Kovel

Kovel Ковель
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°13′ s. š., 24°43′ v. d.
Nadmořská výška	172 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Volyňská
Rajón	Kovelský
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kovel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50 km²
Počet obyvatel	67 575 (2022)
Hustota zalidnění	1 351,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kovelrada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Незалежності 73 45000 м. Ковель
Telefonní předvolba	3352
PSČ	45000–45014
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovel (ukrajinsky a rusky Ковель, polsky Kowel) je město ve Volyňské oblasti v severozápadním cípu Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem. Městem protéká řeka Turija. Dnes je střediskem Kovelského rajónu. žije zde přibližně 67 tisíc obyvatel.

Historie

Kovel byl založen ve 14. století, městská práva získal roku 1518. Od svého založení do třetího rozdělení Polska v roce 1795 se Kovel nacházel v hranicích Koruny Polského království. V letech 1795-1918 byl Kovel součástí Ruské impérium, v letech 1919-1939 opět součástí Polska, v letech 1939-1945 okupován nejprve Sověty a poté Němci, v roce 1945 byl Kovel začleněn do hranic Sovětského svazu, a od roku 1991 je součástí Ukrajiny

Vyvraždění židovského obyvatelstva

Před druhou světovou válkou zde žilo přibližně 13 500 Židů; po německé invazi do SSSR v červnu 1941 jejich počet včetně uprchlíků ze západního Polska dosáhl 17 000.^[1] V květnu 1942 zde byla zřízena dvě ghetta, v nichž bylo uvězněno 10 000 a 3 500 osob.^[1] Naprostá většina židovského obyvatelstva byla v průběhu léta 1942 vyvražděna; posledních 2 500 až 6 000 osob zemřelo přímo ve městě v srpnu 1942.^[2] Na místě hromadného hrobu byla později zřízena zoologická zahrada, což vyvolalo nesouhlas ukrajinské židovské komunity.^[3]

Doprava

Kovel je jedním z největších železničních uzlů na Ukrajině: tratě odtud vycházejí do šesti směrů, čímž se v zemi může pochlubit jen Lvov, Charkov a Horlivka. První železnicí, která sem dorazila, byla roku 1873 trať Brest-Litovsk – Rovno; roku 1877 bylo otevřeno další rameno ve směru na Lublin a Varšavu. Další důležité tratě vedou ve směru na Sarny–Korosteň–Kyjev a přes Volodymyr do Lvova; spíše lokální význam má trať do města Kamiň-Kašyrskyj. Je zde také velké seřaďovací nádraží.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovel na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (ukrajinsky)
• Lokální zpravodajský server (ukrajinsky)