Kozelské knížectví
Kozelské knížectví Księstwo kozielskie Herzogtum Cosel
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
feudální dědičná monarchie | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | |||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Kozelské knížectví (polsky Księstwo kozielskie, německy Herzogtum Cosel) bylo součástí Bytomského knížectví. Bytomské knížectví se roku 1281 oddělilo od Opolsko-ratibořského knížectví.[1]
Historie

V roce 1282 zemřel Vladislav I. Opolský a jeho synové si rozdělili Opolsko-ratibořské knížectví. Do roku 1284 vládl Kazimír Bytomský spolu s bratrem Boleslavem I. Opolským, následně vládl samostatně Bytomsko-kozelskému knížectví. V roce 1289 vzdal Kazimír mezi prvními lenní hold českému králi Václavovi II. Již za života Kazimíra v roce 1303 dochází k dělení knížectví na tři menší Bytomské, Kozelské a Tošecké. V roce 1312 zemřel Kazimír a jeho syn Vladislav Kozelský se ujal samostatné vlády v knížectví kozelském.[2] V roce 1334 zastavil Vladislav Kozelské knížectví za 4000 hřiven stříbra knížeti ratibořskému Leškovi Ratibořskému. Po smrti knížete Leška bez potomků se Kozelsko zpět vrátilo do vlastnictví Bytomska. V roce 1337 Vladislav vydělil Kozelsko nejstaršímu synovi Kazimírovi Kozelskému, který zemřel již v roce 1342. Druhý syn Vladislava Boleslav Kozelsko-Bytomský se ujal vlády nad oběma knížectvími po smrti otce v roce 1352.[1][2] V roce 1354/1355 zemřel Boleslav Kozelsko-Bytomský při výpravě českého a římského krále Karla IV. do Itálie, kde se pozdější císař ucházel o císařskou korunu. Boleslav byl poslední člen linie bytomsko-kozelských Piastovců.[1][2] Za života Vladislava Kozelského byla sepsána dědičná smlouva, která určovala nárok jeho dcer po vymření mužských potomků. Nároky na Bytomské a Kozelské knížectví vznášeli těšínská linie rodu Piastovců v čele s Kazimírem I. Těšínským a olešnická linie v čele s Konrádem I. Olešnickým. Na základě arbitráže vedenou samotným českým králem Karlem IV. a domluvou mezi jednotlivými knížaty získal Kozelské knížectví Konrád I. Olešnický, jeho manželka byla dcera Vladislava Eufemie Bytomská a těšínský kníže Kazimír I.Těšínský získal Bytomské knížectví.[2] V roce 1489 dobyl Kozelské knížectví uherský král Matyáš Korvín, po jeho smrti bylo knížectví navráceno majiteli Konrádovi X. V roce 1492 vymřela olešnická větev rodu Piastovců a knížectví se opět stalo lénem českého krále. Vladislav II. Jagellonský prodal léno Janovi II. Opolskému, ten jej v roce 1509 spojil s Opolským knížectvím. V roce 1532 zemřel Jan II. Opolský a Kozelsko se opět stalo majetkem českého státu.
Kozelská knížata
- kolem 1286–1312 Kazimír Bytomský
- před 1312 –1334 Vladislav Kozelský
- 1334–1336 Lešek Ratibořský
- 1336–1342 / 47 Kazimír Kozelský ( Kazimír III.)
- 1442 / 1447–1354 / 55 Boleslav Kozelsko-Bytomský
- 1354 / 1455–1357 spor o dědictví
- 1357–1366 Konrád I. Olešnický
- 1366–1403 Konrád II. Olešnický
- 1403–1412 Konrád III. Olešnický
- 1412–1439 Konrád V.
- 1439–1450 Konrad VII.
- 1450–1452 Konrád IX. a Konrád X.
- 1452–1471 Konrád IX.
- 1471–1489 Konrád X.
- 1489–1490 Matyáš Korvín
- 1490–1492 Konrád X.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzogtum Cosel na německé Wikipedii.
Literatura
- Historická komise pro Slezsko (ed. ): History of Silesia, svazek 1, Sigmaringen, 1988, ISBN 3-7995-6341-5, str. 124, 145, 158, 169, 183f., A 199.
- Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Slezsko (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, s. 72–74 a rodinné záznamy na s. 594–597.
- Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech . Praha 2004, ISBN 80-7277-172-8, s. 406, 407, 414, 414, 422–423, 434 a 439.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozelské knížectví na Wikimedia Commons
- Genealogie
Média použitá na této stránce
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Coat of arms of Silesian Voivodeship in Poland
Banner of Kingdom of Poland in the 14th century
A seal of Duke Premislaus II from 1290 shows the ruler holding a banner emblazoned with a crowned eagle. During the reign of King Ladislaus (r. 1320–1333), the red cloth with the White Eagle was established as the royal banner. The orientation of the eagle on the banner varied; its head could point either upwards or towards the hoist.
Autor: ZeroJeden, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
przedzamcze, ob. szpital Kędzierzyn-Koźle, ul. Pamięci Sybiraków 11, Kędzierzyn-Koźle
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)