kaunitz
10. 8. 1750 Praha
Jan Adolf I. z Kaunitz 4. 12. 1698 Praha[12][pozn. 2] – 30. 6. 1771
21. 11. 1775 Praha: Marie Eleonora z Mansfeld-Vorderortu 23. 9. 1757 Praha[13][pozn. 3] – 26. 2. 1815 Praha
Pohřben 30. 6. 1824 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[14]
Pořadová čísla odpovídají pořadí v předchozí tabulce. Ve schématu není (prozatím) umístěn 4. Michael Karel z Kaunitz († 1852) a ještě jedna osoba (snad zakladatel hrobky?). Jistě však byli pohřbeni v dolní řadě vlevo.
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
1. Jan Adolf II. z Kaunitz
6. Vilém Ludvík z Kaunitz
7. Alžběta Marie z Kaunitz
Sr Hochgeboren Herr Adolf Graf von Kaunitz gest. 30. Juni 1824.
Sr Hochgeboren Herr Wilhelm Ludwig Graf von Kaunitz gest. 28. Juli 1860.
Ihre Hochgeboren Comtesse Elisabeth Marie von Kaunitz gest. 29. April 1865.
11. Rudolf z Kaunitz
12. Elise z Kaunitz
13. Felicitas, roz. z Thun-Hohensteinu
Helen Dallaová
Sr. Hochgeboren Herr Rudolf Graf von Kaunitz gest. 23. September 1889.
Ihre Hochgeboren Comtesse Elisabeth ??? von Kaunitz gest. 31. Juli 1903.
Ihre Hochgeboren Gräfin Elisabeth von Kaunitz geb. Gräfin von Thun u. Hohenstein gest. 26. Feber 1910.
Miss Helen Dalla + Hereford 1865 † Neuschloss 1943
?
?
2. Jan Nepomuk z Kaunitz
3. Ludvík Leopold z Kaunitz
5. Emanuel z Kaunitz
9. Karel Josef z Kaunitz
8. Kristýna Pavlína z Kaunitz
10. Valerie, roz. Schicková ze Siegenburgu
???
???
Sr Hochgeboren Herr Johann Graf von Kaunitz gest. 15. November 1824.
Sr Hochgeboren Herr Ludwig Graf von Kaunitz gest. 9. April 1852.
Sr Hochgeboren Herr Emanuel Graf von Kaunitz gest. 27. Dezember 1859.
Sr Hochgeboren Herr Karl Graf von Kaunitz gest. 14. Dezember 1875.
Ihre Hochgeboren Comtesse Christine von Kaunitz gest. 29. October 1875.
Ihre Hochgeboren Frau Valerie von Kaunitz gest. 9. Jänner 1888.
Galerie
Celkový pohled na hroby rodu Hohenlohe
Hrob Alexandra Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitze
Hrob Marie Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitzové
↑Majitelé novozámeckého panství (statku) mezi roky 1654–1945 byli: 1. 1654–1662 Marie Alžběta z Kaunitz (1625–1662) 2. 1662–1664 Rudolf z Kaunitz (1617–1664), manžel předchozí 3. 1664–1667 Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667), poručník dětí po Rudolfu a Marii Alžbětě z Kaunitz 4. 1668–1680 Arnošt František z Kaunitz (1646–1680), nejstarší syn Rudolfa a Marie Alžběty z Kaunitz 5. 1680–1696 Karel Ferdinand z Waldsteinu (1634–1702), synovec Arnošta Františka z Kaunitz, dědic ze závěti, manžel Marie Alžběty z Harrachu 6. 1696–1721 Jan Vilém z Kaunitz (1656–1721), nejmladší syn Rudolfa z Kaunitz, manžel Marie ze Sternbergu 7. 1721–1759 Jan Josef Vilém z Kaunitz (1693–1759), syn Jana Viléma, manžel Marie Johanny z Vlašimi, rozvedený, zemřel bezdětný 8. 1759–1771 Jan Adolf z Kaunitz (1698–1771), mladší bratr Jana Josefa Viléma, manžel Marie Terezie O´Gilvy; od čtyřicátých let spoluvladař svého bratra 9. 1771–1820 Michael Josef Karel z Kaunitz (1745–1820), syn Jana Adolfa, manžel Marie Kristýny ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 10. 1820–1829 Vincenc Karel Josef z Kaunitz (1774–1829), syn Michaela Josefa Karla, manžel Pauliny Julie Buquoyové 11. 1829–1852 Michael Karel z Kaunitz (1803–1852), syn Vincence Karla, manžel Eleonory Woracziczké z Pabienitz a Bissingen 12. 1852–1897 Albrecht Vincenc z Kaunitz (1829–1897), syn Michaela Karla, manžel Alžběty Felicitas z Thun-Hohensteinu 13. 1897–1918 Marie z Kaunitz (1855–1918), starší dcera Albrechta Vincence, manželka Egona Karla z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu 14. 1918–1936 Eleonora z Kaunitz (1862–1936), mladší dcera Albrechta Vincence, manželka Gézy Gyuly Andrássyho de Csik-Szent-Király et Kraszna-Horka 15. 1936–1945 Marie (Marizza) Gabriella Andrássyová (1886–1961), jediná dcera Eleonory, manželka Johannese von und zu Liechtenstein, mladšího bratra tehdy vládnoucího liechtensteinského knížete 16. 1945 Karl Emanuel (1908–1987) a Johannes Franz (1910–1975) von und zu Liechtenstein, synové Marie Gabrielly
↑Miroslav Marek uvádí datum narození 26. 11. 1696[3]
↑Miroslav Marek uvádí datum narození 11. 5. 1756.[3]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Entkräftung.[14]
↑Na náhrobní desce je uvedeno, že zemřel 30. června 1824, to je však datum jeho pohřbu.
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Auszehrung.[16]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss plötzlich.[18]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss plötzlich.[18]
↑Hrob Eleonory z Kaunitz (1809–1898)Hrob 3–35.[20] Na náhrobku je nápis ELEONORA HRABĚNKA Z KAUNIC / RODEM HRABĚNKA / WORACZICKÁ-BISSINGEN / Z PABĚNIC / NAR. 26. LEDNA 1808 / ZEMŘ. 10. LEDNA 1898.
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Stickfluss.[22]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Darmlähmung.[25]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gehirnlähmung.[26]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss.[27]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gehirnlähmung.[29]
↑Jiné zdroje uvádějí datum a místo narození 12. 10. 1836 Praha.[21][3]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky insultus apoplecticus.[30]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy a latinsky Bluterguss ins Gehirn. Encephalitis.[31]
↑V matrice úmrtí figuruje jako kněžna – Fürstin Maria Eleonora Elisabeth Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz, Großgrundbesitzerin in Neuschloss-Neugarten N. 1.[32]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Phtisis pulmonum.[32]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Appendicitis acuta. Paralysis cordis.[34]
↑Byla židovského původu. Jejím prvním manželem byl JUDr. Arthur Freund (1866–?), rozvedli se.
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky a německy Trombosis. Herzlähmung.[36]
Reference
↑ abcdSÁČEK, Karel. Generál Kaunitz pohřbený ve slavkovské rodové hrobce [online]. Prima plana, 2022-05-09, rev. 2023-02-13 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
↑ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 354.
↑MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN80-204-1049-X. S. 123. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích.
↑JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN978-80-242-4573-7. S. 214. Dále jen Encyklopedie šlechtických rodů.
↑Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, s. 126
↑Matrika oddaných 1872–1878, rok 1877, Praha-Nové Město – sv. Jindřich, sign. JCH O15, fol. 177 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. (německy)
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“