Kovárna (horská bouda)
| Kovárna | |
|---|---|
 Kovárna na přelomu 19. a 20. století | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1876 |
| Zánik | 1979 |
| Poslední majitel | Správa KRNAPu[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Pec pod Sněžkou,  Česko |
| Pohoří | Krkonoše |
| Nadmořská výška | 1035 m n. m. |
| Souřadnice | 50°43′40,11″ s. š., 15°43′53,34″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kovárna (německy Bergschmiede) byla horská bouda v Krkonoších, která byla původně horskou kovárnou pro potřeby důlní činnosti. Stávala na jihozápadním svahu Sněžky v Obřím Dole na cestě z Pece pod Sněžkou na Sněžku v nadmořské výšce 1035 m.
Historie
Počátky boudy jsou spojeny s důlní činností v Obřím dole. První zprávy o důlní činnosti jsou neprůkazné a pocházejí od neznámého Benátčana z roku 1456. V roce 1511 přišli do Obřího dolu míšenští horníci.[2] V polovině 16. století je zde zaznamenána rozsáhlejší důlní činnost. Těžil se zde arzenopyrit, chalkopyrit, pyrhotin a některé další rudy, z kterých se získávala měď, síra a arzen. V mapě z roku 1568 je již budova kovárny zakreslena. V budově se opravovalo důlní zařízení a ostřily se zde hornické nástroje.[3] Později byla střídavě využívána pro potřeby důlní činnosti a turismu až v roce 1876 byly doly uzavřeny a v bývalé kovárně havíř Anton Mitlöhner zřídil hostinec, okolí upravil pro venkovní sezení. Živnost převzal jeho syn Josef Mitlöhner a boudu roku 1924 přestavěl.[4] Přibyla prosklená veranda. Na boudě visela tabule s nápisem „Bergschmiede Gast und Weinhaus“. Roku 1930 se Josef Mitlöhner pokusil o dolování wolframové rudy — scheelitu. Po válce boudu získal Leopold Pick. Nejrozsáhlejší důlní práce zde probíhaly v letech 1951 až 1960 z důvodu průzkumu ložisek wolframu pro sovětský válečný průmysl a průzkumu polymetalických rud. V té době bouda sloužila pro ubytování horníků. Stará část budovy v roce 1957 vyhořela. Po ukončení důlních prací v roce 1959 byla bouda v zchátralém stavu opuštěna. V roce 1966 ji převzal Krkonošský národní park a využíval ji pro vědecko-výzkumnou činnost. Pro nedostatek peněz na údržbu byla bouda v roce 1979 zbourána a již nebyla obnovena.[3] Důlní dílo stejného jména, které se nachází poblíž bývalé boudy, je od roku 2004 zpřístupňováno veřejnosti.[2] Prohlídky pořádá Česká speleologická společnost Albeřice, objednávky zajišťuje informační centrum Veselý výlet.
Dostupnost
Místo, kde horská bouda stála je přístupné po turistických trasách:
- po
modré turistické značce z Pece pod Sněžkou. - po modré turistické značce z Obřího sedla.
Odkazy
Reference
- ↑ Zápis v katastru nemovitostí
- ↑ a b Obří důl - historické důlní dílo Kovárna [online]. Česká speleologická společnost základní organizace 5-02 Albeřice [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23.
- ↑ a b LOKVENC, Theodor. Kovárna. Časopis Krkonoše. Únor 1996, čís. 2, s. 22, 23.
- ↑ S. 1. Redakce Miloslav Klimeš, Pavel Klimeš. Veselý výlet [PDF online]. 2004. Čís. 23, s. 1. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovárna na Wikimedia Commons - Časopis Krkonoše – Jizerské hory
- Česká speleologická společnost základní organizace 5-02 Albeřice
- Veselý výlet
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Autor: Jan Stejskal, Licence: CC BY-SA 3.0
Prohlídková trasa v Důlním díle Kovárna v krkonošském Obřím dole
Bouda Kovárna