Kozennův atlas

Kozennův atlas je - v širším významu - název pro atlasy, jejichž tvůrcem byl slovinský katolický kněz a pedagog Blaž Kocen (v německém přepisu Blasius Kozenn). V užším významu se jedná o Kocenův atlas pro střední školy (německy Geographischer Schul-Atlas: für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie von B. Kozenn, česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk), který vyšel v několika jazykových mutacích a mnoha vydáních. První vydání vyšlo v roce 1861.

Vznik Kozennova atlasu

Slovinský katolický kněz Blaž Kocen (Neměcky Blasius Kozenn) od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Zde se seznámil s olomouckým knihkupcem a vydavatelem Eduardem Hölzlem. Kocen si stěžoval na absenci školního atlasu pro střední školy. Hölzell jej přesvědčil, aby takový školní zeměpisný atlas sestavil. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy."^{[p 1]} (Geographischer Schulatlas für die Gymnasien, Real- und Handelsschulen der österreichischen Monarchie). Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Byl dostupný buď v brožované verzi jako 3 sešity (11, 11 a 9 map) pro jednotlivé třídy po 1 zlatém, nebo kompletní ve vázané verzi za 3 zlaté.

Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Celkem vyšlo toto a další vydání, již s původním atlasem. Společný mají pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes (stav v roce 2022)^[1].

Obsah prvního vydání

První vydání ve všech jazykových verzích obsahovalo 31 map:

Jazykové verze Kozennova atlasu

Atlas vyšel současně v německé, maďarské, české a polské jazykové mutaci v roce 1861. Jednotlivé jazykové verze jsou:

• němčina (1861 - 1918) Celkem vyšlo 42 vydání, poslední dotisk 42. vydání vyšel v roce 1918.^[2]
• maďarština, Kozenn Balázs. Földrajzi iskolai atlás 31 abroszszal gymnasiumok , reál- s kereskedelmi tanodák számára, Bécs és Olmützcelkem, Hölzel Ede sajátja : 1861, druhé vydání v letech 1869-1870^[3]
• polština, první vydání v roce 1861, 2. vydání 1868-1870, 3. vydání 1879, dotisk 1889
• česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk, vydáno v roce1861, celkem vyšlo 16 českých vydání.
• italsky 1904

• 

  Titulní list polského vydání z roku 1861

• 

  Titulni list Kozennova atlasu, 15. české vydání, 1914

Česká vydání Kozennova atlasu

V tomto prvním vydání, jehož českou verzi zpracoval Kozennův gymnazijní kolega František Vaněk, byly ale použity německé mapy a české byly jen titulní strana a překlady úvodních statí Průměty map, Nauka polohopisná a Vysvětlení jazyková.^[4]

V publikaci Josefa Erbena Počátkové zeměpisu z roku 1863 je uvedena anotace "druhé opravené a rozmnožené vydání".^[5] Není ale jasné, zda se jedná o inzerci na druhé české vydání, nebo na druhé německé vydání, které vyšlo v tomto roce.^[4]

V roce 1869 vyšlo druhé české vydání, které upravil Matěj Radoslav Kovář.

V roce 1875 vyšel B. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední. Toto třetí české vydání připravil Josef Jireček, který zpracovával již od roku 1862 i české verze jiných Kozennových kartografických děl, a Antonín Balcar. Atlas měl 30 map a byl velmi dobře přijat^[6] a výnosem ministerstva kultu a vyučování číslo 11 850 ze dne 19. srpna 1875 schválen pro užívání na českých středních školách. Třetí české vydání z následujícího roku bylo rozšířeno na 36 map. Další vydání následovala v letech: snad 1877, 1878, 1879, 1880, 1882. V každém vydání byly upravovány, aktualizovány nebo doplňovány některé mapy.

Vydání z roku 1886 upravil Josef Jireček a Jaroslav Zdeněk. Jedenácté vydání z roku 1888 obsahovalo již 42 mapy. Jazykové úpravy prováděl po Josefu Jirečkovi profesor dějepisu a zeměpisu na pražských gymnáziích Antonín Balcar. Po jeho náhlé smrti převzal tuto úlohu Jindřich Metelka. Ten připravil dvanácté vydání v roce 1890. To již vznikalo péčí Vinzenze von Haardt a Friedricha Umlaufta, po němž práci v roce 1878 převzal Wilhelm Schmidt, zcela přepracované 37. německého vydání středoškolského Kozennova atlasu. Česká verze, připravená opět Jindřichem Metelkou, vyšla v roce 1900 jako 14. české vydání pod názvem B. Kozenna Zeměpisný atlas pro střední školy. Atlas obsahoval již 85 map a úvodní stať o matematicko-zeměpisných pojmech.

Poslední české vydání atlasu "Kozenn – Metelka" vyšlo v roce 1919. U tohoto vydání ale nebyl uveden původní (rakousko-uherský) vydavatel, ale jeho komisionářská pražská firma Höfer a Klouček.^[4]

Atlas "rakouského" původu byl postupně na československých školách nahrazován "československým" atlasem Brunclík-Machátovým (Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní). Přesto se Kozennův atlas používal na československých středních školách ještě koncem dvacátých let.^[4]

Další atlasy

Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy:

• B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. (Kleiner geographischer Schul-Atlas.) 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím,
• Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. (B. Kozenn's Oro-hydrographischer Atlas in 9 Karten.) 1862 nebo 1863, česky 1865,
• Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. (Geographischer Schul-Atlas.). Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837–1872) – rok českého vydání 1868,
• Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt,
• Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (Schul-Atlas der Österreichisch-Ungarisches Monarchie.), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• KUBÍČKOVÁ, Petra; GLONEK, Jiří; KRUŠINSKÝ, Rostislav; NOVOTNÝ, Lubomír. Eduard Hölzel : 1817-1885. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2017. 131 s. ISBN 978-80-7053-317-8. Vydáno ke stejnojmenné výstavě v Galerii Biblio (Vědecká knihovna v Olomouci), 2.11.2017-29.12.2017. 
• Ed. Hölzel 1844 - 1969 : zum 125jährigen Bestand des Hauses am 15. Oktober 1969. Wien: Verlag Ed. Hölzel, 1969. (německy) 
• Innovation aus Tradition : 175 Jahre Verlag Ed. Hölzel. Příprava vydání Barbara N. Wiesinger. Wien: Verlag Ed. Hölzel, 2019. 119 s. ISBN 978-3-99068-009-4. (německy) 
• DÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN 3-205-98369-6, ISBN 978-3-205-98369-9. OCLC 34526536 S. 516–630. 
• MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. ISSN 2336-1980.