Kozlany (okres Třebíč)

Kozlany
Pohled na Kozlany
(c) Aleš Pouchlý, CC BY-SA 3.0
Pohled na Kozlany
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′47″ s. š., 16°3′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel138 (2024)[1]
Rozloha3,12 km²[2]
Katastrální územíKozlany
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů51 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKozlany 12
675 02 Koněšín
kozlany.obec@quick.cz
StarostaIng. Jaroslav Mrňa
Oficiální web: www.obeckozlany.cz
Kozlany
Další údaje
Kód obce590916
Kód části obce71595
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozlany (německy Kozlan, Koslau[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, severně od vodní nádrže Dalešice a asi 6 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 138[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Třesov, Koněšín, Studenec a Třebenice.

Geografie

Kozlanami prochází ze západu na východ silnice z Koněšína do Třesova, směrem na sever z Kozlan vede silnice ke Studenci. Směrem na západ vede také užitková silnice do chatové osady, na jih pak vede užitková silnice do chatové osady, k Třesovské hájovně a na tzv. Lavičky. Na východním okraji území obce vede silnice II/399. Ze západu na východ vede cyklostezka 5207, blíže k dalešické přehradě pak vede její odbočka 5207a, obě stezky se spojují v Kozlanech a dále pokračují do Třesova jako cyklostezka 5207. Nad údolím dalešické přehrady vede zelená turistická stezka, ta pak prochází chatovou osadou západně od Kozlan, pak pokračuje nad Kozlovské skály kolem Maxova kříže a pak pokračuje podél přehrady k Třesovské hájovně a k Lavičkám. Na dalešické přehradě probíhá lodní doprava.

Severní část území obce a část východně a západně od Kozlan je využívána zemědělsky, jižní část nad údolím dalešické přehrady je svažitá do údolí a zalesněná. Součástí území obce je i ostrov Kozlov se stejnojmenným hradem.

Část východní hranice území obce je tvořena Třesovským potokem, ten se pak na území Třesova vlévá do Jihlavy, do Jihlavy se vlévá i Kozlanský potok, který pramení v Kozlanech a pak tvoří hluboké údolí, které teče kolem Kozlovských skal. Jižní část hranice území obce tvoří řeka Jihlava respektive Vodní nádrž Dalešice.

Západně od Kozlan se nachází kopec Sinča s vysílačem (468 m), jižně od Kozlan se nachází nepojmenovaný kopec s kótou 452 m. Jihozápadně od Kozlan se nachází ostrov Kozlov se stejnojmenným hradem, ten je od pevniny oddělen krátkou úžinou pod vysokými Kozlovskými skalami, skály jsou i na ostrově, jižně od Kozlan jsou také časté skalní útvary. Nedaleko Kozlovských skal je také Maxův kříž s pomníkem trampům.

Kozlany se nachází téměř uprostřed území obce, jižně od vesnice se nachází na okraji území Třesovská hájovna.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104.[4] Kozlany spadaly od dávných dob do majetku třebíčského kláštera, hrad i panský dvůr jsou zmiňovány v 16. století, obojí je zmíněno jako pusté. Obec byla pojmenována zřejmě podle hradu nebo kopce Kozlova, který zanikl pravděpodobně kolem 15. století.[6] V roce 1468 byl třebíčský klášter dobyt králem Matyášem a ten pak prodal klášter i s jeho majetkem Zdeňkovi ze Šternberka a Lomnice, následně pak kolem roku 1490 byl klášter spolu s Kozlany a dalšími obcemi prodán do rukou pánů z Boskovic a Pernštejna, posléze pánům ze Žerotína a pak v roce 1551 (nebo 1556[6]) byly Kozlany prodány Oldřichovi z Lomnice a Náměště. V roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[7]

V roce 1941 se nedaleké Juřicově hájence uskutečnila schůze Komunistického svazu mladé generace, ale byla prozrazena a hajný Leopold Juřica byl odvezen do Mauthausenu, kde v roce 1941 zemřel, jeho bratr pak zemřel v roce 1943 v Osvětimi.[8]

Do roku 1849 patřily Kozlany do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1951 do okresu Velká Bíteš a od roku 1951 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Kozlany pod Koněšín a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel140127126126134132149116134140133118117117139
Počet domů171920212121252927282833374451

Politika

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Kozlany
2006[12]2010[13]2013[14]2017[15]2021[16]
1.ČSSD (34,92 %)ČSSD (18,57 %)KDU-ČSL (22,85 %)KDU-ČSL (30,0 %)SPOLU (34,88 %)
2.ODS (30,15 %)TOP 09 (18,57 %)KSČM (18,57 %)ANO (18,33 %)ANO (20,93 %)
3.KDU-ČSL (14,28 %)KSČM (15,71 %)TOP 09 (11,42 %)ODS (16,66 %)Piráti+STAN (11,62 %)
účast63,64 % (63 z 99)63,64 % (70 z 110)59,50 % (72 z 121)53,10 % (60 z 113)75,21 % (88 z 117)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kozlany
1.2.3.účast
2000[17]SNK (22,95 %)4KOALICE (21,31 %)SV (14,75 %)64,21 % (61 z 95)
2004[18]ODS (28,12 %)KDU-ČSL (25 %)SNK (12,5 %)32,98 % (32 z 97)
2008[19]ČSSD (30 %)SNK ED (22,5 %)ODS (22,5 %)38,1 % (40 z 105)
2012[20]ODS (21,87 %)Pro Vysočinu (18,75 %)KDU-ČSL (15,62 %)31,82 % (35 z 110)
2016[21]KDU-ČSL (29,54 %)ANO 2011 (13,63 %)ODS (11,36 %)37,93 % (44 z 116)
2020[22]KDU-ČSL (18,36 %)ČSSD (16,32 %)ODS+STO (16,32 %)43,86 % (50 z 114)
2024[23]ODS+TOP 09+STO (24,48 %)ANO (18,36 %)STAN+SNK ED (18,36 %)44,74 % (51 z 114)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů). Volební účast byla 71,17 %, tj. 79 ze 111 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 64,91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 64,91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů). Volební účast byla 67,80 %, tj. 80 ze 118 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 79,82 %, tj. 91 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (65 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (29 hlasů). Volební účast byla 78,33 %, tj. 94 ze 120 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Socha lva v Kozlanech, pocta obci a rodičům
    Socha lva v Kozlanech, pocta obci a rodičům
  • Kaple a kříž v centru Kozlan
    Kaple a kříž v centru Kozlan
  • Zřícenina hradu Kozlov
    Zřícenina hradu Kozlov

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 98. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 1. 2024
  6. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 191–194. 
  7. ↑ Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historie obce Kozlany [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 134. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kozlany-alibaba - panoramio (15).jpg
(c) Aleš Pouchlý, CC BY-SA 3.0
Kozlany-alibaba