Kovařovicova zahrada
| Kovařovicova zahrada | |
|---|---|
 Kovařovicova vila s přilehlou zahradou | |
| Funkce | soukromá zahrada |
| Lokalita | Vyšehrad, Praha,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′0,8″ s. š., 14°24′56,96″ v. d. |
| Rozloha | 0,03 ha |
| Založeno | 1913 |
| Architekt | Josef Chochol |
| Statut | |
| Kód památky | 41293/1-2014 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kovařovicova vila) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kovařovicova zahrada se nachází na nároží Rašínova nábřeží a Vnislavovy ulice v historické zástavbě Vyšehradu. Společně s přilehlou Kovařovicovou vilou v Libušině ulici, která byla postavena v letech 1912–1913 architektem Josefem Chocholem v kubistickém slohu pro stavitele Bedřicha Kovařovice, je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1] Zahrada leží ve výšce 194 m n. m.
Historie a architektura
Zahrada je umístěna na půdorysně zvláštní, nepravidelné parcele pětiúhelníkového tvaru. Netradiční kompoziční řešení otevírá interiér vily do průčelí a spojuje jej s rozčleněnou zahradou. Opticky tak zvětšuje prostorové dispozice zahrady, která má výměru jen 0,03 hektaru. Architektonický návrh domu i zahrady zpracoval český architekt Josef Chochol[2] a dům zasadil do kubisticky projektované zahrady.
Současnost
Půlkruhovou terasu před zadním průčelím spojuje s nižší úrovní zahrady celkem pět vyrovnávacích schodišť, každé o pěti stupních. Umělecky komponovaná zahrada je dobře viditelná přes mřížové oplocení, nebo rovněž z nadhledu z pěší lávky nedalekého železničního mostu přes Vltavu.
Plná revitalizace zahrady se uskutečnila v roce 1995 spolu s rekonstrukcí a adaptací vily. Výchozí studie se zrodila v ateliéru architekta Lukáše Matějovského. Následnou projektovou dokumentaci zpracoval architekt Rudolf Martínek ve spolupráci s dalšími odborníky. Rekonstrukce zahrady se uskutečnila za pomoci původních plánů a fotodokumentace, neboť rozvržení vegetačních polí zmizelo při úpravách domu i zahrady pro účely mateřské školky v roce 1960.[3]
Přestavby
- před rokem 1930 – zanikla menší zahrádka za domem s verandou a kuželníkem
- 1935 – František Kokeš; v rohu zahrady postavena garáž
- 1960–1995 – mateřská školka
- 1995 – Rudolf Martínek – projekt rehabilitace zahrady
- 1995 – Lukáš Matějovský – celková rekonstrukce, stylové doplnění a rehabilitace zahrady
- 1995 – odstraněna garáž na zahradě z roku 1935[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-23]. Identifikátor záznamu 153400 : Kovařovicova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pražské zahrady, zastavení šestnácté – zahrada Kovařovicovy vily
- ↑ Kamenní svědkové minulosti... Kovařovicova vila je vrcholným dílem českého kubismu. www.praha2.cz [online]. [cit. 2012-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-31.
- ↑ Rodinná vila Libušina 3 (Kovařovicova vila). langweil.info [online]. [cit. 2012-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-28.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“