Kozel (zámek)

Kozel
Jihozápadní průčelí
Základní informace
Sloh	klasicistní
Architekti	Václav Haberditz, Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba	1784–1789
Stavebník	Jan Vojtěch Černín z Chudenic
Další majitelé	Valdštejnové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, Česko Česko
Souřadnice	49°40′13,98″ s. š., 13°31′47,35″ v. d.
Kozel
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30548/4-489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozel je klasicistní lovecký zámek v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-město. Leží asi 15 km jihovýchodně od města Plzeň a dva kilometry od obce Šťáhlavy. Je ve vlastnictví státu, správu zajišťuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka a od 1. ledna 2002 jako národní kulturní památka ČR.^[1]

Historie zámku

Zámek byl postaven jako letní a lovecké sídlo hraběte Jana Vojtěcha Černína z Chudenic. Ten působil jako nejvyšší lovčí království českého na dvoře císaře Josefa II. Stavba zámku proběhla v letech 1784–1789 pod vedením architekta Václava Haberditze. Výsledkem byla přízemní obdélníková budova s vnitřním nádvořím.^[2] V devadesátých letech 18. století přibyly do areálu čtyři další objekty, a to jízdárna, kaple, lokajna a konírna realizované architektem Ignácem Palliardim.^[2] Autorem sochařské výzdoby je Ignác Platzer mladší (1757–1826). Jeho dílem je oltář v zámecké kapli a plastika skoleného jelena na terase.^[2]

Hrabě Jan Vojtěch Černín († 1816) byl za svůj život dvakrát ženat.^[3] Poprvé s Marií Josefou z rodu Thun-Hohensteinů a podruhé s Eleanorou z Hackelbergu.^[4] Ani jedna z manželek mu však nedala mužského dědice, a tak tato větev Černínů vymřela po meči. Před smrtí hrabě odkázal svá panství prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi. Jeho rod hospodařil na Kozlu až do roku 1945.^[2] Poté byl zámek zestátněn.^[5]

Stavební podoba

Zámek je klasicistní čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní jihozápadní křídlo je zvýšeno o mansardovou nástavbu. Fasády jsou členěné plochými pilastry a obdélníkovými okny ve vpadlých polích. Palliardiho stavby stojí před severovýchodním průčelím a tvoří je dvě protilehlé dvojice jednopatrových obdélných budov s mansardovými střechami.^[6] Podél nádvoří, v jehož středu se nachází malý bazén, vede kamenný ochoz se vchody do jednotlivých místností. Pokoje určené pro hosty jsou rozdělené přepážkou na část pro šlechtu a komoru určenou pro jeho služebnictvo.^[2]

Interiér zámku

Zámek je vybaven převážně rokokovým a klasicistním nábytkem z konce 18. století. Místnosti bývaly vytápěné klasicistními keramickými kamny zdobenými rostlinnými motivy. Služebnictvo v nich topilo z nádvoří, aby svou činností šlechtu nerušilo. V křídle původně používaném jako stáj pro koně bylo za Valdštejnů zřízeno malé divadlo.^[3] Výmalby místností jsou prací Antonína Tuvory,^[2] který postupoval technikou al secco.^[7] Součástí sbírek na zámku je rozsáhlá a cenná knihovna Jana Vojtěcha Černína, rozšířená po roce 1945 o knihovnu rodu Stadionů s tisky z let 1517–1840.^[2]

Jízdárna

Budova jízdárny po rekonstrukci v šedesátých letech 20. století slouží jako výstavní síň či sál pro společenské akce.^[2] Trvale je v jízdárně prezentován soubor monumentálních sádrových patinovaných soch Josefa Václava Myslbeka, který je zapůjčen z fondu Národní galerie. Dále si zde můžete prohlédnout díla Jana Štursy (Raněný, 1921), Břetislava Bendy (Eva, 1958) či Bohumila Kafky (Orfeus, 1921).^[zdroj?!] Na zdech jízdárny jsou vystaveny vzácné renesanční tapisérie.^[8]

Zámecký park

Zámek je obklopen parkem, jehož podoba je dána především působením Františka Xavera France. Na zámku pracoval za Valdštejnů v 19. století.^[2] Park má 40 hektarů a zdobí ho nejrůznější rostliny a stromy. Z nejznámějších například zhruba 150letý liliovník tulipánokvětý.^[10]

Galerie

• 

  Jihozápadní průčelí hlavní zámecké budovy

• 

  Zámecká kaple svatého Kříže

• 

  Nádvoří zámku

• 

  Partie ze zámeckého parku u vyhlídky Švejcary

• 

  Lopatský rybník v dolní části zámeckého parku

• 

  Pohled od hlavní zámecké budovy do údolí řeky Úslavy

• 

  Průhled mezi jízdárnou a kaplí sv. Kříže

• 

  Vlevo zámek, vpravo budovy lokajny a konírny

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozel na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky